CzechFolks.com PLUS

Tismice nedaleko Českého Brodu jsou poprvé zmiňovány teprve v roce 1295 v souvislosti s jejich vlastníky Mikulášem a Zdislavem z Tismic. Vesnice by dnes byla patrně neznámá nebýt místního kostela. Turisty poněkud opomíjená románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie je ale jednou z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky, řadí se i mezi význačné stavby celé Evropy.

Loni byla zahájena potřebná rekonstrukce chrámu, její součástí je podrobný archeologický průzkum celé lokality. Věnuje se mu PhDr. Jan Frolík, vedoucí Oddělení záchranných výzkumů Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Co vlastně v Tismicích probíhá a co od výzkumu očekáváte?

V Tismicích probíhá podobná akce jako v nedalekých Žabonosech, odvodnění a statické zabezpečení kostela.

V Tismicích stojí románská bazilika, datovaná do 2. poloviny 12. století. Stojí na zvláštním, poměrně nenápadném místě. Architektonicky i rozměrem je to mimořádná stavba, a proto se uvažovalo, že jde o knížecí založení situované v knížecím dvorci. Mohlo by jít, pokud bychom ho spojovali s Vladislavem II., i o založení královské. Problém je, že vše je jen hypotéza, protože nemáme k dispozici žádné písemné doklady. Proto si výzkum kladl za cíl ověřit, zda skutečně bazilika stojí v areálu dvorce. Kromě hrobů by pak měly být zachyceny ještě pozůstatky nějakých staveb, vrstev nebo ohrazení dvorce nejméně z 2. poloviny 12.
století.

Objevili jste zatím něco, co nebylo bylo dosud o bazilice známo?

Objevili jsme něco zcela jiného. Především neexistuje žádný doklad pro dvorec. Žádné stavby, ohrazení, vrstvy, dokonce ani zlomky keramiky, které by se musely dochovat, i kdyby vše ostatní bylo poničeno pohřbíváním. Takže kostel byl postaven na neosídleném místě a je třeba se zamyslet nad tím, proč. To je stejná otázka jako v Žabonosech. Zatím, doufám, že opravdu zatím, odpověď zní, nevíme.

Říká se ale ještě o docela velikém překvapení.

Překvapením bylo něco jiného – veškeré dosavadní bádání považovalo stavbu za víceméně intaktně, s výjimkou klenby, opěráků na jihozápadním a severozápadním nároží a obou vchodů, dochovanou románskou věc. Sondy potvrdily, že severní apsida a část severní zdi jsou opravdu románské. Nicméně celá jižní zeď stavby má v základech zlomky cihel a prejzů a jihozápadní nároží s opěrákem je postaveno celé znova. Takže před sebou máme doklad jakési “památkové péče” z doby gotické nebo možná i z doby barokní. Myslím si, že jižní zeď spadla a byla pietně postavena znovu tak, aby vypadala i nadále románsky, ale základy byly nové. Posledním, ovšem nepříjemným překvapením, bylo zjištění, že v roce 1951 a znovu 1964 byly statické problémy kostela vyřešeny masivním obetonováním podstatné části jeho základů. Tím se zadělalo na problémy dnešní, neboť ve zdivu se zakonzervovala veškerá vlhkost.

***

Fotografie pro CzechFolks.com © Pavel Pávek