CzechFolks.com PLUS

Havajské ostrovy jsem navštívil již desetkrát. Jednak tam mám dva švagry, emigranty z roku 1968, jednak jsem tam sbíral materiály pro svou knihu o kolonii malomocných na ostrově Molokai. Při svých cestách jsem se setkával i s dalšími Čechy, na všech ostrovech jich žije pár  desítek. Tito dnes již starousedlíci sem kdysi utekli před komunismem. Žádný z nich mě nezaujal tak jako paní Alexa, krajanka z Českých Budějovic.  

Potkali jsme se ve vesnici Kea’au, v obchodě se zdravou výživou, kde pracovala a kam jsem si šel v doprovodu švagra Honzy koupit přípravek z aloe vera proti spálení silným havajským sluncem. 

Už v obchodě mi bylo jasné, že stojím před neobyčejnou ženou, plnou energie a zápalu. Na Havaji žije od roku 1975, nějakou dobu strávila na kontinentě v Utahu, ale na Havaj se zase vrátila, a i když její tři dospělé děti už česky nemluví, ona sama je na své češství hrdá a cítí potřebu šířit českou kulturu v tom vzdáleném a odlišném světě na jednom z mnoha ostrovů kdesi v Pacifiku. Slovo dalo slovo, témat k hovoru je mezi emigranty vždycky dost, a tak jsme si domluvili termín na delší rozhovor v jejím domě.

Paní Alexa žije v útulném domečku v místě, kterému se říká Rajský park (Paradise Park). Bujná vegetace je zde protkána cestami a přízemními domky. Zaujala mě koupelna, kterou si paní Alexa sama navrhla. Stěnu za vanou tvoří jen pevná, a přitom jemná síť proti hmyzu, umožňující výhled na tu bujnou zeleň všude kolem.

Druh paní Alexy je Američan irského původu, který k mému překvapení ovládá spoustu českých slov. Trpělivě s námi celý večer seděl, i když jsme většinou mluvili česky a vypadal spokojeně. Alexa nás pohostila skvělou sytě oranžovou polévkou z havajských dýní, pili jsme pivo (žel, ne české) a došlo i na láhev vína. 

Čeština paní Alexy je velmi krásná. Literatura – próza i poezie - byla jejím koníčkem již v době studia na gymnáziu v Praze, kdy také začala překládat americkou poezii. Při cestách do knihovny amerického velvyslanectví, kam si chodila půjčovat knihy, se musela podrobovat prohlídkám příslušníky Veřejné bezpečnosti. Protože nebyla členkou Socialistického svazu mládeže a její otec byl označován za kulaka, nebyla přijata na vysokou školu. Po maturitě začátkem sedmdesátých let krátce pracovala v zahraničním vysílání Českého rozhlasu v Praze. Práce ji velmi bavila, ale v době tzv. normalizace tam nemohla zůstat. Po nuceném odchodu z rádia se tedy věnovala překladům z angličtiny.

Velkou inspirací pro ni tehdy byl Kanaďan Paul Wilson, učitel angličtiny, kterého znala ještě ze školy. Již jako novinář v Kanadě se stal jejím nejbližším poradcem a pomocníkem i v době, kdy se pak po mnoha letech emigrace rozhodla založit neziskovou organizaci „Freedom in Democracy“.

Zajímalo mě, jak k tomu došlo. A paní Alexa dál vypráví. Jako člověk odchovaný komunismem si velmi váží svobody, která po roce 1989 přišla do Česka i ostatních zemí východního bloku. Jako mnoho jiných emigrantů i ona velmi obdivovala Václava Havla. Postupně si uvědomovala, že demokracie je veliký dar, kterého si musíme vážit, že demokracii je třeba denně budovat, upevňovat, ale i hlídat. A že prvním projevem skutečné demokracie je právě svoboda a tedy i odpovědnost s demokracií rozumně a ve prospěch lidí zacházet. Po konzultacích s Paulem Wilsonem a dalšími přáteli ohlásila svůj záměr starostovi Velkého ostrova (Big Island), a protože zároveň nežádala peníze, nebyl problém organizaci „Freedom in Democracy“ zřídit.

Paní Alexa pak oslovila učitele z různých škol a nabídla jim v rámci vzdělávacích programů několik témat spojených s propagací české kultury. A tak dnes pořádá paní Alexa přednášky o tom, jak se v komunistickém Československu žilo a co všechno se tam po změně režimu změnilo. Organizuje také různé besedy či promítání českých filmů s anglickými titulky. Ve spolupráci s českým konzulátem v Los Angeles dokonce organizuje vystoupení českých umělců na ostrově Big Island. Ráda vzpomíná na vystoupení Hradišťanu v Hilu: “To jsi měl vidět, jak všichni ztichli, když začal Pavlica hrát na ty své housle a zpívat!” Sál byl beznadějně vyprodán, ukázala mi článek, který o této události napsala do novin.  

Paní Alexa domluví hostům ze vzdálené vlasti také setkání se zajímavými lidmi nebo je sama doprovodí na atraktivní místa. I pan Pavlica měl možnost zakusit jejího dobrého a pohostinného ducha. To všechno dělá paní Alexa zadarmo, jako své hobby a ve svém volném čase. Říká jí to její srdce i rozum, sama žije velmi skromně a prostě. Nesmírně si jí za to vážím.

 ***