Pavel Pávek: Dobrý den
01.05.2010
Jedu takhle z Poděbrad do hlavního města. Bytostně nesnáším dálnici, je na ní nuda, a tak volím původní trasu přes malebné středočeské vísky, občas zpestřenou borovým lesem, či lesíkem. Dízl spokojen brumlá, rádio tiše hraje, prostě cestovní pohoda často narušovaná padesátikilometrovou rychlostí v obcích.
Náhle u vozovky na kraji vsi poetického jména Písková Lhota začne zuřivě blikat digitální cedule a hlásí, že jsem překročil povolenou rychlost. O celé dva kilometry. Červené diody vytváří nápis ZPOMAL.
Porušil jsem paragraf, jsem, zločinec. Nejhorší je, že přímo recidivista, který se do konfliktu se zákonem a vlastním svědomím dostal již jednou. Před šesti roky jsem, považte, přešel v Praze u Anděla křižovatku na červenou. Rameno spravedlnosti mě sice nelapilo, ale o to větší byla nastalá duševní muka. Po mnoha bezesných nocích jsem usoudil, že jedině přiznání a uctivá prosba o spravedlivý postih uleví týranému svědomí. Problém byl, že mě z budovy státního zastupitelství vyhodil již vrátný a ještě pokřikoval cosi o provokatérech, nebo volech. Rozervaná duše mě trápila ještě dlouho, ale nakonec vědomí zločinu zahladila milosrdná skleróza.
A nyní, po pár letech znovu střet se zákonem a ještě na mě bliká cedule. Bliká a také mi tyká, když píše zpomal. Marně uvažuji, od kdy si s nějakou cedulí nebo starostou v Pískové Lhotě tykám. Krávy jsem ani s jedním nepásl. V dobách mého dětství již rozkulačený skot vesele skotačil v družstevních velkokravínech a pastvy mu nebylo třeba, starosty nahradili předsedové MNV. Leč krávy ani nic jiného jsem nepásl ani s předsedou MNV. Proč mi tedy vlastně v Pískové Lhotě tykají?
Pravda, překročením rychlosti jsem se stal zločincem a již Cimrmanův komisař Trachta říkal policejnímu praktikantovi Pecháčkovi: „Mluvíte se sprostým podezřelým. Klidně mu tykejte!“. Na druhou stranu jsem v televizi viděl film, kde ctihodný soudce vykal i hromadnému vrahovi odsouzenému k smrti. Že bych za dva kilometry navíc mohl v Pískové Lhotě vyfasovat elektrické křeslo? Při cenách energií by mohlo dojít i na provaz, dá se přece jen použít opakovaně.
Ale myšlenka, mrška taková, přece jen hlodá. Nemyslím, že by obecní úřad v Pískové a jiných Lhotách přivedla dvě přidaná blikající písmenka na mizinu. Kdyby světélkující nápis řidiči delikventovi dokázal vykat, zloduch za volantem by se možná cítil o něco lépe. Ale co se sprostým podezřelým? Na druhou stranu – jsem li na silnici zastaven příslušníkem policie také se nejprve ozve: „Dobrý den, pane řidiči…“
***
Koláž pro CzechFolks.com © Eva Rydrychová
http://evussa.wz.cz/index.html
