Martin Schulz: Estébácké renty
10.02.2010
(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)
Není to dobrá zpráva, ale v záplavě těch ostatních a ještě horších nejspíš zapadne. Navíc, neobjevila se nyní jaksi znenadání. Je to zpráva setrvalá a je to zpráva vypovídající oklikou o stavu naší společnosti. Zpráva zní: zatímco oběti totalitního režimu (zpravidla) živoří, výkonní pomahači téhož totalitního režimu si lebedí.
Nejnověji deník Mladá Fronta Dnes přinesl svým čtenářům nehezký pohled na to, jak se daří estébáckým “důchodcům”. V době, kdy se nejméně polovina společnosti rozčiluje na (údajně jen) “populistickou” snahu sociálních demokratů přilepšit jednorázově důchodcům nějakými dvěma tisícovkami k jejich převážně mizerné penzi, přichází (musím dodat, že nenově a opakovaně) informace o tom, že bývalí příslušníci Státní bezpečnosti si užívají nadstandardních důchodů. Platíme je – plátci daní – poměrně královsky.
Důchody estébáků jdou – podle MfD – od deseti tisíc korun výše, až kamsi k padesáti tisícům měsíčně, což je – jestli se nepletu – zhruba dvojnásobek tzv. průměrného platu, na který ovšem dvě třetiny občanů-robotů, vydělávajících pro stát, stejně nedosáhnou. Je tedy – přinejmenším – co závidět.
Především je to ale špatná zpráva pro společnost, která se po dvaceti letech od odstavení totalitního režimu od přímé moci, nedokázala nijak zvlášť rozkývat k nějakým zásadním činnostem, směřujícím k tomu, čemu se snažíme říkat “vyrovnání se s minulostí”.
Jedním ze základních problémů je zcela absurdní základní pozice, v níž máme v jeden a týž okamžik schválený zákon o protiprávnosti komunistického režimu (navíc máme zákon postihující propagování ideologií směřujících k potlačení práv a svobod), a zároveň nejsme (tedy ne my všichni, ale orgány činné v trestním řízení) schopni v širším gestu označit a trestat jak výkonné údy, tak i konkrétní původce této konkrétní zvůle.
Pochybuji, že je v delším (jak se módně říká) časovém horizontu možné si dovolit, pokud ovšem nechceme přivést společnost k naprostému morálnímu kolapsu, abychom donekonečna oddalovali trestní stíhání jednotlivých komunistických příkazníků, v jejichž gesci byly zákony, příkazy a nařízení, jejichž vyplněním (například prostřednictvím činnosti příslušníků Státní bezpečnosti) nastaly konkrétním lidem konkrétní újmy. Dokud tohle nezačne, nestojíme jako společnost za nic.
To je ovšem značně nadsazené a zároveň přehnaně idealistické řešení situace. Existuje i řešení o řády nižší, které by však mohlo též zafungovat. Parlament by například mohl přijmout takové zákonné normy, které by někdejším příslušníkům Státní bezpečnost odebraly jejich přehnané renty. Ne snad, že by museli jít rovnou žebrat, ale přiměřeně (ne docela) spravedlivé by mohlo být, kdyby jako maximální estébácká renta byla stanovena výše průměrného důchodu, na který mají nárok státem uznané oběti komunistického režimu. Samotný fakt, že tomu tak v současnosti není, je naprosto skandální. Ještě horší zprávou, než výše estébáckých důchodů, je podle mého to, že k nějakému “narovnání” normálních a “estébáckých” důchodů nejspíš nikdy nedojde, neboť se k tomu nenajde – jak se říká – politická vůle. Česky řečeno – významné politické posty v parlamentních stranách, potažmo významné politické posty v zemi vůbec, nejsou zdaleka obsazeny osobami a osobnostmi, které by v jejich osobních (natož pak partajních) programech měli jako prioritu vyznačen boj za vymýcení důsledků (jak personálních, tak legislativních, tak společenských) totality.
Absence nějakých vyhraněných náhledů na společnou totalitní minulost přitom nemá nic společného s tím, že tomu, v čem nyní žijeme, říkáme – ať už ze zvyku, nebo proto, aby se nám ostatní nesmáli – demokracie. I demokratické systémy mají nástroje, jak se s minulými a prokazatelnými škůdci vypořádat. Jenže – jak jsme malá země, asi by nějaké pořádné zašťourání v minulosti bolelo skoro každého. A prožívání bolesti, jakkoli může být průvodním znakem léčebného procesu, jako celonárodní program – to si skutečně nedovedu představit.
Tak snad jen těm bývalým tajným fízlům sebrat ty nezasloužené a sprostě nadsazené důchody. Je to přehnaný nápad.
***
Originální ilustrace pro CzechFolks.com © František FrK Kratochvíl
http://frk60.aspweb.cz http://frk1.wordpress.com
Vysíláno na ČRO 6 a publikováno: http://www.rozhlas.cz/cro6/portal/





















