Pavel Pávek: Kde rostly moruše
14.03.2010
Z vesnice, jedné z nejstarších na Kolínsku, je panoramatický pohled od Čáslavi, přes Kaňk a Tříhřbetnou horu až ke Kolínu. Při dobrém počasí jsou zřetelné i vrcholy v Posázaví. Okolí obce bylo osídleno již v dobách Boleslava II. Když panství vlastnil náruživý lovec kníže Oldřich, chovali pro něj v Ohařích lovecké psy, V Káníně, Sokoleči a Jestřábí Lhotě dravé ptáky. Přímo ve vesnici již v desátém století působil knížecí chovatel koní.
Konárovice jsou písemně zmiňovány již v roce 1352, jako o poplužním dvoře s tvrzí se o nich píše v registraci papežských desátků. Dlouhé roky se střídali vlastníci, patrně největší význam měla pro panství hraběnka Ažběta Quasco de Claviers. Koupila ho v roce 1772, zasloužila se o rozvoj širokého okolí, v Konárovicích postavila i první školu. Zámek, který původně využívala pouze jako letní sídlo, nechala podle projektu známého architekta Wircha, přestavět do rokokové podoby. Současnou tvář stavbě obklopené parkem vtiskl hrabě Jan Harrach, od kterého Konárovicko získal továrník Josef Gotzl. Za průmyslníkovou rodinou do Konárovic často jezdil slavný houslista Jan Kocián a nezřídka zde i pořádal komorní koncerty. Dnešním vlastníkem zámku je americký herec, říká se, že matka je českého původu, Crispin Glover.
Hraběnka de Claviers proslavila Kolárovice vcelku ojedinělým způsobem. V zámeckém parku začala pěstovat moruše, časem i burce morušové a okolo roku 1820 dokonce výrobou kvalitního hedvábí. Po zajímavých rostlinách i průmyslu dnes v obci není stopy. O tradičním chovu včel svědčí již jen jméno rekreační osady Včelín. Bývalo zde dokonce i včelařské muzeum známé jako cíl turistů populární nabízeným domácím chlebem s máslem a medem.
V těsném sousedství zámku objevíme původně gotický kostel Povýšení svatého Kříže. Dnes je nepřístupné i jeho okolí. Interiér je vybaven převážně pseudogotickým mobiliářem, za pozornost stojí dřevěná barokní křtitelnice od Františka Preise, považovaná za nejhodnotnější podobnou památku na Kolínsku.
Jižní svahy spolu s vhodným složením půdy v okolí se od dávných časů přímo nabízely k pěstování vinné révy. Poslední vinice v širokém okolí zanikla až počátkem dvacátého století, dnes je ale tradice zvolna obnovována. V Konárovicích najdeme dvě nové viniční tratě. Podnebí i zem složená z opuk, jílů, spraší a diluviálních štěrků připomínají oblast Velkopavlovicka a hodí se i k pěstování meruněk a broskvoní. Součástí zdejších vinohradů je i sklepní hospodářství včetně sklípku, který mohou ctitelé nápoje bohů navštívit.
Místní pověst vypráví o zlém rytíři Bujákovském z Knorova, jde však o historickou osobu. Na panství se přiženil a po smrti manželky začal týrat své poddané. Jednou neprávem krutě potrestal děvečku. Ta však uprchla a se svou stížností se dostala až k samotné Marii Terezii. Císařovna případ prověřila a rytíř byl odsouzen ke ztrátě celého majetku. Bujákovský pak v chudobě žil v Týnci nad Labem a v posledních létech z milosti hraběnky de Quasco v Konárovicích ve špitále.
***
Ilustrace pro CzechFolks.com © Pavel Pávek
























