CzechFolks.com PLUS

Vladimír Vondráček: Silvestrovské rozjímání nad jedním Silvestrem a počasím

31.12.2009

Bude to asi značně neobvyklé, ale já prostě alespoň občas potřebuji vyjet ze svých obvyklých psacích kolejí. Takže začnu tím, že při slově Silvestr se mi kupodivu jako první vybaví dlouho trvající pochyby o tom, zda se v tomto slově píše měkké „i“ či tvrdé „y“. Na chytrých stránkách jsem se dočetl, proč tomu tak bylo. Svatý Silvestr I. byl totiž v análech často psán právě s ypsilonem! Byl 33. papežem, jeho pontifikát trval od roku 314 do roku 335 a nastoupil na papežský stolec velmi mladý, údajně v jednadvaceti letech!

Ti zvídavější jistě vědí, že se v historii se začátkem roku pořádně šibovalo, a že dokonce i v současnosti slaví nástup nového roku v některých kulturních oblastech jindy, nejčastěji v březnu. V počátcích křesťanství začal 1. leden jako začátek roku postupně vytlačovat 1. březen a církev s tím měla problémy. Koncil v Tours v roce 567 dokonce prohlásil 1. leden za starý omyl a hrozil exkomunikací těm, kdo by ho slavili. Důvodem velkých výhrad bylo, že tento den neměl žádný vztah ke křesťanství a navíc býval dnem všelidových nevázaných a tedy zřejmě i hříšných radovánek! A tak teprve v roce 1691 papež Inocenc XII. definitivně potvrdil začátek roku na 1. leden i pro katolickou církev.

Přeskočme ale několik staletí a budu opět osobní. Zavzpomínám alespoň na jednoho Silvestra, který opravdu stál za to. Už jsem o tom porůznu napsal, ale snad mohu i tady.

Jak to už u nás staříků chodí, musím se nejprve přece jen opět vrátit zpět alespoň asi o třicet let. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století se nám podařilo „zachytit drápkem“ v krkonošském Harrachově, a tak jsme tam s celou rodinou trávili celou řadu Silvestrů. Většinou v hezké zotavovně Varšavjance, ale někdy i jako „bezdomovci“ jsme „vymetali“ jednotlivé místní podniky. Bylo to krásné a i děti to tehdy vydržely!

Nedá se „svítit“, ale i v dobách našeho druhého hlubokého temna se našla období světlejší. K takovým kraťoučkým obdobím patřily i televizní silvestrovské pořady koncem sedmdesátých let minulého století, uváděné (tehdy se ještě nemoderovalo) opravdu nezapomenutelným Vladimírem Menšíkem. A jestliže se pochlubím, že jsem měl v roce 1978 tu čest se jednoho takového silvestrovského pořadu aktivně zúčastnit, pak každý pochopí, že na to nelze zapomenout. Vidět v akci režiséra Jána Roháče a zejména celou plejádu našich nejlepších herců, z nichž bohužel už celá řada odešla hrát na nebeské jeviště, to se podaří málokomu mimo tu jejich uměleckou sféru! A tak i my – trojice tehdejších televizních meteorologů – Koubek, Lípová a Vondráček – jsme v asi patnáctiminutovém bloku zpívali s dalšími protagonisty jednotlivých televizních pořadů závěrečná blahopřání k příštímu roku. Oficiální text toho našeho blahopřání se mi tehdy nelíbil, tak jsem si dovolil napsat vlastní a kupodivu – byl přijat! Se skromností sobě vlastní si ho zde dovolím uvést:

Přejeme vám v novém roce mnohem lepší klima, vždyť nám letos propršelo léto, ba i zima!

Přesto budem‘ předpovídat denně jako dosud, proroci vždy byli biti, to je i náš osud!

Tento silvestrovský pořad se samozřejmě nahrával předem. V těch závěrečných dnech roku 1978 pak navíc končil – dnes bychom řekli „kultovní“ seriál – Nemocnice na kraji města -s nezapomenutelnými doktory Štrosmajerem (Kopeckým) , Cvachem (Vinklářem) a Blažejem (Abrhámem), a se sestrami Huňkovou (Janžurovou) a Inou (Čundrlíkovou). A aniž bych to tušil, s posledně jmenovanou jsme strávili silvestrovský večer v té milé harrachovské Varšavjance a dokonce jsem s ní tancoval!

Ale teď to hlavní, proč byl Silvestr 1978 tak výjimečný zejména pro mne jako meteorologa.

Povětrnostní situace ve střední Evropě se totiž tehdy vyvíjela zcela mimořádně. Po několik dnů „viselo“ teplotní rozhranní na naší severní hranici a ještě na Silvestra odpoledne i v Harrachově pršelo při teplotě asi +8 st.C. Nikdo (kromě mne) nechtěl věřit lidem, kteří přijeli navečer z Liberce, že tam už odpoledne sněžilo a prudce se ochlazovalo. Přes Krkonoše se velmi studený arktický vzduch doslova propašoval jednotlivými horskými průsmyky během první poloviny noci a do rána mrzlo jen praštělo. Dopoledne pak téměř nikdo své auto nenastartoval! Během 1. ledna studený vzduch zavalil celé naše území! Toto ochlazení uvítali zejména školáci a studenti, protože v lednu měli asi čtrnáctidenní uhelné prázdniny! Pamětníci si toto ochlazení jistě dobře pamatují a není se co divit. Během čtyřiadvaceti hodin se ochladilo o 25°až 30°C. !