Miroslav Sígl: V prvním roce velkých proměn (10)
03.03.2010
BŘEZEN 1990
1. 3. Dokumenty o T. G. Masarykovi z Francie – z městečka Darney – přivezl V. Havlovi francouzský státní tajemník Lionel Stoler. Týkají se činnosti našeho prvního prezidenta v tomto městě v roce 1918.
4. 3. Všeodborový sjezd za účasti 2411 delegátů ukončil činnost ROH (Revolučního odborového hnutí) a schválil zakládací listinu Čs. konfederace odborů, kterou podepsalo 41 odborových svazů, vzniklých po listopadu 1989.
6. 3. Česká národní rada schválila zákon, kterým byl změněn název Česká socialistická republika na nový název Česká republika.
Správní rada Syndikátu novinářů ČR schválila svolání valné hromady na 20. dubna. Pozvánky obdrželi všichni, kteří odevzdali přihlášku do nově se tvořícího Syndikátu novinářů ČR. Současně vyzvala všechny kolegy – novináře, kteří museli v minulých obdobích opustit naši vlast a pozvala je ke společné práci v nezávislé novinářské organizaci.
7. 3. V den 140. výročí narození T. G. Masaryka se konaly po celé zemi vzpomínková shromáždění občanů. Prezident republiky V. Havel se vydal po stopách TGM na Moravě – nejprve položil kytici na hrob jeho rodičů – Terezie a Josefa v Hustopečích u Brna a pak se účastnil shromáždění v Hodoníně, kde se TGM narodil. Ve svém projevu vyzdvihl Masarykovo úsilí o pravdu, kterou jen nehájil, ale on za ni osobně vždy ručil.
11. 3. Rozhlasová stanice Československo vysílala první půlhodinový pořad Hovory z Lán s prezidentem republiky V. Havlem, poté byl vysílán každou neděli odpoledne a reprizován byl každé pondělí dopoledne. Poslední vysílání tohoto pořadu bylo až 1. února 1998.
12. 3. Soudní rehabilitace osob, které byly od února 1948 do listopadu 1989 odsouzeny z politických důvodů, by se měly týkat asi 100 000 lidí, jak bylo úředními místy oznámeno.
Federální vláda schválila do funkce ústředního ředitele Čs. televize namísto Jindřich Fairaizla šéfredaktora Jiřího Kantůrka.
13. 3. Česká národní rada zkrátila svoje volební období na 24 měsíců.
14. 3. Byl odsouzen příslušník VB, který se účastnil brutálního zásahu proti studentům 17. listopadu 1989.
15. 3. Richard von Weizsäcker jako první prezident SRN v historii navštívil Československo.
17. 3. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přednášel Otto von Habsburk (*1912). Jeho oficiální jméno v Rakousku od r. 1919 (potvrzeno 1957) je Otto Habsburg-Lothringen. Je rakousko-maďarsko-německo-chorvatským publicistou, někdejší europoslanec za bavorskou stranu CSU. Jako nejstarší syn císaře Karla I. byl do zániku monarchie korunním princem v zemích Rakousko-Uherska. Roku 1961 se vzdal veškerých nároků na císařský trůn pro svou osobu.
V Krkonoších se setkali prezidenti Československa Václav Havel a Polska Lech Walesa.
18. 3. Deník Svobodné slovo vydal „pamětní tisk“, v němž na 16 stranách uvedl nejzávažnější události od 17. listopadu do konce roku 1989 pro budoucí potřeby historiků a jejich archivů.
19. – 20. 3. Prezident republiky V. Havel pobýval na návštěvě Francie.
20. 3. Svou činnost obnovila v Československu společnost YMCA (Křesťanské sdružení mladých mužů). Tato organizace vznikla již v roce 1844 jako prostředek křesťanské pomoci mladým lidem v Anglii. U nás se rozšířila od roku 1921 i za přispění prezidenta republiky T. G. Masaryka. Svou činnost musela nuceně ukončit v roce 1951. Dnes tato nejstarší celosvětová mládežnická organizace na světě má ve 124 zemích celkem 45 miliónů členů.
21. 3. Začala vysílat první komerční francouzsko-česká rozhlasová stanice Evropa 2, jejímž ředitelem se stal Michel Fleischmann (*1952), syn básníka a diplomata Ivo Fleischmanna. Pracoval naposledy jako režisér ve francouzském rozhlasu, kde připravoval pořady o čs. umělcích. V Praze se také oženil s televizní hlasatelkou Kateřinou Lojdovou a mají spolu dvojčata.
21. – 23. 3. Prezident republiky V. Havel pobýval na návštěvě Velké Británie.
20. – 22. 3. V Československu pobýval na návštěvě ministr zahraničních věcí Korejské republiky a byly tak navázány diplomatické styky mezi oběma státy.
22. 3. Československo vypovědělo mnohostranné dohody o měnových kurzech se zeměmi RVHP, stalo se tak první z členských zemí, která tento rozhodující krok učinila.
24. – 25. 3. V Praze se konal sjezd Čs. sociální demokracie. Ačkoli bylo obnovení sociální demokracie plánováno již v roce 1968, uskutečnilo se až nyní. Obnovovací XXIV. sjezd navázal na tradice předválečné strany. Předsedou byl zvolen Jiří Horák, významnou roli hrál ve straně jeden z hlavních aktérů Sametové revoluce Valtr Komárek. V konkurenci s Občanským fórem (její členové mohli v prvních volbách kandidovat i za OF) nebyla strana moc úspěšná, navíc opět utrpěla vnitřními rozpory.
Svůj sjezd uspořádala také Křesťanskodemokratická strana, kterou založili disidenti okolo Václava Bendy v prosinci 1989. Ten byl také zvolen jejím prvním předsedou. Křesťanskodemokratická strana tak byla skutečně první porevoluční stranou – až po ní následovala Občanská demokratická aliance. V počátcích působila v rámci Občanského fóra. Prvních svobodných voleb v červnu roku 1990 se KDS účastnila jako součást volební koalice Křesťanská a demokratická unie (společně s Československou stranou lidovou, Svobodnou rolnickou stranou, Sdružením československých podnikatelů, Moravským občanským hnutím a Klubem seniorů). Ve volbách tato koalice získala do obou sněmoven Federálního shromáždění asi 8,7 % hlasů. Křesťanskodemokratická strana získala 2 mandáty jak ve Sněmovně lidu, tak ve Sněmovně národů. Ve volbách do České národní rady získala KDU 8,4 % hlasů a 19 mandátů, z nichž 4 připadly KDS. Celkově byly volební výsledky pro Křesťanskou a demokratickou unii zklamáním.
25. 3. Byl zrušen Čs. výbor tělesné výchovy a sportu. Při té příležitosti bylo vzpomenuto založení Tělocvičné jednoty Sokol v roce 1862 a jejích zakladatelů Miroslava Tyrše, Jindřicha Fügnera, Julia Grégra a Jana Malypetra. Byl naší nejmasovější sportovní organizací, což dokumentoval XI. všesokolský slet na Strahově v roce 1948 za účasti 585 000 cvičících. Po komunistickém puči v únoru 1948 vyloučili komunisté přes 11 členů a funkcionářů, tělovýchova byla násilně sjednocena až do roku 1989. Snahy o obnovu sokolské organizace v roce 1968 přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy, takže se idea obnovy Sokola naplnila až začátkem roku 1990 po letech komunistické totality, kterou představoval právě zrušený Čs. výbor tělesné výchovy a sportu.
27. 3. Federální shromáždění přijalo zákony o sdružování občanů, o právu shromažďovacím a petičním.
28. 3. Byla přijata novela tiskového zákona č. 86/1990 Sb., kterou byla označena cenzura jako nezákonná a uzákoněna svoboda vydávání periodických tiskovin, což se považovalo jako první projev demokracie v legislativě sdělovacích prostředků po listopadu 1989.
29. 3. Federální shromáždění rozhodlo o novém názvu Československa: napříště se jmenuje Československá federativní republika (ČSFR).
30. 3. V Bratislavě se konaly demonstrace za samostatnost Slovenska.
31. 3. Lidové noviny oznamují, že od 2. dubna budou vycházet denně, ve čtvrtek přitom společně s Literárními novinami a v sobotu s rozšířeným vydáním.
Byla založena Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), levicová socialistická strana, programově usilující o demokratický socialismus; v letech 1990-1991 byla součástí federalizované KSČS se slovenskou Stranou demokratickej lavice; předsedou se stal J. Machalík (od září 1990 J. Svoboda).
Pokračování 3. dubna
