CzechFolks.com PLUS

Kongres stomatologů skončil. Poslední neformální večeře, která uzavírá setkání profesních kolegů, probíhala v hotelu s omezeným vstupem veřejnosti a vybaveného vším pohodlím, včetně možnosti lehkých sportovních činností. Tak se stalo, že hlavním aktérem večera se stal zcela nečekaně obyčejný pingpongový stůl.

Příbory docinkaly, odborné debaty u stolů pomalu utichaly, ke slovu se dostaly sklenky s dobrým místním vínem, a jak čas pomalu ubíhal, z přilehlé místnosti se začínalo ozývat jemné ťukání pingpongového míčku.

To jeden mladý lékař neodolal své vášni a vyzýval ke sportovnímu zápolení své kolegy. Nutno říct, že byl úspěšný. Natolik, že řada soupeřů už ztratila chuť prohrávat, pomalu odpadávali a vraceli se na svá místa. Jenomže mladý muž byl v ráži. Povzbuzen svými úspěchy chodil a přemlouval další a další  kolegy k souboji. Zvítězil už mnohokrát, ale ještě neměl dost. Chodil, lákal, vábil jako Siréna.

Po delší chvíli pomalu povstal drobný, prošedivělý šedesátník a odloupl se od  hloučku svých vrstevníků

„Já bych si tedy zahrál.“

Mladík pozvedl obočí.

Děda si troufá, prolétlo mu hlavou a myšlenka se odrazila na jeho tváři.

„Ale já umím hrát, chcete to opravdu zkusit?“

„Ano, pokusím se…“

Na mladém muži bylo vidět, že už své nabídky lituje. Teď už ale výzvu nemůže odvolat. „Tak dobře, když teda opravdu chcete, dávám vám pět bodů fóra“ řekl blahosklonně a sundal si sako.

Teď teprve vyniklo jeho pružné, svalnaté tělo. Líným pohybem uchopil do ruky pálku.

„Tak jedem?“

Viditelná nerovnost obou hráčů bije do očí, situace začíná být zajímavá, společnost se zvedá ze svých míst, pomalu se přesouvá a obstupuje hrací prostor.

První údery troufalý senior tak tak zachytí. Dobře si všimne pohrdavého úsměšku na opálené tváři svého protivníka. Pak se pomalu jeho reakce zlepšují a mladík už má více práce. Přesto je výsledek velmi přesvědčivý.

Druhý set už není tak jednoduchý. Šedovlasý soupeř se drží víc než statečně. Jeho skóre následuje těsně svého soupeře, ba dokonce jednu chvíli nějakým zázrakem je o bod lepší. Mladý muž sice opět získá vedení, ale viditelně ztrácí nervy. Chvíli je hra vyrovnaná, pak mládí opět převezme vedení, ale nemůže a nemůže dosáhnout rozdílu dvou míčků. Dávno už překročili hranici obvyklých jednadvaceti limitujících bodů, pořád se hraje. Těsně před koncem se hra vyvine tak, že – div se světe- ten postarší muž o dva body vyhrál!

Mladík je zmaten. Už vidí, že to nebude tak jednoduché, hraje se na dva vítězné sety, bude si muset dát na toho staříka dobrý pozor…

Pak se to přihodilo. 

Senior se slovy „ta pálka mi nevyhovuje, musím si vzít jinou“ popadl ze stolu normální porcelánový talířek a vzápětí je vyzyvatel zasypán sprškou smečů, kanonádou dokonale profesionálních úderů, taktických ran a bleskové odvety.

Nestačí odpovídat, nestačí chytat rány, lítá zleva doprava, dopředu dozadu, nic nechápe, je dokonale zmatený. Není schopen dát jediný bod, naopak jeho mínusové skóre se nezadržitelně zvyšuje a během krátké chvíle prohrává 21:0.

Je dohráno.

Mladý lékař hodí pálku na stůl, chvějící rukou si uhladí vlasy, v letu sebere sako a za všeobecného veselí opouští místo své hanby, zatímco vítěz pobaveně přijímá gratulace svých překvapených kolegů.

Jen nejbližší přátelé vědí, že tento vynikající odborník v oboru stomatologie, profesor Zarko Dolinar vyhrál se svým partnerem čtyřhru na mistrovství světa stolních tenistů v Londýně v roce 1954.

Naučení: Neholedbej se příliš před lidmi, které neznáš, nikdy nevíš, s kým máš tu čest…

 

Ilustrace pro CzechFolks.com PLUS © Jan Filip