Luděk Ťopka: Nezávislí soudci?
14.09.2010
Já už, milí přátelé, opravdu nevím, kde to žijeme. Jací jsme, a zda nám vůbec záleží na této zemi, státu a její/jeho současné situaci a budoucnosti.
Je nám opravdu všechno tak lhostejné, hlavně že máme své pelíšky a každý měsíc dost na nejnovější mobily pro děti, kožíšky a nějaký ten zlatý šperk pro manželky a milenky? Na skromnou rodinnou dovolenou na Kanárech či Bahamách? Na nového Medáka, Jaguára či Hummra pro sebe, a přitom ještě zbude něco do prasátka na zítřek? Inu asi ano, soudě podle událostí a povyku kolem úspor státních výdajů. Je nám opravdu jedno, skončíme-li bankrotem? Ovšemže nemluvím o těch, jejichž příjmy se pohybují kolem průměrné celostátní výše, nebo dokonce jejich minima. Je ale pozoruhodné, že právě ti s platy nejvyššími protestují nejvíce.
Proti snižování platů státních zaměstnanců se chystají do ulic nejen hasiči a policisté, tam by se to snad dalo vzhledem k riziku jejich povolání pochopit, ale půjdou i lékaři a zdravotníci a úředníci státní správy za vydatné podpory svých odborů. Jsem si jist, že s nimi živě souhlasí a rádi se k nim přidají i lidé z celé řady dalších oborů.
Chápu, že se to nikomu, tedy ani mně, nelíbí, ale je třeba si uvědomit, oč zde jde. Že pokud se nesníží a neumoří zadluženost státu, může dojít opravdu k nejhorším ekonomickým a politickým důsledkům. Na různých veřejných shromážděních, stranických a odborářských schůzích, a v lokálech hospod hřmí volání, že my, řadoví občané, jsme dluhy nenadělali, na žádných se nepodílíme, a tedy je nebudeme splácet. Ano, je nepopíratelná pravda, že mnoho miliardových ztrát bylo způsobeno řadou tunelářů a grázlů typu Kožených, Krejčířů a Pitrů, a nedostatečnou, nedbalou, či neodbornou prací ministerstev a jiných veřejných a kontrolních orgánů a v nemalé míře i rozsáhlou korupcí na všech stupních státní administrativy, zejména v jejích nejvyšších patrech.
Přesto se ale i tak zvaný řadový občan na státním dluhu podílí, využívaje všech investic a jiných státem mu poskytovaných výhod. Mám na mysli nové, bohužel značně předražené dálnice, údržbu silnic, železnici, náklady související s povodněmi, bezplatné školství, zdravotnictví (současné pojišťovny prý nemohou kompletně pokrýt vydání na léky a nákladné operace), příspěvky na stavební a důchodové spoření, valorizace důchodů, dopravní úlevy důchodců, atp. A ruku na srdce – kolik živnostníků nikdy neošidí státní kasu na daních, kolik „řadových občanů“ nezapře nějaké zdanitelné příjmy, nebo odmítne nabídku řemeslníka: “Šéfe, potřebujete fakturu? Bylo by to bez daně!“ A to nemluvím o vyložených podvodech různých šizuňků a chytráků mezi námi.
Korunu tomu všemu ale nasadili dnes páni soudci, resp. jejich vrcholná instance –nejvyšší soud. Odmítli rázně a tvrdě čtyřprocentní snížení svých platů. A důvod? Je to protiústavní, protože by to ohrozilo jejich nezávislost! Z toho tedy logicky vyplývá, že ubereme-li soudci ze sedmdesátitisícové gáže 2 800,- Kč, jeho nezávislost zcela přirozeně zmizí a je potencionálně zneužitelný. „No těbůh, to je teda výkvět společnosti, fuj!“ řekl by můj dávno zesnulý děda, bývalý okresní soudce v Táboře.
Ačkoliv z některých nedávných afér je jasné, že mnozí k tomu nepotřebují k úplatnosti ztrácet na platu, nýbrž naopak, mohou získat jediným rozsudkem třeba i stonásobek. Kdybych nevěřil, že přesto je mezi nimi dost poctivců, řekl bych, že ta socha dámy s páskou na očích a váhami v ruce by měla být z fasád našich soudních budov odstraněna, jako svého času rakouský dvojhlavý orel, nacistický hakenkrajc a srp s hvězdou a kladivem.
Takže, ať zavinil dluhy kdokoliv, jsme teď v ohrožení všichni a všichni se s tím také musíme vypořádat, to jest od ředitelů státních společností, ministrů a poslanců, přes doktory, profesory, živnostníky a dělníky až po nás, důchodce.
Je tedy na vládě, zda bude tvrdá a neústupná a nepodlehne volání ulice. A také, ovšem, zda dohlédne a zajistí, aby veškeré úspory získané na úkor nás všech, byly správně využity a nerozplynuly se v mlhách různých předražených akcí a investic.
***
Upozornění pro čtenáře:
Tento článek nereprezentuje názory redakce. Umístění článku v této rubrice (Názory) není a nikdy nebude hodnocením kvality.
Ano, a tak nejak to jede snad na celem svete. Zatimco si obycejny danovy poplatnik do nekonecna utahuje opasek, ti na vysluni, kterym by tak udelat vubec neuskodilo, si do nekonecna pridavaji. Zdejsi politici, kteri jsou valnou merou vinni za nautesenou ekonomickou situaci, si bezostysne a bez zardeni pri kazde prilezitosti vesele upravuji platy smerem nahoru. V tu ranu prestane existovat revnivost mezi politickymi stranami a ejhle, vsichni tahnou za jeden provaz a odklepnou si pridani k jejim jiz stejne vysokym platum. A vzdycky si dovedou najit vymluvu nad kterou clovek jenom krouti hlavou. Verte-neverte,pred nedavnymi federalnimi volbami vyslo najevo, ze nase nynejsi rudovlasa predsedkyne vlady Julia Gillard (strana prace) udajne prohlasila na schuzi kabinetu, ze duchodcum se pridavat nemusi, protoze v tom “nejsou hlasy.” A tak jsou na tom seniori stale bidne, zatimco si politici do nekonecna masti kapsy…Lidska hamiznost a vycuranost nema konce! Zdravi Ivan z Melbourne
Výborný článek, milý Luďku. Měli by si ho přečíst všichni občané České republiky – od těch s nejmenšími (i když s těmi soucítím) až k těm s největšími platy – a ti samozřejmě zejména! Také, jak výše zmiňuje Ivan, článek je aplikovatelný i na ostatní země, a ještě více než o soudní spravedlnosti je o pár nehezkých lidských vlastnostech, které jsou bohužel nezničitelné. Váš článek ale pomůže nastavit zrcadlo této skutečnosti. Jak také píšete, je na vládě, aby vše správně ukočírovala, dokud si lid hnaný oněmi nehezkými vlastnosti nenastolí vládu novou, která jim opasek povolí, platy zvýší, atd, atd. – same old story… Takže je to zpátky k osvětě a k Vašemu článku.
S mírným časovým skluzem přidávám skvělý a snad osmdesát let starý postřeh Karla Čapka, který cituji zpaměti a tedy jistě ne zcela přesně: “Pokud lidé dovedou věřit, že všechno bude jiné (a lepší), potud mohou býti vedeni cestami reforem!”
Myslím, že bychom si měli všichni moc a moc držet palečky, aby nám ta víra zůstala alespoň tak dlouho, než se všechny ty bohužel opravdu nutné reformy podaří zrealizovat. A je jasné, že dopady na jednotlivé skupiny “přispívajících” na ta řešní, by měly být sprvedlivě vyvážené a co nejcitlivější! A že by se měly úspory hledat zejména maximálním potíráním korupce je také jasné.
Všechny zdraví V.V.
PS1 – Tak mě napadá, že je vlastně dobře, když se zdejší články nehonorují, protože alespoň nemusíme podvádět finanční ouřad a pak se stydět!
PS2 – Bohužel se zdá, že tak jako já neuvažují ti, od kterých by ta nenáviděná instituce získala doslova majlant!
Asi není obvyklé,aby k článku připojoval kmenář i jeho autor, ale chtěl bych připojit jen malou poznámku, a to, že když že když teče do lodi, není V TU CHVÍLI tak důležité, zda tu díru pod čárou ponoru zavinil kapitán, kormidelník, chlapi ve strojovně nebo nedbalí pasažéři. Že někteří viníci mezitím ukradli záchranné čluny a zmizeli za obzorem je politováníhodné, ale protože se nikdo nechce utopit, musejí pumpovat všichni, kteří na palubě zbyli!
To je vše a děkuji všem, kdo si s mého článku všimli, Luděk Ťopka.
BEZ KOMENTÁŘE
Nezávislí a spravedliví ..
V jednom městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí žalující právník:
“Paní Čermáková, znáte mne?”
“Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný právník maloměstského formátu.”
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se zeptá:
“Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?”
“Ano, znám pana Koblihu ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.”
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
“Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!”