CzechFolks.com PLUS

Desiluze a strach

K průzkumu veřejného mínění, který provedla STEM, zda jsou dnešní politici horší či lepší, 84% Čechů z dotázaných, si myslí, že výsady politiků a funkcionářů před 20lety byly stejné jako ty dnešní. Tehdy se ovšem na výsadách podílelo daleko větší %. Funkcionářů KSČ bylo mnoho, počínaje základními organizacemi v podnicích a v místech bydliště, přes okresy, kraje až po ústřední výbor , vládu, parlament. Navíc byly funkce spojovány s posty v hospodářských pozicích Nikdo nemohl být ředitelem podniku, když nebyl členem a funkcionářem KSČ. Řekl bych, že výsady dnešních funkcionářů poslanců, senátorů , ministrů, vysokých státních úředníků jsou větší.Protože jsme ve společnosti, která je jiná a jinde. Je svobodnější v možnosti  vyjadřovat své názory, ve zrušení hranic, pro cestování a podnikání, v podstatném zvětšení vlivu peněz při korupci a řadě dalších. O to více je opovrženíhodné, že si nezasloužené a rovnost pokřivující výsady, které jdou nad rámec ospravedlnitelných výsad, dnešní politici, poslanci, senátoři a vládní činitelé dokáží bez uzardění odhlasovat, užívat a hájit.

Objetí, polibky a náruče lásky jsou nádherné, teplé až žhavé. Ne však v rukou, na rtech a náručích nevěstek. Tam z nich čiší chlad. Převedeno na politiku se láska přeměňuje v pravdu. A mezi politiky, poslanci, senátory a vysokými státními úředníky je dost prostitutů a z takových úst nezní pravda, jak jsme se mnohokrát přesvědčili.

Strach je instinktivním, bezpečnostním instrumentem v celém životě člověka. Vnímá jej, jakmile začne myslet, a po prvních zkušenostech s okolním světem v přírodě, v rodině i ve společnosti. Ani po transformaci společenských systémů a řádů, ať již postupným vylepšováním nebo revolucí nepřichází automaticky lepší svět a lepší společnost. I když tyto změny jsou spojovány s iluzemi těch, kteří povstali do boje ať již to byli Spartakovi otroci, francouzští revolucionáři na barikádách Paříže nebo my, kteří jsme zvonili klíči v tak zvané „sametové“ revoluci. Strach nemizí. Je součástí našeho života Zmizela četná markantní zla, nesvoboda, a jiné neduhy. Ale mnohé zůstaly a přibyly nové.

V nepříliš viditelné zóně našeho „právního“ státu a „svobodné“ demokracii je dlouhá řada skutečností a jevů, které většinovou společnost tlačí zpět, pobuřují ji a vyvolávají nespokojenost. Prorůstající a mnohde již prorostlý zločin v politice, státním aparátu, soudnictví se již vícekrát předvedl. Převedení stovek miliard do zahraničních bank, snahy zprivatizovat úplně všechno, i to, co vlastně zprivatizovat nejde. Např. školství, zdravotnictví, důchodové a penzijní fondy. To není privatizace, nýbrž krádež majetku statisíců jejich klientů. V naší zemi je monstrózní pornografie, korupce, rozvodovost, nestoudní exekutoři s ještě nestoudnějšími věřiteli, lichváři, kteří za vypůjčené tisíce zabírají milionové majetky dlužníků, pedofilie, extremismus, drogy, utrpení dětí z rozvrácených rodin a mnohé další.

Tyto neduhy nejsou nové. Byly a existovaly již dříve a vyskytují se i jinde nejen u nás. Ale u nás jsou neúměrně velké a nepřiznáváme si to, protože se díváme do pokřiveného zrcadla přílišného sebevědomí a také nedobrou funkci mediálních masírovacích tsunami. U nás prosperují a žijí desítky tisíc hracích automatů, heren, striptýzových lokálů, tisíce bazarů, kde se prodává také kradené, zabavené, neproclené zboží, výpůjčních center, lichvářských nabídek půjček v novinách a na internetu, nabubřelá supershow a volby Missek od okresních kol až po celostátní.

Právní a společenský rámec našeho státu není dobrý. To musí mít a také má své příčiny. Silnější a rovnější jednotlivci a skupiny to neprávem vyhrávají. A nezakryjí to košíky plné nákupů v supermarketech, které si vezou, jindy a jinde naříkající občané a rodiny do svých aut, kterých je v zemi nadpočet. Viz přecpané autobazary. Krachy firem, nezaměstnanost, nesplácené půjčky hypotéky, sebevraždy, dluhy domácností dosáhly v říjnu 2009 přes 970 miliard korun. Zadlužený je i stát. V letošním roce činí již 1,178 bilionu korun. Uvedené skutečnosti a mnohé jiné jsou neklamnými znaky, že naše společnost, její uspořádání a směřování nejsou v pořádku.

Na vině nejsou jen politici, ale my všichni, občané této země. Ovšemže ne stejnou měrou. To je zcela evidentní. Zjednodušeným a pesimistickým pohledem to vypadá na „mašli“. Ale není tomu tak. Ne všechno je špatné. Je mnoho dobrého, co se udělalo, co se podařilo a co nás může těšit. Vše se mění a hlavně dá se změnit. Ale ne snadno. Je to úkol nadmíru těžký a složitý, nejen pro každého jednotlivce, je to současně náš úkol společný. Základem pro správné počínání vždy bylo a bude vzdělání a zkušenosti.Čím je člověk vzdělanější, zkušenější, tolerantní a bez nadbytečných emocí, tím snáze nachází potřebná a nutná řešení. K tomu je třeba mít také další vlastnosti. Charakter, odvahu, vytrvalost. Byli a jsou někteří lidé velmi vzdělaní, ale byli tyrany, zloději a neurvalci, protože neměli charakter. Např. Mengele, nacistický lékař v Osvětimi, Stalin v bývalém Sovětském svazu, Pol Pot v Kambodži a mnozí další. Ale vyskytují se i v našem terénu a okolí a jsou jim podobní. Věřme ale, že jsou v menšině, i když se jim někdy a někde daří na čas ovládnout ostatní.

Neskládejme proto ruce v klín. Umenšujme nadávání a naříkání. Ovšemže je to normální a lidské. Ale stěžování si není program. Pokusme se krůček po krůčku o plynulou nápravu věcí a poměrů vezdejších. Vždyť to děláme především pro sebe. K životu patří úsilí a někdy i boj. Staňme se tedy někdy také bojovníky. Přicházejme, každý na svém místě a jinak s návrhy, řešením, které ve svém souhrnu pomohou posunout tuto káru našich trablů do stoupy.
 

***

Originální ilustrace pro CzechFolks.com © František FrK Kratochvíl http://frk60.aspweb.cz http://frk1.wordpress.com