CzechFolks.com PLUS

Snad každý den chodil starý generál stejnou cestou od svého domu na náměstí na plácek za kostel. Mlčky pak pozoroval líně tekoucí řeku a uvažoval, zda při svých válečnických cestách měl čas vnímat něco tak obyčejného a zároveň krásného. Jednou zde, snad aby místo vnímali i další lidé, vysadil strom jírovec. Roste ještě dnes.

Místa, kde dnes najdeme Týnec nad Labem, byla osídlena již v desátém století, předurčilo je k tomu výhodné umístění u řeky a na výběžku Železných hor. Osadu založili Slavníkovci, později se dostala do držení Vršovců a Přemyslovců. První písemnou zmínku objevíme v Kosmově kronice, autor udává, již tehdy kolovou hradbou opevněnou osadu, jako místo setkání knížete Vladislava s Otou Černým. Ve dvanáctém století bylo město známé přívozem přes Labe, který využívali hlavně kupci a horníci při cestách do Kutné Hory. Za vlády Pernštejnů vznikl první dřevěný most. Další majitel, budoucí král arcikníže Maxmilián, město povýšil na královské komorní a most se čtyřhrannou věží a cimbuřím je ve znaku Týnce nad Labem do dnešních dnů.

V místech původního dřevěného opevnění stojí dnes pozdně barokní kostel Svatého Jana Křtitele. Jeho předchůdcem byla kaple postavená cisterciáky ze Sedlce v druhé polovině čtrnáctého století. Interiér chrámu je vybaven v pseudorenesančním stylu, za zmínku jistě stojí varhany přestěhované sem po zrušení kláštera ze Sedlce. U severní stěny kostela objevíme pod mramorovým náhrobkem ukrytý vchod do hrobky správce hřebčína v Kladrubech Augusta z Milleru, v kryptě odpočívá i generál jízdy Michael Friedrich Benedikt, baron von Melas. Původem ze Sedmihradska od Brašova sloužil jako pobočník maršála Dauna, vítěze bitvy u Kolína. Po bitvě na Sambře byl povýšen na podmaršálka, po boku Suvorova vedl boje proti Napoleonovi, připravoval i vpád do Provence. V bitvě u Marenga byl ale Napoleonem odříznut od Rakouska a poražen, důsledkem bylo vyklizení celé severní Itálie. V roce 1803  generál odchází do penze, žije v Týnci, kde za tři roky umírá.

Ulicí Krále Jiřího dojdeme na kraj města ke hřbitovu a hřbitovnímu kostelu blahoslavené Panny Marie Sedmibolestné z roku 1786. Svatostánek nahradil někdejší barokní kapli a je jednou z významných památek lidového baroka. Současný presbytář tvoří loď původní stavby a je celý doplněn dřevěnou přístavbou oratoře na dřevěných pilířích. Interiér je zařízen kopiemi starých barokních děl, pozoruhodným hlavním oltářem a křížovou cestou. V těsné blízkosti hřbitovního kostela je od třicátých let minulého století modlitebna Husova sboru.

Na konci Hradské ulice přijdeme k torzu raně gotické tvrze, zachoval se z ní pouze značně poškozený věžový palác. Nedaleko od ní, na návrší Kolo, na skalnatém srázu k Labi, bývalo devítihektarové hradiště. Patrně z pozdní doby laténské, jsou ale i náznaky, že by mohlo jít o keltské sídliště, možná dokonce centrum osídlení celého Kolínska.

Týncem prochází trasa původní železniční tratě z Prahy do Olomouce. Prakticky míjí objekt Pernerova mlýna. Mlynář, který mlýn po požáru koupil a obnovil, byl strýc projektanta trati inženýra Jana Pernera narozeného ve staré mlynářské rodině v Bratčicích u  Čáslavi.

***

Fotografie pro CzechFolks.com © Pavel Pávek