Comments on: Marie Zieglerová: Jak jsem stavěla sněhuláky

By: Marie Zieglerová

Marie Zieglerová — Tue, 28 Dec 2010 22:09:24 +0000

Milá Bobi a milý pane reverende Kozáku,
oběma děkuji za krásný projev vašeho přátelství. Jsem vděčná osudu, že mi bylo dopřáno, abyste se stali součástí mého života. Přeji nám všem ještě dlouhou řadu užitečně prožitých let. Marie-Mara-Ma

By: Božena Lipárová

Božena Lipárová — Tue, 28 Dec 2010 18:26:30 +0000

Paní Marii Zieglerovou znám desítky let, dnes jsme už obě dvě v požehnaném věku a po letech práce a problémů užíváme důchodu, paní Marie má splněný sen, že žije v domečku se zahradou a se psy, na které je už řadu let zvyklá. Je to opravdu velmi hodná žena, ale ve svém “království” nevládne, mají se rádi se synem, s vnuky a se snachou doufám také, každá mají svou domácnost. Vypadá to neskutečné, že někdo žije v téměř ladovské pohádce? Někomu se to aspoň na stará kolena podaří, přejme jí to, umí o tom také s láskou psát.

kamarádka Božena

By: Ladislav Peter Kozak

Ladislav Peter Kozak — Sat, 18 Dec 2010 22:51:04 +0000

Mila Marie,
rad by som napisal: mila Ma, ako to robi velacteny pan doktor, bez nadsazky Josef Cermak, ale nebol by som potom sam sebou. Lebo Vam chcem podakovat za dobru pracu, ktoru konate a tiez za Ladovsko-capkovsky pribeh Vasich psikov.Lebo roztomily je svet zvieratiek a ludi, kto mu rozumie ? Tuto prenikavu majstra myslienku vyslovil muz silnej cti,viery, ba lasky k mudrosti vody -PepiCZek pri jednej z nasich mnohych expedicii na severozapad do LaFontaine. Povedal ju len tak, ani si neuvedomil jej cenu. Ako to robieva. Asi? Zvieratam a ludom patri tento svet a aj ja,by som chcel patrit medzi nich – Jozo Kozuch z Osrblia. POKOJ a LASKU v narodednom dietati Jezisovi Kristovi, teraz i potom v premnohych buducich novych rokoch. Dnes vynimocne ( PepiCZek, prepac) – mila Ma. (Ospravedlnte ma pani Marie.)

By: Marie Zieglerová

Marie Zieglerová — Sat, 18 Dec 2010 05:44:06 +0000

Přiznávám ráda, že oba komentáře – pana Ťopky i pana Čermáka – mne velice těší. Jsou laskavé a hladí duši. Mám také radost, že moje vyprávění vyvolalo i u nich pěkné vzpomínky. S úsměvem ujišťuji, že v mém “království” vládne klid a porozumění i ve zmiňovaném vztahu, neb obě sledujeme stejný cíl – prosperitu rodiny a zdravé vztahy mezi všemi členy “království” – včetně šestičlenné smečky chlupáčů.
I já oběma pánům přeji pohodu nejen o Vánocích a pevné zdraví a hodně radosti v příštím roce. MaraZie

By: Josef Čermák

Josef Čermák — Fri, 17 Dec 2010 14:00:22 +0000

Je místo blízko Luhačovic, takové malé krákovství, v nemž vládne laskavou rukou Její Výsost Marie Zieglerová. Je to království, které není z tohoto světa. Vedle Její Výsosti tam žije Marek, jeho choť (teď si nejsem jist, co jí to dělá ve vztahu k Jejá Výsosti: tchyně? snacha?), Vendulka (miláček Její Výsosti), všelijací hafani, zviřátka, ptáčkové, tu a tam nějaká víla, padají tam nejměkčí sněhové vločky na světě, z kterých Její Výsost (když nepíše básničky nebo pohádky a nedělá koláže) staví sněhuláky, kterým její hafani kradou šály a mrkve a někdy i hlavu. Její Výsosti a všem obyvatelům jejího královtví přeji krásné vánoce a rozpustilý Nový rok.

By: Luděk Ťopka

Luděk Ťopka — Thu, 16 Dec 2010 09:50:12 +0000

Milá paní Marie,
když jsem si přečetl tenhle Váš příběh, vzpomněl jsem si na dávná léta,kdy jsme měli taky pejska, vlčáka, šedohnědého Áru. Co jsem se s ním jako mal klući vyřádili ve sněhu a na sáňkách. Byl to chytrý a věrný pejsek, měl rád sníh a dodnes na něho rádi vzpomínáme. Už jsme pak totiž žádného neměli – nebyla příležitost, protože už jsme neměli zahrádku ani dvorek a v městském malém bytě to nebylo možné. Nechť jeho věrná dušička klidně odpočívá v psím ráji, snad si i on na nás vzpomene. Luděk Ťopka.