CzechFolks.com PLUS

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Úterý 5. prosince 1989

Předseda české vlády Fr. Pitra představil na jednání České národní rady novou vládu jako vládu koaliční: osm členů KSČ, dva z Čs. strany lidové, dva z Čs. strany socialistické a pět ministrů bez politické příslušnosti. Na tiskové konferenci se novinářům  představil  ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČSR Milan Kašík. Sdělil, že sestavení vlády předcházelo šestihodinové jednání se zástupci Občanského fóra. ● Mluvčí Občanského fóra J. Dienstbier uvedl, že nová vláda má podporu OF, ale její obsazení stále neodpovídá současnému rozložení sil. Informoval novináře také o tom, že Federální úřad pro tisk a informace vydal souhlas k vydávání Lidových novin. Dále byl Federálnímu shromáždění předložen návrh nové ústavy, který by měl být předložen k všelidové diskusi. ● V Čs. televizi označil generální tajemník KSČ K. Urbánek dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a ve společnosti po XIII. sjezdu za neplatný a vyslovil se pro plnou politickou rehabilitaci všech, kteří pro nesouhlas se vstupem okupantských vojsk v srpnu 1968 byli přinuceni odejít ze strany. ● Parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním zásahu proti demonstrujícím 17. listopadu doporučila zbavit poslaneckých mandátů poslance M. Jakeše a M. Štěpána, kteří nesou přímou politickou odpovědnost za události a jejich politické důsledky. ● Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných požaduje, aby prezident republiky nejpozději do 10. prosince vyhlásil amnestii. Zveřejnil paragrafy, podle nichž byli čs. občané neoprávněně odsuzováni v minulých letech. ●

Státní banka čs. přistoupila již v pondělí k prodeji devizových prostředků čs. občanům, kteří se rozhodli ještě do konce roku vycestovat do zahraničí. V úterý pak sdělila, že zásoby šilinků, marek a dolarů – nejvíce požadovaných měn, budou stačit přibližně pro dva milióny zájemců. ● V zámku na Dobříši se konal mimořádný sjezd Svazu českých spisovatelů, na němž M. Černík řekl mj., že se opět lidé sdružují podle příbuznosti názorů, že „z uměleckých svazů byl spisovatelský svaz nejvíce postižen restrikcemi 70. let. Mnozí spisovatelé tvořili v izolaci, jiní v exilu, manévrovací prostor literatury byl okleštěn, došlo ke zploštění hodnotových kritérií jak ve slovnících, učebnicích, tak v publikační praxi a prezentaci naší literatury doma i v zahraničí“. Zabýval se též vztahem ke spisovatelům tvořícím v ústraní, v opozici, v exilu. Integrační program má spojit veškerou česky psanou literaturu a nelze diskriminovat spisovatele jen proto, že uvažuje jinak. Jedinou prioritou musí být priorita kvality. Je nutné dojít k objektivizaci literárních hodnot všech tří vedle sebe existujících česky psaných literatur. Člen výboru českého PEN klubu I. Klíma  zdůraznil, že svoboda slova je nedílná, lidé mohou být vyloučeni z nějaké organizace, ale nikoliv z literatury. Informoval o založení Obce spisovatelů, která je přístupná všem českým spisovatelům bez rozdílu. ● V usnesení sjezdu se po dlouhých formulačních dohadech praví, že spisovatelé vítají občanskou a uměleckou rehabilitaci autorů postižených represemi, že se omlouvají za své mlčení k jejich osudům, že sjezd nedoporučuje zřizovat očistné komise, že o osudu každého spisovatele rozhoduje jeho umělecká tvorba a občanské postoje…“ ●

Zahraniční rozhlasové komentáře se zabývají tvrdošíjným odmítáním G. Husáka (*1913) podat demisi. Snaží se zamaskovat vše, co může. Z doby, kdy byl předsedou povstalecké Slovenské národní rady a místopředsedou komunistické strany na Slovensku, se zachoval jeho dopis, v němž požadoval, aby Slovensko bylo po válce zařazeno do svazků národů SSSR. Po druhé světové válce se stal předsedou Sboru pověřenců – jakési slovenské autonomní vlády. Již na podzim 1947 vyhnal z funkcí nekomunistické pověřence a řídil jak slovenskou policii, tak Státní bezpečnost (tajnou policii). V roce 1950 byl spolu s V. Clementisem, L. Novomeským a dalšími  obviněn z tzv. buržoazního nacionalismu a odsouzen ve vykonstruovaném procesu na doživotí. V roce 1960 byl po amnestii prezidenta A. Novotného propuštěn a v roce 1963 plně rehabilitován. V období Pražského jara 1968 vystupoval nejprve jako stoupenec reforem a stal se místopředsedou čs. vlády.

Na moskevských jednáních v srpnu 1968 zvolil pragmatický přístup a získal si přízeň L. Brežněva, takže v roce 1969 se dostal do čela KSČ a posléze jejím generálním tajemníkem. Po odstupu L. Svobody v roce 1975 je až dosud prezidentem republiky. Za jeho vedení došlo k rozsáhlým personálním čistkám ve všech odvětvích hospodářského a společenského života. K moci se dostali bezcharakterní kariéristé, což vedlo k celkovému úpadku země. Za tuto činnost byl třikrát vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny ČSSR (1969, 1973 a 1983). Po masivní emigraci nesvobodných občanů prosadil zvýšení přídavků na děti, takže generaci dětí, narozených od roku 1970 do roku 1980 se říká „Husákovy děti“. Zapomnělo se však na dostatek školek, škol, jeslí, bytů, což měla odstranit obrovská paneláková sídliště. G. Husák navázal tam, kde skončili jeho komunističtí předchůdci K. Gottwald a A. Zápotocký, kteří navíc měli zakrvavené ruce. Éra komunistických prezidentů v dějinách Československa končí, pane Husáku! ● Režisér Miloš Forman k tomu všemu dodal, že komunismus byl nejkrvavější cestou ke kapitalismu. V některých zemích zůstává i nadále.● Jugoslávský tisk vyzdvihuje ultimativní nátlak čs. opozice na odstoupení prezidenta republiky a uvádí výrok G. Husáka, že není pravdou, že by chtěl zůstat ve funkci za každou cenu.●

Americké listy Washington Post a New York Times informují o sovětském prohlášení a stanovisku členských zemí Varšavské smlouvy k vojenskému potlačení čs. experimentu s politickou liberalizací, nazývaného Pražské jaro 1968. Toto prohlášení přichází šest týdnů poté, co E. Ševarnadze odsoudil sovětskou invazi do Afghánistánu jako nelegální a nemorální. Je to další důkaz ústupu od „Brežněvovy doktríny“. Zároveň však komentáře nesdílejí optimismus prezidenta G. Bushe o nové éře sovětsko-amerických vztahů, protože v zahraniční politice SSSR zatím k nějakým větším změnám nedošlo. ● V pozdních hodinách schválilo na svém zasedání předsednictvo ústředního výboru Čs. svazu novinářů programové stanovisko a podklady k mimořádnému sjezdu novinářů, který se bude konat 16. prosince Zároveň se distancovalo od dokumentu zrádných novinářů „Slovo do vlastních řad“, které bylo otištěno v dubnu 1969 a Rudé právo přinášelo až do konce května seznamy jeho signatářů.  „Způsobilo nenahraditelné škody novinářské organizaci, vyřadilo z činnosti čestné a poctivé novináře… je nutné bezvýhradně a okamžitě navrátit občanskou a novinářskou čest těm kolegům, kteří se nedožili dnešních dnů“. Na podnět iniciativní skupiny novinářů Pražského jara ´68 pokládá předsednictvo za neplatné usnesení o zrušení členství těm žurnalistům, kterým bylo po roce 1968 za jejich politické přesvědčení a činnost znemožněno vykonávat novinářské povolání a tyto novináře rehabilitovat…“ ●

Středa 6. prosince 1989

● Agentura ČTK přinesla zprávu o tom, že v úterý vedl premiér L. Adamec intenzívní politická jednání s předsedou Čs. strany socialistické B. Kučerou, s předsedou Čs. strany lidové J. Bartoníčkem, s V. Menclem a Č. Císařem, zástupci Klubu Obroda a s delegací Občanského fóra, vedenou V. Havlem, které trvalo pouze 13 minut. Při těchto jednáních šlo o to, jak by měla vypadat vláda ČSSR a L. Adamec ujistil o svých úmyslech pokračovat ve změnách čs. vlády. Tentýž den večer vystoupil L. Adamec v Čs. televizi. ● Parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu navrhla, aby v souladu se zákony byli zproštěni výkony služby funkcionáři ministerstva vnitra, ministerstva životního prostředí, Správy SNB v Praze a Středočeském kraji a Městské správy Veřejné bezpečnosti v Praze, a to v hodnostech generálmajor, plukovník, podplukovník a major. ● V pražském Obecním domě došlo k setkání nového vedení KSČ (vedle K. Urbánka byl přítomen V. Mohorita), Občanského fóra (V. Havel, P. Pithart, P. Miller) a Veřejnosti proti násilí (M. Kňažko a J. Budaj). Na tiskové konferenci o tomto setkání řekl V. Havel o prohlášeních K. Urbánka – že Lidové milice byly komplexně odzbrojeny, že armáda bude nadále využívána jen k odstraňování následků živelních pohrom, že uznal, že působení Státní bezpečnosti ztratilo smysl, že si vedení KSČ uvědomuje, jakou nedůvěru k němu a ke straně lidé mají. ● 

● ČTK přinesla nejprve rozhovor s mluvčím stávkového výboru Národního divadla a pak plné znění jeho ředitele Jiřího Pauera, který v něm vysvětloval důvody, proč nedovolil, aby se stávkovalo a diskutovalo jako v jiných divadlech s občany. V dopisu uvedl, že od 27. 11. už byly všechny scény k dispozici uměleckým souborům, v nichž oslovují své diváky, seznamují se svými stanovisky a postoji. Stávka umělců pokračuje, ve dne i večer se však zkouší. ● Tisková agentura Reuter píše o tom, že se čs. komunistické vedení ocitlo ve slepé uličce, jednání V. Havla a K. Urbánka trvalo 75 minut a po jeho ukončení ho ani K. Urbánek, ani V. Havel nekomentovali. Agentura cituje slova K. Urbánka, že „nyní je nejdůležitější zvládnout růst vášní, nebo budeme muset nakupovat zítra zboží na příděl“. ● Maďarský deník Népsabadság otiskl rozhovor se členy Klubu Obroda V. Menclem a V. Kabrnou. Prohlásili, že usilují prosadit ideje demokracie a humanismu. Vyslovili se za zvolení A. Dubčeka prezidentem. ● Německá agentura DPA (Deutsche Presse-Agentur) zdůrazňuje rozdíl mezi nynější situací v Československu a Pražským jarem 1968, který je v tom, že tehdy se chopilo iniciativy nejvyšší vedení KSČ a dnes usiluje o radikální změny čs. lid, jak to vyplývá z masových demonstrací stále jasněji. Stranické vedení přechází přitom do defenzívy a hledá cesty, jak by si mohlo udržet své pozice. ● Ještě před mimořádným sjezdem  Jednotné socialistické strany Německa SED, které se uskuteční 8. prosince v Berlíně, odstoupil z funkce předsedy státní rady NDR Egon Krenz, tři dny poté, co rezignoval na funkci generálního tajemníka ústředního výboru této strany, když odstoupil celý ústřední výbor společně s politickým byrem. ● List Berliner Zeitung v té souvislosti uvádí otřesné případy korupce, zneužívání postavení, píše o klanech zaštiťujících se neostalinistickými hesly, o aroganci moci a to vše znehodnocuje i ty nejupřímnější ideály. I samotný název strany se stává pro zdravé síly přítěží. Před východoněmeckými úřadovnami hlídkují zástupci Nového fóra a dalších občanských aktivit, aby zabránili odvážení archivních materiálů se svědectvími o korupci, především s předpokládanými mnohamiliónovými zpronevěrami již zmizelých funkcionářů. V tomtéž článku se uvádí, že bojové oddíly dělnické třídy NDR (obdoba čs. Lidových milicí) budou odzbrojeny, že se to týká přibližně 15 000 jednotek s půlmiliónem členů! ●

ČTK přinesla zprávu, že měsíčník Lidové noviny bude od nového roku vycházet jako deník, jehož vydavatelem bude Občanské fórum. Jak řekl šéfredaktor LN Jiří Ruml, zůstanou noviny i nadále nezávislé. ● O současném stavu literárního dění v SSSR píše otevřeně Rudé právo. Vycházejí díla ruských myslitelů donedávna odsouzená k zapomenutí nebo poprvé díla dosud neznámá, jako Buninový paměti Proklaté dny, Grossmannova polemická próza Panta rhei, Pasternakův Doktor Živago, Dombrovského Fakulta zbytečností, do vlasti se navracejí Solženicynova díla, nikdy dosud doma nevydané Souostroví Gulag, Onkologická klinika a Rudé kolo.

Čtenáři dávají své hlasy Rybakovovu románu Děti Arbatu, čtou se dosud nepublikované verše nositele Nobelovy ceny Iosifa Brodského, domácí poezie navazuje na básnickou avantgardu, umučenou v jejím zárodku ve 20. letech za bolševické revoluce. Je připraveno k vydání čtyřdílné vydání spisů rusko-anglického mimořádně nadaného spisovatele Vladimíra Nabobova v nákladu 200 000 kusů. Deník Lidová demokracie má původní rozhovor s Miroslavem Galuškou, ministrem kultury v roce 1968, k jehož nejbližším poradcům patřili Adolf Hoffmeister, Jiří Trnka a Jan Werich. ● Deník Práce otiskuje obsáhlou besedu nových funkcionářů odborů pod názvem „Vrátit odborům původní smysl“. Celostátní porada odborářů vyslovila nedůvěru nejen Ústřední radě odborů, ale všem současným všeodborovým strukturám. V diskusi zcela vyplynulo na povrch, že jejich komandování zneuctilo dobrovolnou práci statisíců poctivých odborářů. ● Všechen čs. tisk přináší množství dopisů svých čtenářů, v té souvislosti si v Mladé frontě stěžují brněnští čtenáři na Rudé právo, které násilně upravuje jejich texty. ● Ve Svobodném slově Josef Klánský vyzývá zasloužilého spisovatele Alexandra Pludka, který se „hodlá angažovat při obnově Junáka a v práci s mládeží“, aby se napřed jednoznačně a veřejně distancoval od nejodpornějšího produktu literární kolaborace, jakým byla jeho kniha Vabank (vydal Čs. spisovatel v roce 1974) o tom, že obrodný proces v roce 1968 nebyl ničím jiným než zlovolným židovsko-sionistickým spiknutím ve službách imperialistů“. ●

Zemědělské noviny  přinášejí rozhovor o Státním ústavu národního zdraví (SANOPS), který byl původně určen pro okruh 15 000 preferovaných komunistů, a nyní je předmětem veřejného zájmu. Na pokyn ministerstva zdravotnictví rozdali bývalým pacientům evidenční zdravotní karty a poslali je k lékařské péči do obvodů, kam územně patří. A nyní jsou bez práce, takže se rozjeli do továren, aby informovali aspoň zaměstnance obvodu Prahy 5, kde bývalý SANOPS sídlí, že mohou navštěvovat toto zdravotnické zařízení. ● V besedě Televizních novin bylo mj. uvedeno, že v emigrantské vlně po „vítězném únoru“, a v další vlně po srpnu 1968 to bylo více než 250 000 čs. občanů opustilo svoji rodnou zemi, z KSČ bylo po srpnu 1968 vyloučeno 80 000 členů a 330 000 bylo ze strany vyškrtnuto. Čs. inteligence byla doslova vybita, například z Vysoké školy ekonomické odešlo po srpnu 1968 přes 100 pedagogů, přičemž výchova kvalitního učitele trvá 15 až 20 let. ●

● Koordinační přípravný výbor Čs. strany zelených vydal své první informace veřejně a ve svém prohlášení uvádí, že v ČSSR jsou největší ekologické katastrofy v Evropě – týkají se Podkrušnohoří, umírání obrovských ploch lesů, silného znečišťování vodních toků, ohromného množství zdraví škodlivých látek v potravinách a zkracování průměrné délky života obyvatel. Strana zelených chce prosazovat řešení těchto problémů v úzké spolupráci s odbornými institucemi a navrhovat státní správě  příslušná opatření. ● Čs. strana socialistická ve svém návrhu programu prohlašuje, že chce být stranou vlasteneckou, moderního socialismu, humanistickou, demokratickou, svobodomyslnou a světonázorově otevřenou, stranou celospolečenského dialogu a dorozumění, pokrokovou, soudobou a moderní, sociálně univerzální a samostatnou ve vztahu k ostatním politickým stranám a věrna svému jménu stranou československou, také stranou míru a spolupráce. ●

Pokračování v neděli