Svatopluk Stojan: Bohatství bank z hlouposti lidí
05.03.2010
(Vybrali jsme pro vás z vysílání Českého rozhlasu 6)
České banky v minulém roce navzdory krizi dokázaly navýšit svůj zisk na celkový neuvěřitelných 47 miliard korun, což je až o 300 milionů korun více než v roce předchozím. Čím je hlavně způsoben takový nárůst? Děje se tak hlavně z poplatků, které jsou téměř všemi bankami předepisovány jejich klientům. Ačkoliv se každoročně vypisuje soutěž a vyhlašuje vítěz o nejabsurdnější poplatek a i díky tomu se mnohé umravnilo, stále zůstávají poplatky, nad kterými zůstává rozum stát.
Když ne přímo nad nimi, tedy alespoň nad jejich výší. Připomeňme si vítěze předchozích let. Jedná se poplatek za příchozí platbu, za výběr hotovosti z vlastního bankomatu, za vedení běžného účtu (zde i co do výše poplatku) a letošním favoritem je poplatek za vklad na vlastní účet na přepážce.
Studie společnosti Scott & Rose uvádí, že průměrný klient zaplatí na poplatcích 1.656 korun ročně, což o více než 30 korun více než v Rakousku a přibližně o 400 korun více než na Slovensku nebo v Polsku. Naše české banky jsou těmi nejdražšími v celém středoevropském regionu. Expert na bankovní poplatky Patrik Nacher konstatuje, že poslední průzkumy v této oblasti dokazují jeho předchozí tvrzení o tom, že výše poplatků překračuje nejen evropský, ale i celosvětový průměr.
Nacher uvádí i příčiny, které se hodí citovat: “Je to specifikum českého bankovního trhu, který by se dal nazvat až oligopolem. Do určité míry si za vysoké poplatky ale mohou lidé sami.” Co míní pod pojmem oligopol zjistíme, když se podíváme na rozdělení tuzemského bankovního trhu. Většina podnikové klientely i jednotlivých občanů je totiž u třech největších ústavů: Československé obchodní banky, Komerční banky a České spořitelny. Na ostatní zbývá jen zlomek podílu na zisku. Zmíněnou trojici bank konkurence ostatních bankovních domů nijak netlačí, což se u ní projevuje právě v poplatcích. Partner firmy Scott & Rose Michal Mochnička to hodnotí slovy: “Ačkoliv jsou Češi naštvaní kvůli poplatkům, které platí, ve finále často nic neudělají. Totiž nepřejdou k levnější konkurenci.” Banky spoléhají, a jak se ukazuje právem, na konzervativní vztah klienta k jeho bance a na jeho důvěru, že za věrnost bude někdy odměněn. Ten se pak nemůže divit, že jeho oceněním je jen stále vyšší poplatek.
Pokud budeme hodnotit jen čistý zisk jednotlivých bank, tak bude obdobný jako v roce 2008, ale je dáno zejména tím, že si ho banky snižují tvorbou rezerv, přeceněním cenných papírů či rizikových dluhopisů, případně zvýšením předpokladu nesplácených úvěrů. V úvěrové části se jeví nejmenším poskytnuté hypotéky, kde zatím žádná banka nezaznamenává problémy se splácením. Čisté úrokové výnosy, které mají na výnosech největší podíl rostou, sice jen mírně, ale zato neustále. Proto ani akcie těchto společností nevykazují žádné velké výkyvy. “Celkově hodnotíme výsledky neutrálně”, komentuje výsledky Milan Lávička, analytik společnosti Atlantik finanční trhy.
Zkusme hledat důvody, proč česká klientela nepřechází k ústavům, které by je na poplatcích tolik nevysávaly. Prvním a hlavním důvodem je určitě malá vzdělanost na poli finančním u našeho obyvatelstva a malá snaha vyhledávat tam, kde to “nějak funguje”. Druhým důvodem je nedůvěra k menším bankám, způsobená řadou krachů v devadesátých letech minulého století. Jaksi je opomíjen fakt, že tyto menší finanční domy mají své mateřské společnosti, které jsou ve světovém nebo aspoň evropském měřítku kryty nezanedbatelným kapitálem.
Jak to vypadá, změnu může vyvolat jen hromadný útěk klientů z uvedených tří bank do jiných finančních ústavů. V dnešní době internetu přitom není obtížné si opatřit informace o tom, kam a jak lze převést svůj účet a ušetřit nezanedbatelné částky. Existují dokonce servery, na kterých si můžete nasimulovat svoje transakce a pomocí tamního kalkulátoru si vybrat banku s nejnižšími poplatky. Stačí si vzít k ruce pravidelný měsíční výkaz, spočítat si jednotlivé pohyby na účtu a do takového kalkulátoru dosadit. Kdo by takový výpočet považoval za nevěrohodný, může si vyhledat veškeré banky, které ze zákona musí mít zveřejněny i ceníky svých služeb, a na nich si porovnat, zda jsou výpočty pravdivé. Hlavně to chce nebýt líný a hledat toho, kdo vám nabídne levnější a mnohdy i kvalitnější službu. Sám jsem před několika lety přešel k tehdy menší bance a nyní mám na základě její nabídky platbu, která je dokonce nižší než byly předchozí jednorázové poplatky. Udělejte to také tak a přispějte tím ke snížení bankovního vydírání!
***
Originální ilustrace pro CzechFolks.com © František FrK Kratochvíl
http://frk60.aspweb.cz http://frk1.wordpress.com
Vysíláno na ČRO 6 a publikováno: http://www.rozhlas.cz/cro6/portal/





















