CzechFolks.com PLUS

Článek Václava Žídka „Listopadové dny“ s ukázkou z mého románu Brácha Jerry aneb život pod nebeskou horou vyšel poněkud naprudko, jak se dnes říká, slíbila jsem aspoň dodatečně krátce o knize poreferovat.

CO VYDÁNÍ PŘEDCHÁZELO

Vydání vlastní knížky je samozřejmě příjemné vždycky, o to víc pak vydání druhé. Přiznám se, že mě samotnou trochu zaskočilo. Ovšemže mile. Návrh nakladatelství mě překvapil tím víc, že „Horror Hill… jako zrnko písku“ svého času zvláštní ohlas neměl. Krom několika letmých zmínek v tisku přešel víceméně bez povšimnutí. Větší úspěch mělo rozhlasové zpracování, ve kterém pod názvem „Brácha Jerry“ načetli úryvky z knihy Valerie Zawadská a Ladislav Mrkvička, a to hned ve dvanácti pokračování. Především L.M. přednášel Jerryho přímo kouzelným „chraplákem“, prostě tak, jak si hlavního hrdinu s jeho věčnou vlastnoručně ubalenou cigaretkou čtenáři představují.

Na návrh nakladatele jsem dala knize nový název, opatřila ji fotografiemi a po letech ji trochu prošla a upravila. Teď zbývá doufat, že osloví, ale bez reklamy je to vždy tak trochu sázka do loterie.                                                                    

Největší radost udělalo nové vydání  pravděpodobně samotnému hlavnímu hrdinovi, bráchovi Jerrymu. Tím zároveň odpovídám na otázku, která obyčejně zajímá čtenáře nejvíc, totiž

JAK DALECE JE PŘÍBĚH PRAVDIVÝ?

Než na to odpovím, musím upozornit, že román sleduje dvě hlavní dějové linie, dobrodružný i úsměvnější příběh Jerryho, který žije v Arizoně, a příběh jeho sestry Jenky, která dala přednost zůstat i po odchodu z domova v Evropě. Zatímco arizonské vyprávění je víceméně věrné, a kdo zná Jerryho, věčného snílka a neklidného hledače štěstí, snadno ho v něm odhalí, dějová linie Jenky je románově dokreslená. Věnujme se tedy Jerrymu.

HLAVNÍ HRDINA JERRY

milovník života, nedotčené přírody a krásy, a když krásy, tak především té ženské, obklopený neustále několika přítelkyněmi, se po mnoha dobrodružstvích usadil v divoké, horké Arizoně. Známe ji každý, když ne hned z vlastních cestovatelských zkušeností, tedy z westernových filmů. Vyprahlá kopcovitá krajina, polopoušť s vysokými kaktusy, tu a tam štipka trávy… Tady pod Horror Hillem, kopcem hrůzy, kde se vaří mozek, a současně horou nebeskou, která padá zhůry jako poklop na syrečky a dusí všechno svojí výhní, přesně tady v té žíznivé, pichlavé krajině, se Jerry usadí.                         

Zdá se to jednoduché. Není tu sice elektrika, voda ani přístupové cesty, přesto s umanutím dona Quijota vytáhne starou maringotku serpentinami vzhůru, a aby se v ní vůbec dalo dýchat, obezdí ji kamenem. Časem ještě i ledacos přistaví. Zatím tu není nic než ten sžíravý puchýř slunce, ale jednou tu bude mít farmu… 

V PŘÍRODĚ NENÍ ČLOVĚK NIKDY SÁM

Tady Jerry filozofuje o svobodě, o touze a žízni, o poznání a smyslu života jako takovém. On sám věří, že život žádný jiný, další a vyšší smysl nemá. Že totiž život sám je tím jediným, nejvyšším a posledním smyslem. Nemusíme s ním souhlasit, ale můžeme se s ním radovat, možná i pochopíme, že život lze brát a žít vícero způsoby a že ten náš nemusí být nutně ten nejlepší a jedině správný.      

Od chvíle, co se mu zdařil útěk ze zadrátované východní Evropy, se cítí svobodným, a tudíž i trvale šťastným člověkem. Dostal se do bodu, kdy pochopil, že na všem sice záleží, ale na ničem zase tolik…

Odsoudili ho v nepřítomnosti za opuštění republiky. Odkdy ale bylo trestné odejít ze země, kde se narodil? Občas viděl ve snu vysoké strážní věže a dráty, vysekané mýtiny i zmrzačenou pláň tam, kde ještě donedávna býval les. Utečence, které objevila světelná raketa. Tehdy byl rád, když přišlo ráno.

SVOBODA, ALE I LÁSKA A TOUHA PO DOMOVĚ

jsou hlavními životními motivy i druhé románové hrdinky, sestry Jenky. Její nejistoty se týkají domova a jeho osudu, ale i manželství, stárnutí a smrti, a jsou i našimi nejistotami. Jenka nemá schopnost jednoduše se radovat ze stávajícího okamžiku a stále častěji je ovládána steskem po domově i potřebou najít své místo v životě. Právě v tom jí pomáhají originalní nápady a životní optimismus a nadhled bráchy Jerryho. Ale abych nezůstala jen u osobního autorského vidění a chápání textu, ocituji z obálky: „Vzájemná komunikace mezi oběma sourozenci dává nahlédnout do autorčiných autobiografických osudů a svým poetickým a filozofickým přesahem se stává nejen knihou o vskutku nevšedních osudech, ale zejména textem o smyslu lidské existence obecně, o potřebě někam patřit a o důležitosti odvahy a osobní svobody“.

PÁD KOMUNISMU VE VÝCHODNÍ EVROPĚ

a sametová revoluce zasáhnou Jenku nepřipravenou, přestože je právě tohle ten okamžik, na který léta čeká, a samozřejmě nejen ona. Těmto událostem věnuji několik kapitol. Tak jako berou život oba hrdinové každý jinak a po svém, tak rozdílně chápou a přijímají i změnu režimů v Evropě.      

„Sametová revoluce… demokracie, to je všechno moc pěkné“, píše Jerry. „Já jsem se ale Yankee už narodil, odjakživa jsem se cítil Američanem. Žít v Evropě, kde jeden naráží na druhého, byl by ze mě neurotik…“     

Román „Brácha Jerry aneb život pod nebeskou horou“ vychází nově v nakladatelství Eroika a je doplněný autentickými fotografiemi. 

Je to román meditativní, ale i zábavný, svérázný a plný humoru, to záleží na každém z nás, co si z něho máme chuť vybrat. Pro svoji všestrannost, ale i hlubší a obecnější výpověď je určen širokému čtenářskému publiku. Psala jsem ho s radostí, a jestliže si nakonec spolu s hlavním hrdinou řekneme – jak různorodý, jak pestrý, jak krásný je život – pak práce splnila svůj účel.

Pozn. redakce: Román „Brácha Jerry aneb život pod nebeskou horou“ si je možné objednat na internetové adrese www.eroika.cz

Fotografie © z archívu Blanky Kubešové

Zde se můžete dozvědět něco více o autorce tohoto článku:

Pro zvětšení obrázku, klikněte na poslední ikonu v pásu pod prezentací