CzechFolks.com PLUS

Česko teď žije Kajínkem. Není to poprvé ani naposledy. Tentokrát je vzplanutí intenzivní. Stejnojmenný film debutujícího režiséra Petra Jákla ml. v hlavní roli s charismatickým ruským hercem Konstantinem Lavroněnkem trhá návštěvnické rekordy českých filmů všech dob a rozděluje národ stejně tak, jako kniha známé dvojice invenstigativních novinářů Kroupa – Klíma: Pravda o Kajínkovi..

Má jedinec šanci proti systému?

Je Jiří Kajínek (49) vrahem nebo obětí? Nevíme. Víme však, že se „Causa Kajínek“ dobře prodává. Nejen v bulvárním, ale i v seriózním tisku se objevují rozhovory s protagonisty a i jindy zdrženlivý a v pozadí stojící šéf policejního Útvaru rychlého nasazení (URNA), jehož komando 8. prosince 2000 (pod osobním plukovníkovým velením) údajného dvojnásobného vraha po jeho útěku z pevnosti Mírov, v pražském bytě zatýkalo, přispěl svojí troškou do mlýna. Nutno říci, že korektně a seriózně. A co nám Kajínek prostřednictvím médií přímo či zprostředkovaně vzkazuje? Že je v této cause nevinen a že realita je ještě drsnější, než nás vůbec může napadnout. K podobném názoru se přiklání stále více občanů.

Film Kajínek v kinech láme návštěvnické rekordy přesto, že není dokumentární rekonstrukcí případu, ale uměleckým dílem s nezbytnou autorskou licencí. Ani kniha nedává odpověď na otázku, zda byl Jiří Kajínek za dvojnásobnou nájemnou vraždu, údajně vykonanou 30. května 1993 ve 20,00 hodin v Borských polích u Plzně, v soudním procesu (z červena 1998) odsouzen právem, nebo se stal politováníhodnou obětí justičního omylu – přesněji řečeno – byl kýmsi a v jakémsi „vyšším“ zájmu obětován. Pakliže ano, a mnohé této hypotéze nasvědčuje, bylo by to pro českou policii a justici špatné vysvědčení. Neboť ten, kdo tehdy v borských serpentinách vraždil, je stále na svobodě, stejně tak, jako spravedlnosti uniká objednavatel vražd. Co když to někomu nevadí nebo dokonce vyhovuje? Možná. Každopádně se ukazuje, že odvěká touha občanů po nahlédnutí za kulisy dění zůstane, alespoň pro tentokráte, nenaplněna. Elegantní a asi jedinou alternativou může být institut milosti prezidenta ČR, který by tak z moci svého úřadu mohl napravit mnohá pochybení při vyšetřování případu, příkrý rozsudek soudu a jeho neústupnost při opakovaných žádostech (postupně podpořených třemi ministry spravedlnosti) o obnovení procesu. Institut milosti prezidenta ČR by mohl (jako několikrát v historii) napravit to, co pokroucené paragrafy často nesvedou, a posílit nalomenou důvěru občanů ve stát a jeho spravedlnost.

Podobnost čistě náhodná

Causa Kajínek však není jedinou záhadou, která je v současné době rozmotávána novináři. Ve vzduchu visí i jiný případ, s prvním zdánlivě nesouvisející. 

Zbystřil jsem pozornost, když jsem četl krátkou zprávu o tom, že Stanislav Motl (bezesporu výtečný novinář a publicista) se prý chystá vydat další z řady svých zajímavých publikací, tentokráte věnovanou záhadnému zmizení velkého francouzského spisovatele, scénáristy a válečného pilota Antoina de Saint –Exupéryho.

Pokud jsem dobře porozuměl, záhada má být v knize objasněna tak, že přestane být záhadou! Pamatuji se, že podobně byla anoncována kniha pánů Pradela a Vanrella „St.-Exupéry-Poslední tajemství“ (u nás vydalo nakl. Vyšehrad, Praha 2009). Opakuji: nechci oba případy ad hoc (účelově) spojovat, i když mají něco společného. Patří k nevyřešeným záhadám,  a proto stále podněcují lidskou představivost a odvěkou touhu po poznání. Cesta k vysvětlení Exupéryho údajného úmrtí v ledových vodách oceánu poblíž souostroví Riou bude po těch létech asi složitější, pokud bude vůbec možná. Podle mého názoru však nevede přes Německo, kde donedávna žil Horst Rippert – jeden z pilotů Luftwaffe, na sklonku života náhle se probudivší z letargie a tvrdící, že to byl právě on, kdo se svojí stíhačkou Messerschmitt Bf-109 sestřelil Exupéryho průzkumný, a tudíž neozbrojený, F-5 B (průzkumná verze americké stíhačky Lockheed P-38 Lightning). Domnívám se, že stopu – pokud po těch létech už nadobro nevyčichla – musíme hledat v jižní Francii.

Exupéryho zmizení

Hrabě Antoine de Saint-Exupéry – francouzský šlechtic, potomek starobylého rodu, civilní i válečný pilot, spisovatel a scénárista, matematik, myslitel, vynálezce…

Ve druhé světové válce, přestože nemusel (pro válečné piloty vysoký věk, četná zranění, proslulost jako spisovatel), statečně bojoval jako válečný pilot za Francii na straně spojenců. Po návratu z USA byl na vlastní žádost povolán ze zálohy do aktivní služby a 14. června 1943 zařazen k letecké skupině II/33. Po výcviku mu byl k pilotáži svěřen v té době nejmodernější průzkumný letoun Lighting P-38, schopný operovat ve vysokých výškách (10 000 m). Skupina byla z marocké Udždě přemístěna nejprve na Sardinii a poté na Korsiku. Její základna byla dislokována 15 km jižně od obce Borgo. Z devátého letu, který začal 31. července 1944 v 08,45 hodin ze základny Borgo-Poretta a jehož cílem byl průzkum v oblasti Savojska a v údolí Rhóny, se major francouzského letectva Exupéry nevrátil. Z toho mála, co se ví, můžeme rekonstruovat následující: pilot se svým letadlem F- 5B č. 223 v 09,05 přeletěl francouzské břehy. V 10,00 jeho výskyt zaregistrovala nepřátelská radarová stanice v Chazelles-sur-Lyon, které „na vetřelce“ upozornila Luftwaffe (skupinu JGr. 200) stručným hlášením: „Mezi Annency a Grenoblem v malé výšce zjištěn nepřátelský letoun. Je osamocený. Létá sem a tam. Směřuje k jihu. Vypadá to na průzkumný let.“ Luftwaffe ze své základny v Aix-les-Milles vyslala do míst službukonající hlídkový stroj. Zda německý stíhač Rippert Exupéryho, právě tohoto avizovaného narušitele, objevil, zaútočil na něj a sestřelil (mělo to být v 11,00 mezi Toulonem a Marseille) je ve hvězdách.

Dvoumotorový P-38 zaregistrovali také další němečtí pozorovatelé, kteří do hlášení uvedli, že Lighting letěl v nízké výšce 2000 metrů a manévroval tak nezvykle, že to vzbudilo udivení. Jeden z pozorovatelů, poddůstojník od obsluhy protiletadlového děla ráže 88 mm nahlásil, že „kyvadlový způsob letu“ se podobal počínání nezkušeného pilota, který na stroji teprve začíná a má nalétáno jen pár hodin. Co bylo důvodem nezvyklého způsobu pilotáže? Touha po splnění náročného průzkumného úkolu? Chyba v navigaci? Porucha motoru či jiná technická závada? Pilotova náhlá zdravotní indispozice? Nevíme. Jisté je, že Exupéry byl ve 13 hodin na mateřské letecké základně netrpělivě očekáván. Radisté se s ním snažili navázat spojení rádiem. Marně. Obsluha radiolokátoru se snažila objevit letoun na obrazovce. Také marně. Ve 14,30 bylo zřejmé, že se Exupéry do Borgo nevrátí. V té době již vyčerpal zásoby paliva a jeho letadlo už nemohlo být ve vzduchu. Americký důstojník Robinson byl v 15,30 hodin nucen zapsat do hlášení: „Commandant Exupéry se nevrátil z průzkumného letu. Pravděpodobně zahynul!“ ¨

Co se přihodilo?

O finále posledního Exupéryho bojového letu se dodnes vedou diskuse, které však nepřinášejí odpověď na otázku, co se vlastně Exupérymu přihodilo? Zahynul nebo přežil? Když se, navzdory usilovnému a nákladnému pátrání, až po třiceti létech na nečekaném místě – v moři u souostroví Riou nedaleko Marseille – potápěči Luc Vanrellovi podařilo nalézt vrak Exuperyho letadla (Lockheed Lighting P-38, verze F-5 B, stoj č. 233) a navíc zde rybáři předtím v sítích čirou náhodou vylovili pilotův stříbrný náramek (darovaný manželkou během jejich společného dvouletého pobytu v New Yorku), zaduly vítězné fanfáry. Tvrdilo se, že záhada Exupéryho posledního letu byla objasněna. Mělo to však několik háčků. Jedním z nich byla skutečnost, že ve (nebo poblíž) vraku letadla, které bylo vyzvednuto v roce 2003, se nenašla ani stopa po majorových tělesných ostatcích. Rovněž nebyly nalezeny žádné další jemu patřící služební nebo osobní předměty. K důkazům o Exupéry sestřelení nepomohlo ani na první pohled důvěryhodné svědectví Obergefreitera Horsta Ripperta. Je otázkou, proč tak učinil až v prosinci 2006? Naopak je pochopitelné, proč byl ve sdělení opatrný. Rippert uvádí, že pilota neviděl, ale i kdyby, stejně by nebylo možné zjistit, že to byl Exupéry. A kdyby to prý věděl, nestřílel by. Na něj ne! V písemném vyjádření ze dne 22. 12. 2006 je ještě opatrnější: „…tímto dopisem potvrzuji, že jsem dne 31.7. 1944 dopoledne nedaleko Marseille sestřelil P-38 Lightning. Letěl směrem na Toulon a poté na Marseille. Lightning letěl nízko a ve chvíli, kdy jsem ho sestřelil, směřoval k pobřeží.“

Z čeho Rippert usoudil, že střílel právě na Exupéryho? Je zajímavé, že zmiňuje pouze datum sestřelu – 31. července 1944, přibližnou dobu (dopoledne), hodně přibližné místo sestřelu (nedaleko Marseille), a typ nepřátelského letounu (P-38 Lighting), ale vůbec například neuvádí číslo stroje ( Exupéry měl č. 223), které bylo na P-38 zřetelné a zdaleka čitelné. Navíc opomněl další obvyklé náležitosti. Proč?

Vzdušný souboj to nebyl!

I kdyby ke kontaktu mezi Rippertem a Exupérym došlo, o nějakém vzdušném souboji nemohlo být ani řeči. Desátník Rippert pilotoval bojovou, plně vyzbrojenou stíhačku ME Bf-109, zatímco major Exupéry průzkumnou verzi stíhačky P- 38 F, na které byly obvyklé zbraňové systémy (čtyři kulomety a rychlopalné dělo) odstraněny a nahrazeny soustavou snímacích kamer a fotoaparátů. Je zajímavé, že ani Rippertovo tehdejší radiové hlášení na základnu nebylo doloženo žádnými dalšími dokumenty, přestože německé záznamy, vedené s příslovečnou prušáckou pečlivostí (tzv. „Nárokové sestřely nad územím jižní Francie“), se dochovaly. Rovněž dochované spojenecké záznamy odposlechů radioprovozu německých stanic dosvědčují jediné: 31. července 1944, během bojové činnosti válčících stran nad územím jižní Francie, k žádnému sestřelu letadla nedošlo! Pokud se někdo bude chtít držet Ripopertova pozdního svědectví, obávám se, že k objasnění záhady Exupéryho úmrtí se nedopracuje. Jacguesi Pradelovi a Luc Vanrellovi (viz jejich kniha: St.-Exupéry-Poslední tajemství) se to podle mého názoru nepodařilo. Budu mile překvapen, když se to povede Stanislavu Motlovi. Věřím v jeho schopnosti. Vím, že když se s příslovečnou vytrvalostí německého ohaře vydá po horké stropě, cíle zpravidla dosáhne.

Pokračování zítra…

* * *

Upozornění pro čtenáře:
Tento článek nereprezentuje názory redakce. Umístění článku v této rubrice (Názory) není a nikdy nebude hodnocením kvality.