Comments on: Eduard Světlík: Váha slova

By: Blanka Kubešová

Blanka Kubešová — Mon, 30 Aug 2010 11:54:10 +0000

Nadšeně se přidávám ke chvále Váhy slova. Když jsem tu před lety vedla literární večery, trpěla jsem s každým autorem, který často s převelikou námahou četl svoje úryvky. V duchu jsem se vždy ptala, jak je to možné, obyčejně je to přece tak, že co jednou autor napíše, to dokáže odříkat zpaměti i po letech. Nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem ukázky, ať prózu či verše, předčítala a recitovala k autorovu obrovskému ulehčení sama (a troufám si říct, že i k ulehčení posluchačů). Nejednou jsem k této praxi přistupovala i ve vlastním psaní. To, co jsem napsala, jsem prostě potřebovala i slyšet. Ověřit si, jak to zní. Odměnou mi krom jiného byli i dětští čtenáři, kteří na besedách vydrželi poslouchat. Doba, kdy múzická umění měla společný základ, se už nevrátí, ale aby slovo opět “znělo živým hlasem”, to bych si přála v zájmu slova i nás samých. B.K.

By: Vladimír Vondráček

Vladimír Vondráček — Mon, 30 Aug 2010 07:19:06 +0000

Pánové – “pěkně jste mne naštvali.” Mám připravenu další svou Chválu sportu, a tady jste mi trochu vypálili rybník. Doufám, že ty uvozovky pochopíte a nakonec – když dva dělají totéž, není to totéž! No – pro jistotu s tím chvíli počkám, a téma bude oprášeno později.
Vás oba (i další čtenáře) zdraví V.V.

By: Břetislav Kotyza

Břetislav Kotyza — Mon, 30 Aug 2010 06:44:51 +0000

Přidávám: V antickém Řecku byla na původních Olympijských hrách i soutěžní disciplína v přednesu vlastní básně. Pro dnešní dobu komický požadavek.// Zdravím. BK