CzechFolks.com PLUS

Milan Dubský glosuje (21)

04.11.2009

Multipolární svět

Před dvacítkou let byl svět nazýván bipolárním. Když došlo ke zhroucení SSSR, začalo se říkat, že již není bipolárním. Není. Ale stal se multipolárním. Bohatstvím a penězi, v nichž mnozí bohatství vidí, aniž by to byla pravda, nelze dobře a uspokojivě řídit chování jednotlivce ani vztahy páru lidí, ani skupiny, ani národa a ani celého lidského společenství.

To je zkušenost vyplývající z dějin všech civilizací včetně té, které říkáme nejvyspělejší, ale nedokonalé, současné. Právě bohatství a peníze rozdělují společnost, ať již jsou směnitelné nebo ne. A toto rozdělení a rozdělování vytváří póly. A je jich více. Proto multipolární svět.

Vznikne-li někde strategický pól na glóbu, např. Čína, Indie, Brazilie, EU nebo případná jiná seskupení, je podložen vždy rozmnožením nebo nahromaděním bohatství, které nese s sebou vliv, sílu a moc a to i vojenskou. Tyto póly staví a upevňuje nerovnoměrně rozdělené a rozdělované bohatství tohoto světa. Jak v jednotlivých zemích, tak na kontinentech i na celém glóbu. Bohatství a peníze ale nemají schopnost řídit lidskou společnost. Od jejích nejmenších jednotek, tj.jednotlivce, rodiny a postupně celého lidského společenství. Nikdy to tento instrument nedokázal, i když je velkým hybatelem posunů a jednání lidí. Nemohl, protože bohatství a peníze takovou schopnost nemají. Jednou z příčin je rozdílnost lidských bytostí.

Nenajdou se v našem světě dva stejní jedinci. Liší se od sebe nejen otisky prstů a rozdílnou DNA, ale celkovým uspořádáním. Rozumem, citem, inteligencí, růstem, adaptabilitou, vůlí, schopností reagovat na vnější podněty světa, různým viděním okolní reality až po různost jednání z těchto rozdílů plynoucí. Z toho vyplývají různé postoje a nutné střety s okolím. Začínají v nejmenším dvojčlenném kolektivu. Pokračují v rodině, ve škole, na pracovišti, ve skupinách, při formování národů, států i mezinárodních společenství. Z toho plyne poučení, že dosavadní řízení a pohyb společnosti, od těch nejmenších kolektivů až po ty největší, by neměly být založeny na vlivu a moci bohatství a peněz, jak je to praktikováno od počátku lidské společnosti až podnes. S tím souvisejí atributy tohoto stavu.

Patří k nim především války ve všech dobách a formách. Od kmenových šarvátek přes letité spory o dědictví, o teritoria pevninská, mořská či vzdušná. To nese s sebou hlad, úmrtnost dětí, neschopnost se vypořádat s epidemiemi, nedostatek pitné vody pro celé oblasti, zamoření velkých ploch země nejen nášlapnými minami, ale hlavně jedovatými zplodinami civilizace, amputace plic naší planety kořistnickým kácením lesních pralesů. V neposlední řadě pak nesmyslný konzum nejen potravy, v bohaté části tzv. „vyspělých“ zemí, ale i rozbujelá výroba pro výrobu, hlavně za účelem zisku, která chrlí miliony a miliony nepotřebných předmětů.

Tyto vývody nesměřují k tomu, že by měly zmizet rozdíly mezi lidmi, státy a společnostmi. To ani není možné. Protože rozdíly, protiklady jsou objektivní a jsou prapříčinou pohybu. A pohyb je atributem života. Je to princip akce a reakce. Je objektivním zákonem neživé i živé hmoty nejen na této planetě Zemi, ale i v celém vesmíru.

Problémem, který nás trápí a není vyřešen a ještě dlouho nebude, je nalézt lepší nástroje, jak řídit vztahy mezi lidmi, jejich rozmanitými společenstvími, tj. státy, bloky a aliancemi. Tyto nástroje nemohou být postaveny na principu bohatství a peněz, od nichž se odvozuje vliv, moc a právo mít pravdu a vládnout ostatním, kteří nejsou bohatí. Několik procent lidí z celého počtu obyvatel Země vlastní kolem 90-95% celkového bohatství světa. A ostatních 90-95% lidstva vlastní pouze 5-10% bohatství tohoto světa. Tento stav a tato skutečnost nedává příliš mnoho nadějí a optimismu a ani poznání a víru, že je svět unipolární a že je dobře uspořádán a řízen.