Miroslav Sígl: Jsi moje a já tvůj
29.07.2010
jsi pro mne inspirace věčná
jsi moje přímka nekonečná
jsi vítr, který čechrá mysl
jsi šestý, sedmý, osmý smysl
jsi dálka, která se ke mně blíží
jsi okno s renesanční mříží
jsi nad krajinou jarní vlání
jsi knížka, která se stěží shání
jsi láska moje milovaná
jsi pro mne od večera zrána
jsi pro mne vším, co mám
jsi, ano, jsi můj drahokam
a přesto kamínek jsi prostý
jsi hostitelkou, která čeká hosty
jsi moje láska, jenom pro mě
a já mám pro tebe ruce obě
svou náruč a svůj pevný stisk
jsi moje pokladnice, jsi můj zisk
jsi růže – jiřinka, která neuvadne
jsi útloboká stráň, na níž se mládne
jsi knížka milá, otevřená
jsi, ano, jsi moje něžná žena
a já tvůj muž, který tě neopouští
(půjdeme spolu pralesem i pouští?)
Jsi ranní vláha, jsi kapka rosy
a já jsem žíznivý, hladový, bosý
mám pro tě všechno, co jen ti mohu dát
jsi rozkrojený chléb, jsi voda čistá
jsi muškát
jsi pro mne čistý nepopsaný list
do něhož mohu psát a Ty můžeš číst
jsi oheň, který mne v srdci pálí
jsi písnička, kterou jen pro nás hráli
jsi tango, valčík, ča-ča moje
jsi královna ze včelího roje
jsi tajuplné kouzlo, které mámí
jsi váza v pokoji mé mámy
jsi tóny znějící harfa má
jsi moje velká neznámá
jsi obraz, který namaloval Chitussi
já si tě hledám, najdu si
pro Tebe výraz, který dozraje
až budem spolu hledět do kraje
mých i Tvých snů a dětských bájí
kdy aspoň na chvilenku žíti v ráji.
Jedno si, milá, stále pamatuj:
jsi moje a já tvůj…
* * *
Dobrý den, omlouvám se, že ruším, ale moc bych si přála znát okolnosti – třeba jen pár ke vzniku této přenádherné básně. Přesně před desíti lety (od data publikace na tomto webu) jsem ji dostala od svého tehdejšího přítele s informací, že si ji půjčil od svého idola, a s prosbou, abych ji smazala… já to udělala, a nyní náhodně zas nalezla… přišli vzpomínky i to, že tento web jsem kdysi pravidelně četla, nyní už pár lett ne. Tímto Vám ze srdce děkuji za nádhernou báseň a oživení vzpomínek na jednu lásku. Se srdečným pozdravem J.Otradovcová
Díky za ohlas k mé básni “Jsi moje a já Tvůj”, tato báseň skutečně spatřila světlo světa před mnoha lety, otiskl jsem ji ve své sbírce básní “Co jsem měl na duši, to bylo v srdci mé” (vyšla v roce 1997), pak byla recitována na několika soutěžích a také v rozhlasu… Nedivím se, že Váš přítel báseň opsal a proto žádal, abyste ji “smazala” – vdom si toho, že by zcizil cizí dílo – to v lepším případě lze přejít mlčením, ale s čím se nemohu smířit, když ji zamilovaní mládenci, ale i muži ve zralém věku opisují pro své nejmilejší v domnění, že báseň nikdy ony oslovené dívky či ženy nečetly a vydávají se za jejího autora.
Ale jak to zjistím, nezjistím, jen mě těší, že báseň si žije dál svým životem, ta pro, kterou jsem ji psal, žije také, máme se nadále rádi jako tenkrát a od té doby jsem pro ni sepsal těch básní vícero. Některé otiskl také portál CFC.comPLUS, můžete si je vyhledat pod mým jménem… Hezké pozdravení… O mne více na webu…
Miroslav Sígl