Comments on: Josef Čermák: Prezidentské zastavení u pátého přikázání

By: admin

admin — Mon, 13 Sep 2010 04:55:52 +0000

Vážení čtenáři, vzhledem k řadě nemístných a vzájemně urážlivých příspěvků, které už nikterak nesouvisely s článkem a nikam nevedeu rozhodli jsme se tuto diskusi uzavřít.

By: Martin Vadas

Martin Vadas — Mon, 13 Sep 2010 01:03:27 +0000

Milá paní Zieglerová,
nepodléhejte komunistickým desinformacím, jako je ta o “dítěti připleteném do cesty”, kterou s oblibou šíří komunisté a připisují ji Mašínům nebo Milanovi Paumerovi. Ve skutečnosti jde o popis komunistických postupů proti třídním “nepřátelům”, který prozradil Ctiradovi Mašínovi agent Jíša.

Zabíjení není nic pěkného, ale zřejmě jste si nevšimla, že na počátku padesátých let byla válka, i když ji někdo nazýval studenou, se zabíjením začali komunisté. Srovnejte si způsoby komunistického usmrcování, mj. dlouhé osmiminutové mučení dušením Milady Horákové (mj. blízké přítelkyně rodiny Mašínů)a dalších odpůrců. Co jste udělala pro to, abyste komunistům v tomto zvráceném vraždění zabránila?
Až na tyto komunistické zločiny od roku 1951 reagovali Mašínové a jejich druzi tím, že s nasazením života se začali též ozbrojovat a nečekali se založenýma rukama, až si komunistické bojůvky přijdou i pro ně, ale aktivně se bránili.
Honzátko, Kašík i milicionář Rošický se naopak rozhodli, že se stanou ozbrojenou oporou komunistického zločinného režimu. Za svojí účast na zločinné komunistické moci, která zatýkala a perverzně popravovala nevinné, tito lidé pobírali žold. Přísahali, že budou “nasazovat své životy na obranu vymožeností dělnické třídy”. . . První dva v uniformě SNB a třetí “pokladník” si přilepšoval na živobytí v uniformě Lidových milicí. Proti neozbrojenému Josefovi Mašínovi Rošický vytáhl svoji služební pistoli, bezprostředně ho ohrožoval na životě. Josef Mašín měl právo svůj život bránit tak, aby nebezpečí odvrátil. V následném zápase o tuto jeho pistoli byl milicionář Rošický zastřelen.
Mašínům i Milanovi Paumerovi šlo mnoho roků o život, proto pomluvy namířené vůči nim jsou mimořádně nízké. Zákon 198/93 Sb. nám ukládá projevovat úctu lidem, kteří se zločinnému režimu postavili na odpor. Jak jste tuto úctu projevila Vy?
Národ, který ať už v exilu nebo doma si neváží svých hrdinů, riskuje, že žádné nebude mít, až je zase bude potřebovat. Je toto Vaším cílem?

By: Martin Přibáň

Martin Přibáň — Fri, 03 Sep 2010 13:56:52 +0000

Vážený pane Čermáku,
děkuji Vám za článek, který je napsán upřímnýmm jazykem. Vyjadřuje hluboké zamyšlení nad letilou zkutečností smrti lidí a morálním aspektem samotného zabití.Při hledání historických paralel je možné spatřit i podobenství u sv Václava a jeho zabití, z ruky jeho bratra. Mžikové rozhodnutí bratra Boleslava a nebo připravená akce jak ukončit vyjednávání slabého bratra… Jisté je , že z bratra Václava se stal světec a patron národa a bratr Boleslav zůstal v historické šedi. Každý národ potřebuje své hrdiny, jak bylo v článku napsáno, to aby příští generace si mohly připomenout své kořeny a nebo nacházet vzor pro následování.Čím déle od události bude, tím rozostřenější může být fokus pozorovatele. Morální hledisko však zůstává neměnné, tedy alespoň pro náš národ.

By: Josef Čermák

Josef Čermák — Fri, 03 Sep 2010 12:15:56 +0000

Jsem vděčný paním Barbaře Semenové, Aleně Martinů a Marii Zieglerové a pánům Břetislovi Kotyzovi, Vladimíru Vondráčkovi a Janu Waldaufovi za jejich komentáře, které jsou pro mne při nejmenším stejně důležité, jako snad můj článek pro ně. Všichni hledáme řešení problému, který Vladimír Vondráček – po mém soudu – správnš vidí jako jedno z nevětších morálních dilemat. Jestliže v čistě osobních věcech-už proto, že své osobní problémy známe nejintimněji-názory druhých jsou většinou druhotného významu, v záležitosti pro národ tak bytostného významu, jakou je hodnocení případu bratří Mašínů a Milana Paumera, každý z nás má povinnost naslouchat každému hlau, který je víc než papouškováním hesel stlučenýh dohromady na objednávku tou či onou reklamní kanceláří. Myslím, že toto je jeden z okamžiků, kdy jasně slyším Husovo… hledej pravdu…haj pravdu.

By: Marie Zieglerová

Marie Zieglerová — Wed, 01 Sep 2010 21:16:01 +0000

Velmi si vážím Dr. Čermáka a považuji za čest, že se mohu svojí troškou práce podílet na úpravě a zveřejnění jeho textů. Vážím si jeho erudice vycházející z životních zkušeností, důkladné znalosti problému v celé jeho šíři a hloubce, i logického zdůvodnění důsledků, které vede čtenáře k pozornému vnímání argumentů.
Přiznávám, že jsem sice problém “Mašínů” povrchně znala a vědomě jejich počínání neschvalovala, ale teprve tento článek Dr. Čermáka mi poskytl dostatečně pádné srovnání toho, že když dva dělají totéž, nikdy to není totéž. A zamrazí mě při představě, že by se panu Paumerovi připletlo do cesty dítě, které, cituji: “Mělo by prostě smůlu…”
Asi je naivní moje přesvědčení, že by pro budoucnost planety stačilo, aby člověčí populace žila podle deseti jednoduchých přímočarých přikázání… nezabiješ… nepokradeš… nesesmilníš…
Proč by to nešlo u lidí, když všechny ostatní živočišné druhy dokáží dodržovat daná pravidla smečky, rodu, roje…?! A máme vůbec právo sami sebe považovat za “homo sapiens”?!

By: Alena Martinu

Alena Martinu — Wed, 01 Sep 2010 14:06:09 +0000

Vcera jsem se nahodou podivala na Satelit a nasla jsem tam vas clanek o bratrech Masinech a Paumerovi. Moc se mi libil, je skvele napsany. Je to presne to, co si ja take myslim a co jsem se snazila pred temi dvema lety rict ve svych komentarich pro Novy domov. (Ja to ovsem delala velmi neobratne.) V kazdem pripade vam dekuji – moc jste me potesil!

By: Jan Waldauf

Jan Waldauf — Tue, 31 Aug 2010 20:54:10 +0000

Dr. J.Čermákovi se podařilo v článku vyjádřit a logicky zdůvodnit pochybnosti, které mnozí měli při návrzích na udělení cen a vyznamenání Mašínově skupině. Nedokázali jsme je však tak přesvědčivě zdůvodnit, jak se to podařilo v článku J. Čermáka. Doufám, že si hodně lidí článek přečte a nad věcí se zamyslí. Myslím také, že článek napsal právě včas, kdy se po smrti Milana Paumera opět podávají návrhy na vyznamenání skupiny prezidentem republiky.

By: Vladimír Vondráček

Vladimír Vondráček — Tue, 31 Aug 2010 13:24:35 +0000

Vážený pane doktore Čermáku – patřím k těm, kteří jsou už velmi dlouho co se týče tohoto tématu na vahách. (Není divu, i když astrologii odmítám, jsem narozen v tomto znamení!) Hodnocení tohoto příběhu považuji za jedno z největších morálních dilemat a Vy jste ho téměř vyřešil! Po přečtění tohoto skvělého článku se váhy vyklonily výrazně na stranu Vašeho hodnocení. Ale maličký červíček pochybnosti bohužel stále hlodá …Ach – “žívot je jeden z nejsložitějších!”
Zdarví a za pochopení děkuje Vondráček.

By: Barbara Semenov

Barbara Semenov — Tue, 31 Aug 2010 13:10:11 +0000

Jedním slovem – BRAVO za tento článek. Osobně jsem se dlouho s touto záležitostí potýkala, protože se stoprocentně ztotožňuji s názorem pana Čermáka, ale nikdy jsem neměla odvahu tento názor veřejně vyslovit vzhledem k tomu, že by se značné části čtenářů pravděpodobně nelíbil. Dovolím si toto odvážné a významné zamyšlení Josefa Čermáka otisknout v rámci spolupráce s redakcí CzechFolks PLUS ve svém časopise Čechoaustralan.

By: Břetislav Kotyza

Břetislav Kotyza — Mon, 30 Aug 2010 14:59:37 +0000

Vážený pane Čermák,
jsem vnitřně potěšen závěry Vašeho článku – Prezidentské zastavení u pátého přikázání. Jsem z těch, co zůstali doma na své hroudě a děkuji zde tímto všem “krajánkům”, že svůj odchod z tehdejší Československé republiky uskutečnili jen na vlastní nebezpečí. Bez pošpinění si vlastního svědomí vraždou člověka. Vražda zůstává vždy jen vraždou. Zájem společnosti o toto téma, včetně rozdílnosti názorů na vinu či nevinu aktérů, svědčí o hlubokém povědomí národa o základech křesťanské morálky. Vyhnuli jsme se rovněž, jak doufám i do budoucna, nejčernější události v dějinách každého národa: Občanské válce.
Zdravím a přeji všem. Břetislav Kotyza