A Tale of the Camp Hostyn with a Happy Ending (Příběh kempu Hostýn se šťastným koncem)

Článek v ČEŠTINĚ dole (Klikněte na “Read the rest …”)

Recently, you had an opportunity to learn about scouting and its history in the Czech Republic. If you think of scouts, you may think of tents, summer activities and games, bonfires, and lots of fun. It is possible that you or your children may experience all that and more in summer camps. How great would it be if you can actually find a camp abroad that is dedicated to Czech or Slovak children and their friends? The one that we will introduce to you today is called Hostýn and it is the last remaining piece of property in the province of Quebec that is owned by the Czech and Slovak community. The camp was established by the Czech Jesuit P. Bohuslav Janíček and on May 9th it celebrated its 55th anniversary. The camp, however, had some dark times when it did not serve its original purpose, but the hard work and strong belief in supporting Czech and Slovak heritage brought the camp back to its former glory as it once was.

 

Bohuslav Janíček (1919 – 2002) had a dream to provide an affordable summer camp for children of Czech immigrants that lead him to the foundation of Hostýn camp in 1954. The first year, he only rented a piece of land in the Laurentian’s forest, near the town of St. Calixte. The summer camp provided a shelter for 25 children and lasted a whole five weeks. The next year Father Janíček bought 23 acres of the land and started to build a permanent summer camp with help from other volunteers. It included the main building with a kitchen and rooms for the cooks. On May 9th 1955, the camp was put under the administration of the Czechoslovak Welfare Association, a charity organization. The next year a dining room was added to the camp and running water and electricity were installed.

 

Mr. Janicek (Pan Janíček)

The camp looked like camps that many of us are familiar with from the Czech Republic and Slovakia – with cloth tents for both children and counselors. In 1959, the organization started to build cabins that were oriented in two circles – one circle for boys and one for girls. Each of the 11 cabins per circle could accommodate 3 children, bringing the full camp capacity limit to 66 children at one point in time. Hostýn became a popular place and was attended by 140 children per year. Soon, you could meet children from Montreal, Cleveland, Chicago, Toledo, Toronto, London, Hamilton, Windsor, Ottawa, New York, Texas, or Sweden. After the Velvet Revolution, you could even see children visiting all the way from the Czech Republic.

 

Unfortunately, Hostýn’s peak time was followed by its decline. When Father Janíček retired in 1992, he donated the camp to the Loyola High School. The Czechoslovak Welfare Association was shut down. Later on, the camp was passed along to the Montreal Jesuits that did not take care of the camp. The camp’s friends and loyal visitors could not bear to see its poor condition and pleaded with Father Janíček to get the camp back. What, do you think happened next?

 

Yes, you were probably right. Bohuslav Janíček was able to retrieve the camp and a new association, called Hostýn Association (HA), took over control of the camp on April 20th 1998. This important date was followed by the hard work of volunteers that restored the abandoned buildings. The camp was originally donated to the school named above for its poor attendance. Even then, in 1998, the interest in the camp was low; however, the camp found its use as a recreational facility for families with or without children. It took an entire four years until the camp served its original purpose again. It was probably due to the fact that the Toronto Masaryk Memorial Institute (MMI) closed its summer camp and joined its forces with HA to create Hostýn summer camp. The camp was further repaired and improved. The summer camp of 2002 was a great success that was followed by more successful years near full capacity.

 

Today, the camp is a favorite place for children of Czech or Slovak descent between 6 and 15 years old and families and friends of both of the countries. It includes the main building, a kitchen, a dining room, a playground, a volleyball field, a club house, restrooms, a community room, a church, a soccer field, a laundry room, cabins and more. It also includes a private beach on Lake Lafond. Since the HA is a nonprofit organization, it depends on the dedication of its volunteers and generosity of its sponsors. If you would like to help them to maintain and improve the camp, please, visit their site for more information.

 

The tale of Hostýn shows that the camp has a great future ahead of it as long as children will continue to be interested in our heritage, language, and community. If you have children that speak Czech or Slovak or would like to learn these difficult languages, Hostýn is the place for you. Have fun and, please, share your Hostýn experience with us.

 

[ad#co-2]

***

Před nedávnem jste měli příležitost se dozvědět o skautingu a jeho historii v České republice. Pokud si pomyslíte na skauty, můžete si vybavit stany, letní aktivity a hry, táborák a spoustu legrace. Možná ale zjistíte, že to jisté můžete vy nebo vaše děti prožít v letních táborech. Jak by bylo skvělé, kdybyste mohli nalézt tábor v zahraničí, který je věnován českým a slovenským dětem a jejich přátelům? Ten, který vám teď představíme se jmenuje Hostýn a je to poslední kus majetku v provincii Quebec vlastněný českou nebo slovenskou komunitou. Tábor byl zřízen českým jezuitou Bohuslav S. Janíčkem a 9. května oslavil své 55. výročí. Tábor však prožil i těžké časy, kdy plně nesloužil svému původnímu účelu, ale tvrdá práce a silné víra v podporu českého a slovenského dědictví přinesl tábor zpět na vrchol tak, jak tomu bylo v minulosti.

Bohuslav Janíček (1919 – 2002) snil o poskytování cenově dostupného letní tábora pro děti od českých přistěhovalců, a tento sen ho v roce 1954 dovedl k založení tábora Hostýn. První rok si pouze pronajal pozemek v lese Laurentian, v blízkosti města St. Calixte. Tento letní tábor poskytl přístřeší pro 25 dětí a trval celých pět týdnů. V příštím roce Otec Janíček koupil pozemek o 23 akrech a začal budovat stálý letní tábor s pomocí dalších dobrovolníků. Jeho součástí byla hlavní budova s kuchyní a pokoji pro kuchaře. Dne 9. května 1955 byl již tábor spravován charitativním sdružením Czechoslovak Welfare Association. V příštím roce byla do tábora přidána jídelna a byla zavedena tekoucí voda a elektřina.

Hostyn participants (Děti z Hostýnu)

Tábor vypadal jako obvyklý tábor, na který jste mnozí z vás zvyklí z České republiky a Slovenska – s látkovými stany pro děti i instruktory. V roce 1959 ale organizace začala stavět chatky, které byly rozděleny na dva kruhy – jeden kruh pro chlapce a jeden pro dívky. Každá z 11 kabin v kruhu mohla ubytovat 3 děti, což přineslo plnou kapacitu tábora na limit 66 dětí na turnus. Hostýn se stal oblíbeným místem a ročně se ho zúčastnilo 140 dětí. Brzy byste se mohli setkat dětmi z Montrealu, Clevelandu, Chicaga, Toleda, Toronta, Londýna, Hamiltonu, Windsoru, Ottawy, New Yorku, Texasu, nebo Švédska. Po Sametové revoluci byste také mohli potkat děti, které navštívily tábor až z České republiky.

Bohužel, vrcholná doba Hostýnu byla následována jeho propadem. Když Otec Janíček odešel v roce 1992 do důchodu, daroval tábor střední škole Loyola. Činnost Czechoslovak Welfare Association  byla také ukončena. Později byli vlastníky tábora Montrealští jezuité, ale o tábor nepečovali. Přátelé a věrní návštěvníci kempu nemohli snést jeho špatný stav a prosili Otce Janíčka o převzetí tábora zpět. Co si myslíte, stalo se tomu tak?

Ano, máte pravdu. Bohuslav Janíček byl schopen dostat tábor zpět a vzniklo nové sdružení s názvem Asociace Hostýn (AH), která převzalo kontrolu nad táborem 20. dubna 1998. Toto důležité datum následovala tvrdá práce dobrovolníků, kteří obnovovali opuštěné a zchátralé budovy. Tábor byl původně darován škole výše jmenované především pro jeho špatnou návštěvnost. Dokonce i poté, v roce 1998, byl zájem o tábor nízký, ale našel své využití jako rekreační zařízení pro rodiny s dětmi nebo i bez nich. Trvalo celé čtyři roky, než tábor znovu sloužil svému účelu. Bylo to pravděpodobně způsobeno tím, že torontský Masaryk Memorial Institute (MMI) ukončil své letní tábory a spojil se s AH a vznikl letní tábor Hostýn, který byl dále opraven a vylepšen. V roce 2002 měl letní tábor velký úspěch a následovaly další úspěšné roky s téměř vyplněnou kapacitou.

 

Dnes, je kemp oblíbeným místem pro děti českého nebo slovenského původu mezi 6 a 15 lety a rodiny a přátele obou zemí. Skládá se z hlavní budovy, kuchyně, jídelny, dětského hřiště, volejbalového hřiště, klubovny, toalet, komunitní místnosti, kostela, fotbalového hřiště, prádelny, chatek a dalších. Zahrnuje také soukromou pláž na jezeře Lafond. Vzhledem k tomu, že AH je nezisková organizace, závisí na obětavosti jeho dobrovolníků a štědrosti jeho sponzorů. Pokud byste chtěli pomoci udržovat a zlepšovat kemp, prosím, navštivte jejich stránky pro více informací.

Tento příběh ukazuje, že tábor Hostýn má velkou budoucnost po dobu, kdy bude mnoho dětí zajímat naše dědictví, jazyk, a komunita. Pokud máte děti, které mluví česky nebo slovensky, nebo byste se chtěli naučit tyto složité jazyky, Hostýn je místem pro vás. Příjemný pobyt a prosím, podělte se s námi o svých zkušenostech v Hostýně.

 

***
HOME 

8 thoughts on “A Tale of the Camp Hostyn with a Happy Ending (Příběh kempu Hostýn se šťastným koncem)

  1. Musi to tam byt fajn. Skoda, ze nejsem zase mala holka. To bych si to tam uzila! :-)

  2. Pingback: The End of a Consulate (Konec jednoho konzulátu) | CzechFolks.com

  3. I am from Chicago and was at Camp Hostyn in 1961 & 1962. I was the first former camper to send her children there. I wrote the Camp Series of poems about my time at Camp Hostyn and my first ‘published’ poems (in Czech) were published in the camp pamphlet in 1962 (I was 11). I’m glad the camp is up and running again as I have many great memories from those 2 summers.

  4. I was at Camp Hostyn in 1961 & 1962. I loved it. In 2006, I wrote a series of 6 poems about camp – an adult’s memories of a child’s perspective. I am currently adding more poems to the series. The first ‘publication’ of my poetry was in the 1962 camp ‘pamphlet’. They were re-published in the 25th anniversary booklet about camp. (The poems were in Czech). You can read The Camp Series on my website, AVR’s Sentient Sentiments (www.wordartiste-avr.com) tagged as Camp Series. I was the first camper (maybe only?) to send my children to Camp Hostyn. I’m so glad that the camp is up and running again.

  5. I was in the camp twice , in 1981 and 1982, shortly after emmigrtion to Toronto. I worked in the kitchen and as a councellor for girls. It was a great time! I am looking forward to send my grandaughter there as well. recommended to friends in Czech republic as well! They are coming to Canada to learn English.

  6. Dobry den (sorry I just know 3 words in czech)! Went to a summer camp in 1981 with a group of French kids. Different nationalities were present (German , English..) but I don’t know if it’s this one (is there a town called Tabor nearby?)
    Good memories there , I would be glad to be in touch with people who were there especially the ones from east Germany

  7. To Ivana and thepixies:
    I am very sorry, but I must inform you, that on Octeber 1st, 201,1 has died in Brno, Czech Republic in the age of 66, Mr. Frank Koukal, who was – as far I know – one of the leaders of the Camp Hosty in Canada in 1970s and 1980s.
    Please pray for this good man. R.I.P.
    Mirek Trmac, Brno, Czech Republic

  8. I attended the camp in the early 1970’s. My grandparents summer house was up the hill on the left. I really enjoyed camp and I sometimes wonder about some of the friends I made way back then. Camp was great, the food however was not so easy to get use to LOL ….. Great memories!!!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *