Comments on: Vladimír Vondráček: Chvála lecčeho (6/6)

By: Milan Richtermoc

Milan Richtermoc — Wed, 02 Jun 2010 14:14:32 +0000

Příspěvek pana Vondráčka byl pro mne důvodem k vážnému zamyšlení, reakce pana Kolaříka, zejména v dolní části, podnětem k upřímnému pousmání (je červen a venku je zima a děsně prší, doteď nějak nebylo zasmát se čemu) a k připomenutí slov mého oblíbeného profesora na filosofii: “Život se nesmí brát příliš vážně, protože tak či onak – stejně z něj neodejdeme živí.” A stejně jako pan Kotyza i já, mohu-li, se připojuji.

By: Vladimír Vondráček

Vladimír Vondráček — Mon, 31 May 2010 07:45:27 +0000

Milí a vážení přátelé – děkuji za vaše chvalby mých Chvál a věřte, že si ji moc vážím. A to tak, že požádám redakci CF+, potažmo Václava Židka, aby zrušil lomítko a jmenovatele v závorce v nadpisu a pokusím se pokračovat dalšími numery v čitateli, eventuelně bez jakýchkoliv čísel. Je mi dobře na všech internetových stránkách a – slovy Jiřího Suchého -”nedivte se prosím vás, v takový krásný společnosti!”

By: Barbara Semenov

Barbara Semenov — Sun, 30 May 2010 10:32:40 +0000

Moc hezky řečeno, pane Vladimíre! Také a opět chválím. Tolerance je jedna z nejdůležitějších, ale také nejtěžších lidských vlastností a je třeba se k ní neustále důsledně zacilovat. Bezbřehá tolerance je ale také nemožná. Jak píšete – velmi tenká hranice, souvisí snad s morálním kodexem jedince a lidstva a s tou osou dobra a zla. Na toleranci stojí a padá osud nás všech. I na tom pomyslném měřítku “vocaď pocaď”. Nápovědou by možná mohly být ony dvě předchozí definice – “rozsah PŘÍPUSTNÝCH odchylek určité veličiny” a “schopnost organismu SNÁŠET URČITÉ látky”…? Zdravím spřízněné a tolerantní duše na CF Plus, Barbara

By: Břetislav Kotyza

Břetislav Kotyza — Sun, 30 May 2010 09:20:17 +0000

Pánové Vladimíre a Ivane. Dovolte, abych se připojil k vaší malé partě spřízněných duší. Zdravím a přeji a rozumím. Břetislav K.

By: Ivan Kolarik

Ivan Kolarik — Sun, 30 May 2010 04:38:18 +0000

Pan kolega Vladimir ma vzdycky co rici. A co rika, je vzdycky na urovni. Veci podava inteligentle a moudre s prehledem tolerantniho cloveka. Jeho clanky jsou nejenom dobre jako takove, ale, zrovna jako tento, se zabyvaji zajimavymi tematy. Ano, tolerance, krome lasky, je jedna z nejvzacnejsich lidskych vlastnosti. Cely zivot se snazim byt tolerantni a vim jak zatracene tezke to je. A priznam se, ze cim jsem starsi, tim jsem mene tolerantni. Mozna, ze ztrata tolerance ma co delat se zivotnimi zkusenostmi. Tim, ze toleruji nekoho vsak take ocekavam, ze sam jim budu tolerovan. Bohuzel nase tolerance je casto interpretovana jako slabost a muzeme na ni doplatit.
Zitra k nam prijizdeji na navstevu vnoucatka. To se budu muset obrnit uzasnou toleranci jak vuci nim tak vuci jejich mamince, nasi dcerce, abych par dni prezil bez ujmy na dusevnim zdravi. Ale to je zas o necem jinem…
Pane Vladimire, Vase prispevky netoleruji. Ja je mam uprimne rad!!!!

By: Ivan Kolarik

Ivan Kolarik — Sun, 30 May 2010 04:35:35 +0000

Pan kolega Vladimir ma vzdycky co rici. A co rika,je vzdycky na urovni. Veci podava inteligentle a moudre s prehledem tolerantniho cloveka. Jeho clanky jsou nejenom dobre jako takove, ale, zrovna jako tento, se zabyvaji zajimavymi tematy. Ano, tolerance, krome lasky, je jedna z nejvzacnejsich lidskych vlastnosti. Cely zivot se snazim byt tolerantni a vim jak zatracene tezke to je. A priznam se, ze cim jsem starsi, tim jsem mene tolerantni. Mozna, ze ztrata tolerance ma co delat se zivotnimi zkusenostmi. Tim, ze toleruji nekoho vsak take ocekavam, ze sam jim budu tolerovan. Bohuzel nase tolerance je casto interpretovana jako slabost a muzeme na ni doplatit.
Zitra k nam prijizdeji na navstevu vnoucatka. To se budu muset obrnit uzasnou toleranci jak vuci nim tak vuci jejich mamince, nasi dcerce, abych par dni prezil bez ujmy na dusevnim zdravi. Ale to je zas o necem jinem…
Pane Vladimire, Vase prispevky netoleruji. Ja je mam uprimne rad!!!!