CzechFolks.com PLUS

Ve spoustě milých vánočních přání jsem dostal opět jedno od známého torontského jazzového houslisty Eda Vokurky. Mimo soukromých řádků tam bylo i pár informací, o které bych se rád podělil (hlavně s lidmi kteří budou v únoru v Praze). Napřed bych však rád přidal několik informací z jeho života. 

Ed Vokurka (71) je světově známý jazzový houslista, je však také inženýr (P.Eng.) a M.Sc. Téměř 30 let až do odchodu na penzi byl profesorem na Humber College of Applied Arts and Technology v Torontu. Mimo své milované hudby se též věnuje rodině a péči o své tělo. I v jednasedmdesáti pravidelně lyžuje a v létě se věnuje své jachtě a závodům.

Narodil se v roce 1939 v Praze, kde na konzervatoři vystudoval s vyznamenáním hru na housle. V roce 1957 vyhrál první cenu v celonárodní soutěži mladých hudebníků v kategorii klasických klavírních a houslových duet, což mu přineslo mnoho vystoupení v rozhlase a v televizi. Od roku 1957 do 1961 hrál v legendárním Reduta Jazz Clubu, jedním z nejvýznamnějších a nejstarších evropských jazz klubů fungujícím bez přestávky již od roku 1924. V Redutě vystupovala mnohá esa naší hudební scény, a také právě tam si zahrál na darovaný pozlacený saxofon i americký prezident Bill Clinton.

V roce 1966 poslal tajně své milované housle a inženýrský diplom ven z Československa a přišel s rodinou do Kanady, kde se hned vrhá do víru hudebního života. Mezi mnohými muzikanty, se kterými hrál v různých klubech, byl v 70. letech i legendární “jazzový houslový král” Joe Venuti, se kterým vystupoval ve známém torontském jazz klubu “Bourbon Street”. V roce 1977 byl požádán profesorem Josefem Škvoreckým zorganizovat a zkomponovat ”na dálku” ve spojení s rádiem “Svobodná Evropa” v Mnichově, a nakladatelstvím “68 Publishers” v Torontě, první (!) orchestrální nahrávku – desku písniček (Dívka haviřka & Azbuk), legendy českého kulturního odboje v té době, Karla Kryla (Karel Kryl se do té doby doprovázel pouze sám na kytaru). Tato deska vyšla v 1978 jako příloha Krylovy knížky ” (Z podstolu) Sebrané Spisy” v nakladatalství Josefa a Zdeny Škvoreckých 68 Publishers. V 80. a 90. letech se z veřejné scény trochu vytratil a vystupoval pouze jako jeden ze zakládajících členů populárního Mimico Cruising Yacht Club house orchestru.

Po návratu na veřejnou scénu opět pravidelně hraje v několika torontských jazzových klubech, ale také občas vystupuje ve světoznámé torontské Roy Thomson Hall, kterou dovede zaplnit několika tisíci návštěvníky. Mezi jeho další úspěchy patří koncertní vystoupení v rámci světoznámého ontarijského Stratford Shakespeare Festivalu, či v McMichael Art Gallery v Kleinburgu. Při jeho mnohých zájezdech v Kanadě měl několik vyprodaných vystoupení ve světoznámém prestižním “Montreal Bistro & Jazz Club” a v jednom z kanadských nejznámějších jazz klubů “Top of the Senator”. Mimo účasti na různých mezinárodních jazzových festivalech měl tu čest být i prvním houslistou v prestižní pozici jako “Concertmaster” v olympijském symfonickém orchestru na OH 2010 ve Vancouveru (http://www.youtube.com/watch?v=2rDhI_ObpL8 ), nebo i hrát pro pozvané význačné osobnosti jako pro prezidenta Václava Havla, Prince Edwarda a Hraběnku Sophii, atd. 

Nyní vede svůj “Ed Vokurka Quintet - Jazz Violin Ensemble”, kde hraje ve stylu pařížského “Hot Clubu” třicátých let, ve šlépějích legendárního kytaristy Django Reinhardta a swingového houslového virtuosa Stephane Grappelliho. Jeho všestrannost ukazuje i jeho druhá skupina “The Cafe Society”, těžící z časů francouzských šansonů, populárních muzikálů, které dala světu Broadway, či vídeňské operety z počátku minulého století, nebo argentinská tanga.

Před pěti lety obdržel kanadskou prestižní cenu ” National Jazz Award  Canada  - 2006” – jako nejlepší jazzový “Houslista roku” v Kanadě. Je znám hlavně v Torontu, či v Praze, ale i jinde ve světě, a to nejen coby virtuózní houslista, ale též jako vynikající showman. Dovede hrát na housle ať již nad hlavou či za zády, ale také i za akrobatického skákáni. Vidět a slyšet jeho vystoupení je opravdu nezapomenutelný a vzrušující zážitek. 

V nedávném (2007) slovenském vydání orientační knížky s názvem “Chcem žít v Kanadě” pro potenciální zájemce, jak ze Slovenska tak i z České republiky, je v kapitole ” Who is Who”, s názvem ” Slavní Slováci a Češi v Kanadě” uveden ” Jazz Violinist Edward Vokurka” vedle takových prominentních osobností jako je Tomáš Baťa, Štefan Roman, Otto Jelínek, Dr. Oscar Morawetz, Jan Rubeš, Peter Šťastný a jiná význačná a známá jména úspěšných jedinců reprezentujících naše obě krajanské komunity.

K Vánocům mi poslal též nádhernou hudební ukázku z podzimního koncertu v torontském kostele “Nejsvětější Trojice” (Church of the Holy Trinity), který byl úplně přeplněn stovkami nadšených posluchačů. Nebyla to ani tak úplně kostelní hudba, ale výsledný dojem byl odměněn neutuchajícím konečným aplausem. Překrásné hudební ukázky z tohoto koncertu si můžete poslechnout na YouTube. Typickou ukázkou jeho stylu je např: “My Way” na: http://www.youtube.com/watch?v=H-u_vbEPwqs

Za zmínku stojí však i další (Con te Partiro, Minor Swing, Por Una Cabeza, Swinging Shepherd Blues, Caravan-II). Na YouTube si můžete vyhledat všechna jeho videa či audionahrávky na: http://www.youtube.com/results?search_query=ed+vokurka&aq=f 

Ač se mi líbí všechny jeho videoklipy, ať již z různých jazz klubů, Reduty, Roy Thomson Hall, či z minulého Mene Tekel festivalu v Praze, tak jako showman se mi nejvíce líbí v ”Orange Blossom Special” na: http://www.youtube.com/watch?v=kwHER1pvSeY

nebo z domácí nahrávky na: http://www.youtube.com/watch?v=o3VC2Gj5TwU

Eda se již pilně připravuje na další turné, tentokrát do Prahy, kam byl opět pozván na Mene Tekel Festival 2011. Bude vystupovat s velice známou a uznávanou jazzovou zpěvačkou Janou Koubkovou (www.janakoubkova.cz) a jejím quartetem. Co spojuje tyto hvězdy hudební scény kromě lásky k jazzu? Nesmiřitelnost s komunistickým režimem. Jana Koubková (nar.1944) je osobitá jazzová zpěvačka s nenapodobitelným hlasem, skladatelka, pedagožka, moderátorka, která za komunistického režimu musela vykonávat řadu podřadných zaměstnání a svojí tvorbou bojovala proti násilí v občanském i uměleckém světě. Její nekompromisnost vůči mravním i hudebním hodnotám byla v loňském roce oceněna prezidentskou medailí Za zásluhy.

Pražský program:

16.2. Středa - Beseda s Ed Vokurkou a s vybranými ukázkami v Divadle Jana Kašky, Praha-Zbraslav, 7-hodin večer

21.2. Pondělí – Zahajovaci koncert festivalu Mene Tekel 2011 (předběžně plánováno pořadateli v Rudolfinu, Sukova Síň, nebo v podobném alternativním prestižním místě), 7-hodin večer

25.2. Pátek – Koncert Ed Vokurky a J.K.Quartetem v Reduta Jazz Clubu, 9-hodin večer

Rozhodně všechny tři koncerty budou mít jedinečnou úroveň. Moc mne mrzí že nebudu v Praze a tak trochu závidím všem šťastlivcům, kteří se na ně dostanou.

* * *