Václav Židek – Eva Jančíková: Příroda mocná čarodějka aneb Z mrtvých vstání ve státu Victoria
08.02.2010
Oheň a voda mohou způsobit největší katastrofy na naší planetě. Mezi ně patří i děsivé požáry v Austrálii ve státu Victoria. Včera tomu byl právě jeden rok, co skončily. Je strašné a nemorální, že člověka zajímají pouze katastrofy a neštěstí - jiné události, které jsou na naší Modré planetě pozitivního rázu, ho snad ani nezajímají. Snímky, které má možnost náš čtenář zhlédnout, jen dokazují, jakou Příroda dovede být mocnou čarodějkou – dalo by se to nazvat ”Z mrtvých vstání”.
Děsivé ovšem je, že čím dále více se původcem těchto katastrof stává právě člověk, který sám sebe neprávem nazývá Pánem tvorstva a který, když nemůže někoho zmlátit, nebo drezurovat zvířata, jde a pro potěchu duše své založí strašný požár a to i přesto, že takovému žháři hrozí v Austrálii trest jako za vykonanou vraždu. Loňské požáry ve Victorii patří v novodobých dějinách Austrálie k těm nejhorším – zahynulo při nich něco přes 200 lidí, zničily přes 800 domů a byly v několika případech zlikvidována celá městečka – o přístřeší přišlo na tisíce obyvatel.
Velice pěkné a popisné snímky paní Evy Jančíkové z Melbourn jen dokazuji, jakou má Příroda moc a že si vždy dovede sama poradit. Člověka milujícího přírodu mohou tyto záběry jen potěšit, ale neměly by uchlácholit, že vždy si Příroda sama poradí. A tak mi napadá, jak ještě dlouho nám bude tohle všechno trpět, než jí dojde trpělivost a začne se sama samotinká bránit, aby se nás, „pánů tvorstva“, nějakým způsobem zbavila. Prostředků má dost a, jak nám stále více a více dokazuje, je v převaze, silná je na to dost a hlavně – má na to své právo – byla tady na té “naší” planetě jako první.
Rád bych touto fotoreportáží upozornil, že každý z nás by se měl zamyslet nad tím, jestli sám naší Přírodě něčím vědomky či nevědomky neškodí, a začal sám od sebe té naší planetce nějak pozitivně pomáhat.
***
Fotografie pro CzechFolks.com PLUS © Eva Jančíková































Dovolte mne, abych podekoval pani vydavatelce a Vaclavu Zidkovi za to, ze nam umoznili “predbehnout frontu clanku” a uverejnili temer presne ve vyroci pozaru tyto dokumentarni snimky. Zaroven se omlouvam autorum, kteri jiste netrpelive cekali na zverejneni jejich prispevku, ze si budou muset diky nam o den ci dva pockat. Minuly weekend se jak v Melbourne tak v oblastech pred rokem zdevastovanych pozary buse, ktere si vyzadaly tolika lidskych obeti, dustojne tragedie pripomnela. Minuta ticha, australske vlajky na pul zerdi, rozhovory s lidmi, kteri prezili a kteri si buduji nove zivoty, mse…A tak znovu velke diky vsem, kteri nam tuto prirodni katastrofu rok pote pripomneli…
Milí australané,
fandím vám a vaší zemi a přírodě, která je prostě nádherná. Požáry jsou bohužel i tak nedílnou součástí přírodních jevů, ovšem pokud někdo pálí úmyslně, ať mu kůže navěky zčerná na uhel, tak jako krajina po požáru.
Narozdíl od mocné a moudré naší matky přírody, která zase rozvete a zazelená se jakoby sama chtěla zapomenout na bolest ze ztrát. A není lepší způsob, jak uctít památku, než květy, zeleň stromů a zpěv ptáků.
Pozdrav všem do země vzdálené!!!