CzechFolks.com PLUS

Všimli jste si? Nějak se nám ze sousloví fair play vytrácí to slovo fair. Zůstává jen „play”, a ani na to se občas nedá dívat….

„Myslím, že jsem rozhodčí zmátl, jak jsem rychle pokračoval ve hře,” prohlásil německý brankář Manuel Neuer poté, co dostal od Angličanů regulérní gól, který ale rozhodčí trestuhodně přehlédli. Německý brankář ho pochopitelně dobře viděl. Ale přiznat gól a riskovat tak vyrovnání na 2:2 v zápase s Angličany? Mein Gott, to jste snad spadli ze sekvoje!

Vedle rychlosti, výbušnosti, kliček a přesné střely klade moderní fotbal na hráče i jiné požadavky: umět věrohodně a včas spadnout, nepřiznat se, porušovat pravidla a spoléhat, že mě arbitr nevidí. 

Jistě – často jsou na vině právě sami rozhodčí. Ale na probíhajících debatách o tom, zda do řízení fotbalových zápasů pustit techniku nebo ne, je nejpozoruhodnější to, jak už nikdo ani nepředpokládá, že by se snad hráč mohl k neregulérní hře přiznat.

To by přeci udělal jen nenapravitelný gentleman. Přiznat gól, který rozhodčí neviděl? Přihlásit se k tomu, že branka padla po ruce, když si toho arbitr nevšiml? Neskočit teatrální rybičku, když v pokutovém území škrtnu o stéblo trávy? Takto trestuhodně poškodit vlastní tým, to přeci nejde.

Možná ale nějaká vyšší herní spravedlnost existuje. Příkladem jsou tragické výkony francouzských kopálistů, kteří se na šampionát dostali na úkor Irů a jen díky neférové hře rukou své hvězdy Thierry Henryho…

Ale přiznejme si – snaha hrát tak, aby to bylo výhodné pro mne, bez ohledu na pravidla, není rozhodně jen doménou fotbalu. Známe to všichni. V každodenním životě je to stejné třeba s jízdou na černo, nebo na červenou, či třeba překračováním maximální povolené rychlosti…

A krásně je to – jak jinak – vidět i v politice. Tam se na fair play taky moc nehraje. Také tam se tiše doufá, že je sudí zrovna otočen zády a dívá se jinam, že je ruka zahraná, že to opravdu nebyl ofsajd… Že se na ty podrazy a podivnosti prostě nepřijde.

Třeba zaměstnávání zbrojařského lobbisty jako poslaneckého asistenta, zprostředkování státní dotace na soukromý byznys, zneužívání poslaneckých náhrad, nahánění černých duší nebo telefonáty s blízkými spolupracovníky kmotra české mafie…

Česká politika a světový fotbal teď mají jedno společné – volání po tom, aby se regule, podle nichž se hraje, změnily k lepšímu. Tak, aby se hrálo fér, aby pravidla platila pro všechny.

A aby to taky někdo pohlídal, případně vynutil.

Ve fotbale to má být video a jestřábí oko, v politice deklarované snahy o omezení poslaneckých prebend a imunity, potírání korupce a větší kontrola veřejnosti.

Ale vždycky to chce ještě něco navíc. Fair play, stejně jako pohledná hra, se totiž pouhými pravidly vynutit nedá. Slušnost, uměřenost a morálka v politice taky ne. Za porušení pravidel má proto přijít trest. Ve fotbale, i v politice. Jak moc se to se změnami myslí vážně, brzy poznáme. Ve fotbale, i v politice.

Autor je šéfredaktor ČRo Rádia Česko

* * *

Vysíláno na ČRO Česko a publikováno: www.rozhlas.cz/radio_cesko

Originální ilustrace pro CzechFolks.com © František FrK Kratochvíl
http://frk60.aspweb.cz  http://frk1.wordpress.com