CzechFolks.com PLUS

Luděk Ťopka: Quo usque tandem…?

11.11.2009

„Tak nám, Fero, ty posranci zase hodili lano. Teďkom už se nemusíme klepat před poldama strachy. Vo živobití máme nafurt postaráno, jen se holt musíme se starou střídat. Jednou za šest neděl pudu do sámošky já a podruhý vona, no a mezitím tam pošlem haranti, co jim eště neni patnáct. Jenom toho nesmí bejt za víc něž pět litrů, ale to je fajn ne? A taky se vrátěj z krimu pidlovokej Lojza a Pepka-Placatice páč vono to prej platí i zpátky. A ani nemusej do žádný Kanady, tady to teď bude porád lepčí. Hned skočím pro pár flašek a voslavíme to!“

„Co to kecáš? Kde si vzal takovou krávovinu?“

„Žádná krávovina, vole, sou toho plný noviny!“

„A vod kdy ty umíš číst, srágoro?“

„Neumim, ale čet nám to vodpoledne pingl „U vystřelenýho voka“ z Blesku.

„Z Blesku, jo? Tak to bude sichr na beton!“

Tenhle fiktivní rozhovor jste dnes nemuseli slyšet zrovna na Žižkově, ale kdekoliv v tom našem zlodějském ráji, protože to je opravdu „na beton“. Ti naši filantropové ze Sněmovní uličky totiž právě znovu přispěli ke zvýšení úrovně naší galérky a rozvoji kriminálního turismu. Prosadili změnu v trestním zákoníku, takže od prvního dne příštího roku už nebude krádež v hodnotě do pěti tisíc korun zlým činem, leč toliko přestupkem.

Prý se tak nestalo jen s ohledem na hladové ubožáky, kteří pro mizernou koženkovou bundu, pár lahvinek koňaku, nebo z auťáku bohatce čórnuté rádio, museli úpět ve vězení. Tento geniální skutek přinese rovněž uvolnění přeplněných nápravných zařízení a zvýšení pohodlí jejich chovanců. Nelze pominout ani jeho ekonomický efekt, neboť méně vězňů, méně nákladů na jejich stravování, otop, ošacení, kulturu, sportovní vyžití atd.

Ale vážně – není to poprvé, a dovolíme-li to, nebude to ani naposledy, kdy parlament zplodí takové „krávoviny“, a naopak dál bude odmítat požadavky na zpřísnění právních a trestních postihů kriminálních živlů, zejména pak recidivistů. Prý to není nutné, naše zákony jsou dostatečné, jen je třeba jich řádně využívat, ba naopak, někde je třeba je i poněkud změkčit z hlediska jejich úměrnosti k posuzovanému činu.

Tuhle tklivou píseň slyšíme již léta, ale jsme to bohužel právě my, ten neustále citovaný lid, jenž na tuhle filozofii doplácí. Naopak podvodníci, zloději, lupiči, násilníci a vrazi z toho takřka beztrestně těží, nemajíce strach z postihu, který zpravidla nepřijde, a když, tak znamená jen víceméně příjemný kratší, či delší odpočinek mezi kamarády a v laskavé péči těch zaopatřovacích ústavů. Rozsudky jsou mnohdy směšné a někdy i trestuhodné. Je-li patnáctiletý trest za úkladnou vraždu považován za výjimečný, pak by zákonodárce i soudce za něj měli pykat a takový trestní řád by měl skončit ve stoce.

Kde jsou doby starého dobrého Rakouska a naší první republiky, kdy zloděj a lupič byl odsouzen rychle a dostal zasloužený, činu odpovídající počet let, a vrah provaz, výjimečně doživotí. Vězení má být pro delikventa trestem a tomu má odpovídat i jeho stravování. Žádné vitamíny, drahé ovoce a mlsky, luxus, který si nemůže dovolit ani leckterá rodina s dětmi o důchodcích ani nemluvě! Televize jen za odměnu, žádné posilovny, ani volný pohyb mezi celami, ale práce. Že pro ně žádná není? Tak je třeba ji vymyslet, poučit se třeba v USA nebo v Rusku. A hned by se tam lumpům nechtělo a státu by se ušetřily milióny z našich daní a nám, obětem lumpů všeho druhu, škody, bolest a slzy.

Za tahle slova mne bezpochyby odsoudí filozofové, lidumilové, potrefení zákonodárci, právníci, soudci a kněží všech křesťanských církví. Na to mají samozřejmě právo, ale pak by neměli své výtky adresovat jenom mně, ale i těm, kteří na tu zprávu přesně stejně reagovali na internetu.

Proto se za ně i za sebe ptám: „Jak dlouho ještě budete zneužívat, páni poslanci, naši trpělivost!?“