Comments on: Milan Richtermoc: Při čtení knih se nikdy nedívejte na konec

By: Vladimír Vondráček

Vladimír Vondráček — Tue, 16 Mar 2010 10:50:17 +0000

Už proto, že se jméno mé maličkosti objevilo hned na druhém řádku (a nebýt vedlejší fotky, tak dokonce na prvním!) tohoto hezkého a poučného článku, musím autorovi poděkovat a něco i připsat.
Protože současná doba zdaleka nesplnila naše očekávání, “těžká” četba je zcela zákonitě zatlačována četbou “lehkou”. To ale jistě neznamená, že ta druhá musí být nutně méně hodnotná, než ta první. A tak já osobně jsem přivítal, že Jirotkův Saturnin v té anketě vyhrál. Samozřejmě mě trochu mrzí, že se zapomnělo na K. Čapka či B. Hrabala. Nakonec se ale přiznám, že další mé oblíbené knihy dokonce nenapsali “čistí” spisovatelé, ale komplexnější umělci. Jmenovitě J. Werich, M. Horníček a z cizích asi zapomenutý James Thurber, výborný americký karikaturista. A v jejich knížkách opět převládal vlídný humor!
S nesplněným přáním – “pryč s horory a thrillery a zrádci všemi” – Vladimír Vondráček.

By: Břetislav Kotyza

Břetislav Kotyza — Tue, 16 Mar 2010 08:24:26 +0000

Knihy knížky knížečky mám jako své dobré přátele. Jsou nablízku, když je potřebuji, ale neobtěžují a nežárlí. Stejně jako u přátel, tak i u knih se vyhýbám “žebříčku oblíbenosti”. Ovšem knihou knih je Bible, bez přívlastku Svatá, bez přivlastnění si církevními institucemi. Doufám, že Kniha bude stále s námi a stále v nás. V jakékoliv podobě. Zdravím čtenáře knihy. Břetislav Kotyza

By: Petra Haasová

Petra Haasová — Tue, 16 Mar 2010 06:33:02 +0000

Tak kniha mého srdce je “Vejce a já” od Betty MacDonaldové. Proč? Protože je lidská a vtipná. Samozřejmě mám více papírových favoritek, ale Betty vede.
Petra Haasová