Comments on: Petr Hromádko: Můj život s fenkou Anny

By: Blanka Kubešová-Kubiasová

Blanka Kubešová-Kubiasová — Sun, 20 Sep 2009 10:38:19 +0000

Nic nepotěší (spolu)autora tolik, jako když vidí, že má jeho práce smysl a že přinesla radost i druhým!
Milý Petře, přeju Vám ještě hodně šťastných a spokojených dnů s Vaší Anny! Buďte zdráv a dobře jeden druhého opatrujte! Ze srdce Blanka K.

By: Petr Hromádko

Petr Hromádko — Thu, 03 Sep 2009 18:50:45 +0000

Moji milí přátelé,
ani nevíte, jak mne potěšily vaše reakce, které jste napsali, když jste si přečetli můj článek o mně a mé chlupaté Anny. Ano, je to příběh upřímně a od srdce napsaný z mého života a nic nedokáže nahradit pocit, když uslyším upřímná, milá a povzbudivá slova od lidí, kteří si přečetli můj příběh.
Ať už je to výborná práce lékařů nebo třeba zázrak, ale dnes tu sedím u počítače a mohu jako člověk, plný chutě do života, psát tyto řádky pro Vás. Od tragické nehody mám již za sebou spoustu zážitků, prošel mnoho míst, poznal a “viděl” všelicos. Anny mě stále následuje a už oba jeden druhého si nedovedeme představit – tak velmi dobře známe.
Nedokážu si představit, jak bych žil bez ní… ráno by se neprotahovala vedle mne ve svém pelíšku, nesledovala mne, jak mi chutná snídaně, nebyla by nejlepší přítelkyní a pro zlepšení nálady v zaměstnání by nepobíhala kolem mne, tak jako by mi nedělala společnost při dlouhých procházkách a nepoštěkávala by v nočních hodinách ze svého snění…
To ale nejsou mé každodenní myšlenky. Já si žiji radostně a těším se z každého dne, kdy se mohu probudit jako zdravý a vstávat s úsměvem do každého následujícího dne, ale nesmí k tomu chybět má Anny, která se po probuzení protáhne a se zíváním líně vylézá ze svého košíku. Ať nastal den jakýkoliv, tak si ho vážím a plně si ho minutu po minutě prožívám.
Přeji všem lidem, kteří si přečetli můj článek a mají srdce na pravém místě, mnoho a mnoho štěstí, radosti ze života a šťastných úsměvů ve tváři.

Váš Hromádko Petr

By: Václav Židek

Václav Židek — Wed, 02 Sep 2009 07:02:26 +0000

Milí přátelé,
tak jako nás potěšily Vaše sympaticky povzbuzující ohlasy na příběh našeho přítele Petra, tak zcela jistě potěší i jeho. Velice rádi jsme mu Vaše vzkazy přeposlali na vědomí.

Václav Židek a Blanka Kubešová
autoři knihy “Kolja aneb To neznáte mého psa!”

By: Martin Veber

Martin Veber — Tue, 01 Sep 2009 16:05:44 +0000

Zdravím Petře,
držím také palečky, abyste vše bezvadně zvládal.
Jste velice statečný chlap.
Život s pejskama je skutečně krásný, mám také dva .
Je to vlastně jediné zvíře ve společnosti člověka, které nemusí ani tahat ani dojit ani snášet, nemusí vlastně skoro nic. Jen se cpe, občas-pořád chrní a zlobí, ale má Vás bezvýhradně rád.
Třeba narozdíl například od manželky, i když se člověk zrovna tváří, jakoby vypadl z románu od Ibsena.
Přeji pohodu a krásné chvilky s Anny
Martin V.

By: Gerson

Gerson — Sun, 30 Aug 2009 10:27:48 +0000

Milý Petře,
přečetl jsem si opět Váš příběh (poprvé v “Koljovi”)a znovu mne hluboce dojal jak Váš smutný osud, tak i Vaše vůle k životu za tak ztížených podmínek. A Vaše Anny, Vaše kamarádka, pomocníce a milující bytost je jen dalším důkazem, že pes je člověku přítelem nejvěrnějším a nejod-danějším. Přeji Vám a Vaší čtyřnohé společnici dlouhé a šťastné spolu-žití.
Zdravím a držím Vám palce, Luděk Ťopka.

By: Barbara Semenov

Barbara Semenov — Sun, 30 Aug 2009 08:33:44 +0000

Nepředstavitelný a dojemný příběh! Přiměje člověka k zamyšlení o relativitě věcí a o tom, co je v životě opravdu důležité. Držím Petrovi palce!

By: Jarmila Zídková

Jarmila Zídková — Sat, 29 Aug 2009 11:23:23 +0000

Přestože jsem příběh Petra a jeho Anny četla už před lety, znovu musím smeknout před úžasnou statečností a pevným přesvědčením vrátit se do života a žít naplno i s handicapem, který před něho ten osudový okamžik postavil.
Petr to dokázal jistě i díky Anny a dokázal mnohem víc, stal se světýlkem v temnotě dalších.