CzechFolks.com PLUS

Koncem dubna se v elektronických Pozitivních novinách s Mirko Janečkem a jeho Kanadskými Listy rozloučila spisovatelka a novinářka Blanka Kubešová. V článku, v kterém je i několik zajímavých fotografií, Blanka Kubešová uvádí, že loni, po 42 letech, Mirko Janeček zastavil vydávání Kanadských Listů, které převzal od I. J. Šarouna a vydával nejdříve cyklostylovaně a později jako normální měsíčník. Za svoji význačnou vydavatelskou činnost obdržel řadu vyznamenání (včetně medaile M. R. Štefánika, ocenění Rozal Air Force a nejvyšší skautské vyznamenání, Řád Stříbrného Vlka). Kubešová vzpomíná, že skoro přesně před 23 lety navštívila – na pozvání Janečkovy rodiny - Kanadu, aby u Janečků četla ukázky ze své tvorby a potom i z tvorby exulantských autorů a nakonec recitovala verše právě zemřelého básníka Jaroslava Seiferta. Zmiňuje se, že se v Torontu setkala s řadou krajanů, včetně vydavatele a redaktora Satellitu, Aleše Březiny a autora této črty. Mile se čte její poznámka, že jedné z největších poct jako autorce se jí dostalo právě u Janečků, kde jí mladé děvče řeklo, že první českou knížku, kterou dočetlo do konce, napsala Blanka Kubešová…

S Mirkem se znám už od začátku padesátých let. Noviny ho přitahovaly jistě už v Československu. V Kanadě první cyklostylovaný časopis začal vydávat už v roce 1949. Začátkem padesátých let byl mezi těmi, kteří pomáhali na svět Novému domovu (Blanka Kubešová uvádí, že v šedesátých letech Nový domov řídil). V roce 1955 asistoval při zrození Našich hlasů a v roce 1967 začal vydávat Hlas nových, časopis, který později splynul s Kanadskými Listy.

Mirek byl činný i jinak. V roce 1966 došlo u něho ke schůzce uprchlíků s bývalým ministrem poslední demokratické čs. vlády za sociálně demokratickou stranu, Václavem Majerem. Schůzka vedla k ustavení “Klubu nových přistěhovalců českého a slovenského původu v Kanadě”, který v příštích deseti letech hrál významnou roli v životě uprchlíků nejen v Kanadě, ale i jinde. Mirkovým nejtrvalejším příspěvkem je, po mém soudu, archiv, v němž shromáždil velmi cenný materiál o našich vojácích a letcích, ale také o politicích a organizacích.

V prvních čtyřiceti letech společného exilu jsme úzce spolupracovali. Pak – a dnes už nezáleží na tom, z jakého důvodu - jsme se odcizili. Vždycky jsem respektoval jeho pracovitost a jeho věrnost Československu. Přeji mu dobré zdraví a dlouhá léta.

Fotografie pro CzechFolks.com Josef Čermák