CzechFolks.com PLUS

V úterý 30. června 2009 zemřel v Torontu Jan Rubeš, jeden z nejvýraznějších, nejvýznamnějších a nejoblíbenějších představitelů československé kultury ve světě. Narodil se ve Volyni 6. června 1920, vystudoval gymnázium ve Strakonicích (maturoval v roce Mnichova 1938), zapsal se současně na lékařské fakultě Univerzity Karlovy a – získal stipendium – Pražské konzervatoře hudby. Byl mužem mnoha talentů. V mládí vynikal ve sportu (byl znamenitý tenista i v zralém věku: vyhrál seniorské mistrovství Kanady – a lyžař), měl nádherný sametový bas-barytonový hlas, podmanivou osobnost a dobře vypadal.

A svět si ho brzy všiml. Byl nejmladším basistou pražské opery, kde (také v Plzeňské opeře) zpíval přes 30 rolí. V roce 1948 byl vybrán, aby zastupoval Československo na Mezinárodním hudebním festivalu v Ženevě. Ten rok komunisté udělali v Praze puč a Rubeš se domů nevrátil. Emigroval do Kanady. Usadil se v  Torontu, kde vystoupil s legendárním kanadským pianistou Glenn Gouldem a na počátku padesátých let minulého století  na CBC (Canadian Broadcasting Corporation) v Torontu založil program, Songs of my People (Písně mého lidu). Poprvé jsem se s ním setkal po druhém nebo třetím vysílání – měl jsem nějakou funkci – myslím v Československém sdružení - a přispíval do krajanských novin. Rubeš chtěl CBC dokázat, že o program byl zájem. A zájem byl – a veliký. Všechny nás výběrem i podáním českých i slovenských písní okouzlil a my všichni volali na CBC a upřímně na program pěli chválu. A nebyli jsme sami. Songs of my People se stal jedním z nejpopulárnějších CBC radiových programů a Rubeš v něm působil jako konferenciér a sólista 10 roků.

Srdce milovníků opery si získal interpretací více než 100 hlavních rolí  v Kanadské opeře, New York City Centre, v opernich domech v Pittsburghu, Washingtonu, Chicagu, New Orleans, Seattle, v Mexiku a Německu. Už se jistě nepamatuji, ale myslím, že první roli, v které jsem ho v Torontu viděl, byl Kecal v Prodané nevěstě. Miloval jsem jeho vodníka v Rusalce, ale i jeho komické postavy v Mozartových operách. Opery zpíval i na Festivalech v Stratfordu, Ottawě, Montrealu, Vancouveru. Na turné po Kanadě a USA , většinou se symfonickými orchestry, často zpíval Dvořákovy Biblické písně – a nepřekvapí, že nejvíc nás chytil za srdce, když zpíval ” My cizinou jsme bloudili”.  Nebyla to ale jen opera, v níž sklízel úspěchy; sklízel potlesk i v muzikálech: South Pacific, The Sound of Music, Cabaret a Man of la Mancha.

Často – alespoň v prvních dvou desetiletích exilu – zpíval na krajanských oslavách památných dnů našich dějin. Naposled vystoupil na koncertu “Hold rodné zemi - Tribute to our native land” v McMillan Theatre v Torontu 23. května 2003, ale to už nezpíval; uváděl program.

V pozdějších letech se stal nejznámnější jako herec. Vystoupil v televizních dramatech Charlie Grant’s War; Catsplay; The Harvest (CBC); v televizních seriálech: Crossings (ABC), Kane and Abel (CBS); Little Gloria (NBC); Campbells (CTV); The Day Grandad died. Jako host  vystoupil v televizních seriálech typu: E.N.G., Street Legal, Fame, Life Goes On, Max Glick, ER, Due South, X-Files. Jako filmový herec Jan Rubeš zaznamenal největší úspěch v roli dědečka v amišské rodině v Oscarem poctěném  filmu Witness (s Harrisonem Fordem v hlavní roli), ale kritického ohlasu se dostalo i jiným jeho rolím jako třeba  roli (zase dědeček, tentokrát židovský) v komedii The Outside Chance of Maxmilian Glick, kde jeho ženu hrála jeho skutečná žena a producentka filmu (televizní herečka, zakladatelka Young People’s Theatre v Torontu atd.) Susan Douglas Rubes; nebo  rolím ve filmech: Forbidden Journey; Lions for Breakfast; The Amateur; The Incredible Journey; One Magic Christmas; Courage Mountain; Dead of Winter; Class Action; Deceived; Coming of Age; Roommates; Mesmer; Something About Love; Never Too Late; Snow Falling on Cedars; Mighty Ducks 2; Believe.

Ani to ještě není všechno: Rubeš byl autorem i hvězdou výchovného televizního dětského programu Guess What, přednášel na operní škole Královské konzervatoře, byl umělcem v rezidenci na Wilfrid Laurier University ve Waterloo; vystoupil v  Laterně Magice. a jestli se nemýlím, i v našem Novém divadle. Dostalo se mu spousty vyznamenání: Centennial Medal, Queen’s Silver Jubilee Medal, čestné občanství měst Winnipegu a Sydney (N.S.); čestný doktorát University of Guelph a University of Windsor; Gemini Award; Earl Grey Award za celoživotní práci v kanadské televizi; Order of Canada (Řád Kanady).

Torontská krajanská komunita ho naposled viděla, když před dvěma roky přejímal (spolu s Blankou Rohnovou) z rukou Generálního konzula ČR v Torontu, Richarda Krpače Řád Jana Masaryka. To už ho poznamenal čas a nemoc stáří. Ale jakou žeň za sebou zanechal…

Jeho paní Susaně a celé rodině vyslovujeme upřímnou soustrast.

Jan Rubeš CV

FOTO J. Rubeše převzato www.buffalogalpictures.com