Petra Haasová: Báječné setkání v Luxoru
27.06.2010
Byla jsem strašně zvědavá. Ten den jsem se měla poprvé setkat se svojí kamarádkou přes internet a telefon – Ivetou Kollertovou. A ještě ke všemu to bylo v její slavný den, kdy se oficiálně „narodila“ její knížka Svlečená do naha. Knížka, na kterou jsem dychtivě čekala už od té doby, co se Ivet začala objevovat na internetu.
Měla jsem trému? Vůbec ne. Z telefonátů, dopisů, příběhů a básní jsem ji poznávala čím dál víc, až přišel ten okamžik, kdy jsme se poprvé uviděly doopravdy. Když jsme si spolu povídaly na dálku nebo si psaly, pokaždé „zněla“ jako kdyby se právě vrátila z perfektní dovolené u moře a vyhrála milion. Ani teď nezklamala.
Okamžitě mě poznala, očka se jí rozzářila a poprvé jsme si podaly ruce. S dobrou vílou Blankou Kubešovou jsme se už několikrát potkaly, i když nakrátko, takže jsem se s nemenší radostí přivítala i s ní. Nechtěla jsem je zdržovat – ve vzduchu byla spousta emocí. Posadili jsme se s Milanem Richtermocem, Jarkou Pechovou a Jindrou Krausem do první řady a čekali. Návštěvníků bylo čím dál více a Ivet za chvilku pro samou kytku skoro nebylo vidět.
Blanka Kubešová přivítala hosty a představila svoji novou knihu Brácha Jerry. Její Vltavěnku jsem přečetla jedním dechem, takže jsem se nemohla dočkat úryvku z této nové knihy, který se svým nezaměnitelně patetickým přízvukem přečetl pan Jan Kačer. Pozorovala jsem Ivet. Pod záplavou kytek se skoro pořád usmívala. Potom přišla na řadu její knížka. Blanka ji představila a předala slovo Vlastině Svátkové, která s milým úsměvem přečetla část „Svlečené“. Oči mi klouzaly z Vlastiny na Ivetu a znovu jsem prožívala její příběh, jako předtím, než na sebe vzal podobu knížky.
„Víš, všechno bylo v pohodě, ale pak jsem udělala blbost“ řekla mi po skončení akce Iveta. „Vždycky si říkám – když někdo čte moje příběhy, nesmím se zaposlouchat. Okamžitě to začnu prožívat znova. A to se mi při tom čtení taky stalo – a už tady byla slzička.“
To znám. Ale člověk se vzpomínkám neubrání. Hlavní je, že se Iveta ubránila nemoci. Čtu hltavě její knížku, krásně lidsky napsanou a prožívám společně s ní její kroky a krůčky ke svobodě. Musím jí zavolat. Čtvrthodinku provzpomínáme a prohihňáme a zase je mi lépe. Kdy se uvidíme? Plánujeme koncert Karla Gotta. Je to její miláček, můj koneckonců také (a čí ne J?) a vypadá to, že díky ní poprvé navštívím koncert naživo. Inu, všechno se musí vyzkoušet, viď, Ivet?
Klikněte na obrázek pro shlédnutí prezentace
* * *
Petruško, já zase hltala ten tvůj článek a oči mi září štěstím. Pomalu mi dochází, co se to vlastně stalo. Nikdo nezklamal, všichni byli tací, jaké jsem si vysnila. Odpovím ti vlastním článkem, ono se po telefonu a z očí do očí sice lépe povídá, ale teprve teď se srdeční tep uklidnil a vzpomínky na křest dolují i ty nejtitěrnější vjemy. Je mi ctí, že tě znám. A jsem nesmírně šťastná, že mě mé představy nezklamaly. Petruš, Blaničku Kubešovou nazývám svou sestřenkou, tebe si přejmenuji na sestřičku, smím?
Ivetko, teď září oči zase mně. JO JO JO, mám novou ségru!!! A toho Káju si užijeme. A Ty si užívej ten pocit, protože si všechno, co Ti dělá dobře na srdci v plném rozsahu zasloužíš.
Pa
Petra
Ano, přesně takové to bylo, Petro! Děkuju Ti za článek, protože já jsem pro samé emoce neměla čas ani poděkovat všem přátelům. Byl to především Tvůj Den, Ivet, a jsem šťastná, že se díky nám všem prostě vydařil! Blanka
Blaničko, díky. Jak jsem Vám to přála, holky moje. Měly jste obě velký úspěch a já jsem na Vás pyšná! A nic si nedělej z toho, že ses nemohla věnovat všem tak, jak bys chtěla. Ze své vlastní zkušenosti a podle ohlasů ostatních vím, že všichni byli spokojení a v pohodě. Navíc – skamarádila jsem se s Ferdou tak, že jsem se večer ani nemusela odličovat
) – zvládl to za mě. Petra
Milá Petro, všem, se kterými se Ferda nestačil seznámit, musím dodat, že tahle jezevčice-fešanda obdaruje rychlou pusinkou každého, z koho cítí, že miluje zvířátka. Sedí u mne u počítače a posílá Ti nadšené haf! Blanka