<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
		>
<channel>
	<title>Comments on: Lída Rakušanová: K úmrtí Martina Štěpánka</title>
	<atom:link href="http://czechfolks.com/plus/2010/09/18/lida-rakusanova-k-umrti-martina-stepanka/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://czechfolks.com/plus/2010/09/18/lida-rakusanova-k-umrti-martina-stepanka/</link>
	<description>Více článků, více zábavy</description>
	<lastBuildDate>Fri, 25 May 2012 21:16:50 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.0.1</generator>
	<item>
		<title>By: Blanka Kubešová</title>
		<link>http://czechfolks.com/plus/2010/09/18/lida-rakusanova-k-umrti-martina-stepanka/comment-page-1/#comment-1245</link>
		<dc:creator>Blanka Kubešová</dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Sep 2010 17:00:53 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://czechfolks.com/plus/?p=12000#comment-1245</guid>
		<description>Takovým zprávám se věří jen nerado a bude chvíli trvat, než je člověk i ze vzdáleného okruhu známých trochu vstřebá. Vzpomínám na Martina Štěpánka a na jeho besedu, kterou uskutečnil spolu s Jaroslavou Tvrzníkovou v květnu 88 v naší literární kavárně Roxy v Lucernu. Došlo k tomu pár let po tom, co paní Tvrzníková v RSE kouzelně a s velkým ohlasem posluchačů doma načetla můj Deník Leošky K. Beseda pod názvem Když se zvedne opona byla vyprávěním o českém divadle, jeho vývvoji a osobnostech, ale brzy se svezla na to, co nás všechny trápilo: Jak to vypadá doma? Bylo to jen rok před Sametem, v Rusku byl u moci M. Gorbačov a mnoha satelitním státům svitla naděje. Doufat jsme se přesto tak docela neodvažovali... Beseda zůstala v mé paměti (a jistě nejen v té mojí) jednou z nejhezčích. Otevřená, srdečná. Vzpomínám a vysílám vzhůru své poděkování! B.K.</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Takovým zprávám se věří jen nerado a bude chvíli trvat, než je člověk i ze vzdáleného okruhu známých trochu vstřebá. Vzpomínám na Martina Štěpánka a na jeho besedu, kterou uskutečnil spolu s Jaroslavou Tvrzníkovou v květnu 88 v naší literární kavárně Roxy v Lucernu. Došlo k tomu pár let po tom, co paní Tvrzníková v RSE kouzelně a s velkým ohlasem posluchačů doma načetla můj Deník Leošky K. Beseda pod názvem Když se zvedne opona byla vyprávěním o českém divadle, jeho vývvoji a osobnostech, ale brzy se svezla na to, co nás všechny trápilo: Jak to vypadá doma? Bylo to jen rok před Sametem, v Rusku byl u moci M. Gorbačov a mnoha satelitním státům svitla naděje. Doufat jsme se přesto tak docela neodvažovali&#8230; Beseda zůstala v mé paměti (a jistě nejen v té mojí) jednou z nejhezčích. Otevřená, srdečná. Vzpomínám a vysílám vzhůru své poděkování! B.K.</p>
]]></content:encoded>
	</item>
</channel>
</rss>

