CzechFolks.com PLUS

Barbara Semenov: Peter Nagy v Austrálii

27.10.2009

Melodie jako úsměv, chytré texty a přednes nabitý osobitým šarmem – není divu, že krajané v Austrálii hodnotili koncert Petra Nagye jako jeden z nejpohodovějších, co zde kdy zažili.Podílela jsem se opět na realizaci melbournské části turné, které v říjnu zorganizoval v Austrálii jako obvykle sydneyský impresário Petr Vítek. Na rozdíl od zpěváků Karla Gotta, Heleny Vondráčkové, Marty Kubišové a skupiny Olympic, které jsme prezentovali českým a slovenským divákům žijícím v Austrálii v uplynulých deseti letech, není slovenský zpěvák Peter Nagy až tak znám v bývalém exilu vzhledem k tomu, že počátky jeho umělecké dráhy datují od roku 1983.

Přesto byl melbournský koncert vyprodán. Třetí, nejmladší emigrační vlna zaplnila sál Národního domu do posledního místečka. Mezi diváky se však našli i „osmašedesátníci“ ba dokonce i „osmačtyřicátníci“. Za úctyhodnou návštěvností stála zejména báječná slovenská komunita, která přišla podpořit svého úspěšného zpěváka. Peter Nagy je ovšem zpěvákem vpravdě „česko – slovenským“. V roce 1985 se mu podařilo dokonce něco co málokomu, uzmout Zlatého slavíka neporazitelnému Karlu Gottovi. Se svojí skupinou Indigo nahrál za pětadvacet let svého působení 19 alb, mnohé jeho písně se staly nejprodávanějšími tituly na hudebním trhu.

Na australských koncertech zazněla celá řada zpěvákových velkých hitů, publikum se nadšeně přidávalo, znalo nazpaměť texty, které se liší od jednoduchého popu svojí vtipností i hloubkou. Divácké spektrum bylo skutečně široké – od šestiletých dětí až k jednadevadesátiletému pamětníkovi živých vystoupení Voskovce a Wericha, který ocenil bavičské schopnosti pro něj do této chvíle neznámého Petra Nagye.

Nagy patří k velmi malé skupině těch fenoménů, kteří nejen že utáhnou dvouhodinový recitál sami, zpívají, doprovází se na kytaru, baví publikum svými postřehy a vtípky, ale také své písně sami složili a otextovali. To je vskutku vzácná rarita, kterou se může vykázat jen pár talentovaných hudebníků, ať již českých, slovenských či světových. Přitom písně tohoto skladatele a textaře rozhodně nejsou “na jedno brdo”. „One man show“ Petra Nagye na australských pódiích bylo pozoruhodnou kombinací svižného pop rocku v podobě hitů – Profesor Indigo, Marcel z malého mesta, Láska je tu s nami, S nohami na stole, Aj tak sme frajeri, Sme svoji, Podme sa zachrániť, So mnou nikdy nezostarneš – až k přemýšlivým, oblíbeným – Kristínka iba spí, Máš čo máš, Psi sa bránia útokom… Chvályhodnou součástí zpěvákova repertoáru jsou i půvabné písničky pro děti, které se nesnižují k infantilnosti, naopak křesají v mladých dušičkách podstatné hodnoty do života.

Tomu nasvědčovala i bouřlivá reakce studentů na sydneyském koncertu, – donedávna dětí, které byly zjevně odkojené právě těmito skladbami. Snad jim jako naší nové generaci utkvěla v hlavě slova jedné z populárních dětských písniček Nagye o nejhorší lidské vlastnosti – závisti:- Kotúľa si Hovniválik guľôčku / chrobáky ho pozorujú po očku / Netušia, že čo to má, však závidia mu strašne / Závisť krátkozraká je, to aj nebo žasne… / Zvyšok sa dočítame kdesi v dejepise / Že závisť stále hlúpa je a nikdy nemá zmysel.

Peter Nagy je umělcem tělem a duší, je nejenom hudebníkem, ale také vynikajícím fotografem. Říká, že k dobré fotografii podobně jako k dobrému pěveckému výkonu je třeba neustálého cviku. Na procházkách australskými městy fotil vášnivě vše. Když jsem se podivovala, co stále fotí, odpovídal s úsměvem, že nálady města. Stejně rád fotí akty. O ženské kráse říká, že musí být přirozená. Jeho fotografie jsou plné poezie a představ. Těmi oplývá i jeho nové album „Labutě a Havrany“, na kterém se Nagy vyznává ve stěžejní písni:- Postavil som si rozhľadňu / z kameňov mojich rokov / je čas byť vysoko nad vecou / Ono je ťažké nezblbnúť / keď všetci idú dvesto / sfetovaní reklamou… Jak se zdá, má Nagy inspirací pro nové melodie a duchaplné texty ještě v zásobě víc než dost.

Charismatický muž, který okouzlil krajany v Austrálii, působí mladě a zároveň vyrovnaně, – těch „kameňov“ nasbíral v dubnu letošního roku právě padesát. Z „rozhľaďny“ stále optimistický pohled mu dnes přejí všichni fandové od Protinožců.