CzechFolks.com PLUS

Že existujú aj jesenné prázdniny, to mi akosi medzičasom vypadlo. A pritom som tiež kedysi chodil do školy a ak si z toho obdobia vôbec ešte voľačo pamätám, tak sú to práve prázdniny. Nie je toho veľa, ak uvážime, že som v tej škole sedel aj v lavici aj za katedrou, intímne som sa oboznámil so školou základnou, strednou i vysokou. Nechodil som len do materskej školy, ale to som si tam vynahradil ako nedobrovoľný učiteľ práve počas hlavných prázdnin vďaka zlomyseľnosti vedenia školy.

K srdcu mi prirástli najmä letné prázdniny. Dobre sa na ne pamätám, lebo som ich pravidelne trávil v Prešove u starej mamy. Vtedy to bol okraj mesta, v okolí len zeleninové polia akýchsi snaživých Bulharov, kde sme si vždy nie príliš legálne prilepšovali k dennej strave. Na neďalekej Toryse som prvý raz v živote videl povodeň a keď bralo most, mal som dojem, že po nej pláva akási obrovská loď.

Tie jarné prázdniny som už tuším nevnímal tak zreteľne. Jednak sa dĺžkou nedali porovnať s letnými, takže do Prešova som to nestihol, jednak sa mi nezdali príliš pravidelné. Nikdy som nepochopil prázdniny polročné. Keď sú koncoročné dvojmesačné, polročné by mali byť polovicu z toho. Ale nejdem sa škriepiť, veď hádam časom niekto na to príde aj bez mojej pomoci…

Vianočné, jarné a veľkonočné vakácie sú v norme a treba priaznivo hodnotiť, že ich doteraz nikto nezrušil.  Pretože politici nespia! Uvedomujeme si, dúfam, že už sú to akési vysokokoncepčné reči o možnom pohyblivom „natiahnutí” letných prázdnin… Želajú si to vraj podnikatelia. Nuž súkromní nákupcovia surového železa to asi nebudú. Nech dumám ako dumám, stále mi vychádzajú len snaživci vo sfére cestovného ruchu. Nuž a ako už tým nevyhovieť?

Keby som sa ešte dnes pohyboval v priestoroch školy, jedny prázdniny by mi veľmi chýbali. Také, čo za mojich žiačikovských čias boli dosť časté, ale napriek tomu nepravidelné a vždy príjemne prekvapujúce: uhoľné prázdniny. Nebolo dosť uhlia na kúrenie. A tak veru aj dva týždne sa pauzovalo. Tradícia chrípkových prázdnin sa zachovala príležitostne aj dodnes a je to tiež vítané voľno – ak sa, pravda, to ochorenie týka niekoho iného.

Istotu pravidelných prázdnin nám dala až Mária Terézia. Dovtedy bolo v škole voľno len kvôli cirkevným sviatkom a občas aj kvôli poľným prácam a pomoci pri dobytku. A odvtedy v prázdninách ustavične zaostávame. Navrhujem petíciu s nadpisom: OECD zistila, že najlepšie školské systémy v rozvinutom svete (pokiaľ ide o úspešnosť absolventov) sú práve v tých krajinách, kde trávia deti najmenej času v škole – Fínsko, Nórsko, Dánsko, Švédsko a Južná Kórea. Decká, do ulíc!

***

Že existují i podzimní prázdniny, to mi jaksi časem vypadlo. Přitom jsem také kdysi chodil do školy, a jestli si z toho období vůbec ještě něco pamatuji, tak to jsou právě prázdniny. Není toho moc, když uvážíme, že jsem v té škole seděl i v lavici i za katedrou, intimně jsem se seznámil se školou základní, střední i vysokou. Nechodil jsem jen do mateřské školy, ale to jsem si tam vynahradil jako nedobrovolný učitel právě v době hlavních prázdnin díky zlomyslnosti vedení školy.

K srdci mi přirostly hlavně letní prázdniny. Dobře si na ně pamatuji, protože jsem je pravidelně trávil v Prešově u babičky. Tehdy to byl okraj města, v okolí jen zeleninová pole jakýchsi snaživých Bulharů, kde jsme si vždy ne příliš legálně přilepšovali k denní stravě. Na nedaleké Toryse jsem poprve v životě viděl povodeň, a když brala most, měl jsem dojem, že po ní plave jakási obrovská loď.

Ty jarní prázdniny jsem už, tuším, nevnímal tak zřetelně. Jednak se délkou nedaly porovnat s letními, takže do Prešova jsem to nestihl, jednak se mi nezdály příliš pravidelné. Nikdy jsem nepochopil prázdniny pololetní. Jestliže jsou na konci roku dvouměsíční, pololetní by měly být jejich polovicí. Ale nechci se hádat, vždyť, doufám, někdo na to přijde i bez mojí pomoci…

Vánoční, jarní a velikonoční vakace jsou v normě a je potřeba hodnotit příznivě, že je doposud nikdo nezrušil. Protože politici nespí! Uvědomujeme si, doufám, že už jsou to jakési vysokokoncepční řeči o možném pohyblivém „natáhnutí” letních prázdnin… přejí si to prý podnikatelé. No, soukromí nákupci surového železa to asi nebudou. Ať dumám jak dumám, stále mi vycházejí jen snaživci ve sféře cestovního ruchu. No a jak už těm nevyhovět?

Kdybych se ještě dnes pohyboval v prostorách školy, jedny prázdniny by mi velmi chyběly. Takové, co za mých žákovských časů byly dost časté, ale navzdory tomu nepravidelné a vždy příjemně překvapující: uhelné prázdniny. Nebylo dost uhlí na topení. A tak se dokonce i dva týdny pauzovalo. Tradice chřipkových prázdnin se zachovala příležitostně dodnes a je to také vítané volno – když se, pravda, to onemocnění týká někoho jiného.

Jistotu pravidelných prázdnin nám dala až Marie Terezie. Do té doby bylo ve škole volno jen kvůli církevním svátkům a občas i kvůli polním pracím a pomoci při dobytku. A od té doby v prázdninách ustavičně zaostáváme. Navrhuji petici s nápisem: OECD zjistila, že nejlepší školské systémy v rozvinutém světě (pokud jde o úspěšnost absolventů) jsou právě v těch zemích, kde tráví děti nejméně času ve škole – Finsko, Norsko, Dánsko, Švédsko a Jižní Korea. Děcka, do ulic!

Ze slovenštiny přeložila Marie Zieglerová

Originální ilustrace pro Czechfolks.com © Lucie Hendrychová