http://czechfolks.com/plus/2011/02/15/olga-janickova-posazavsky-pacifik-2/ Více článků, více zábavy Fri, 25 May 2012 21:16:50 +0000 hourly 1 http://wordpress.org/?v=3.0.1 http://czechfolks.com/plus/2011/02/15/olga-janickova-posazavsky-pacifik-2/comment-page-1/#comment-1780 ing Olga Janíčková Wed, 16 Feb 2011 18:43:59 +0000 http://czechfolks.com/plus/?p=14971#comment-1780 Vážený pane Ťopku, doufala jsem, že se mé povídání dotkne někoho, kdo to sám zažil. Ale odbočení z tvrdé skutečnosti to není - je to její součást, takové děje a taková místa pořád existují a vtahují účastníky do své vlídnosti. Je pravdou, že někdo toto nevnímá, ale kdo ano, může být šťasten i z takových "maličkostí". děkuji Vám za pozdrav, Olga Janíčková. Vážený pane Ťopku, doufala jsem, že se mé povídání dotkne někoho, kdo to sám zažil. Ale odbočení z tvrdé skutečnosti to není – je to její součást, takové děje a taková místa pořád existují a vtahují účastníky do své vlídnosti. Je pravdou, že někdo toto nevnímá, ale kdo ano, může být šťasten i z takových “maličkostí”. děkuji Vám za pozdrav, Olga Janíčková.

]]> http://czechfolks.com/plus/2011/02/15/olga-janickova-posazavsky-pacifik-2/comment-page-1/#comment-1779 Luděk Ťopka Wed, 16 Feb 2011 17:08:38 +0000 http://czechfolks.com/plus/?p=14971#comment-1779 Vážená paní Jančíková, Vaším malým dbočením z dnešní tvrdé skutečnosti jste mne pohladila po duši a vybavila vzpomínky na pět let, kdy jsem jako obvatel Vraného nad Vltavou jezdil do práce v Praze tím vláčkem. Někdy ho táhla dýmající lokomotiva, jindy jen nevzhledný dieslák. Občas ho vystřídal také motoráček, co vypadal jako modýlek na kolejkách našeho malého Tomáška. Bylo tedy zcela běžné, že jsem se při tom stal nškolokát svědkem podobných scének, jejichž režizérem byl sám život. Jo, to jsem ovšem byl ještě v "produktivním věku" a neploužil se světem s bolavými zády.Proto děkuji za hezké počteníčko a přeji dobrý večer (je 18,35 hod) a ještě hezčí ráno, Luděk Ťopka. Vážená paní Jančíková,
Vaším malým dbočením z dnešní tvrdé skutečnosti jste mne pohladila po duši a vybavila vzpomínky na pět let, kdy jsem jako obvatel Vraného nad Vltavou jezdil do práce v Praze tím vláčkem. Někdy ho táhla dýmající lokomotiva, jindy jen nevzhledný dieslák. Občas ho vystřídal také motoráček, co vypadal jako modýlek na kolejkách našeho malého Tomáška. Bylo tedy zcela běžné, že jsem se při tom stal nškolokát svědkem podobných scének, jejichž režizérem byl sám život. Jo, to jsem ovšem byl ještě v “produktivním věku” a neploužil se světem s bolavými zády.Proto děkuji za hezké počteníčko a přeji dobrý večer (je 18,35 hod) a ještě hezčí ráno, Luděk Ťopka.

]]>