http://czechfolks.com/plus/2011/08/15/marie-zieglerova-cyrus-12/ Více článků, více zábavy Fri, 25 May 2012 21:16:50 +0000 hourly 1 http://wordpress.org/?v=3.0.1 http://czechfolks.com/plus/2011/08/15/marie-zieglerova-cyrus-12/comment-page-1/#comment-2519 Josef Čermák Thu, 25 Aug 2011 17:15:18 +0000 http://czechfolks.com/plus/?p=18100#comment-2519 Cyrus. životopis jednoho šťastného pejska z pera Marie Zieglerové je nepochybně unikát. Kolik pejsků (a konec konců, kolik našinců [lidí]se může pochlubit, že o nich byl napsán životopis? A těch fotografií!Nedávno jsem četl životopis Trotského:těch pár nejasných fotek se s fotografiemi Cyruse v jeho životopisu vůbec nedá srovnávat. Pak věřte lidové moudrosti o "psím životě"! Vždyť on se u Zieglerů (smím-li zůstat u lidové moudrosti)měl jako "prase v žitě" - nemyslím, . že tohle by mi prošlo, kdyby Cyrus ještě byl mezi živým!)Vždyt on to byl úplný násilník: klukovi se zubamipověsil na kalhoty (a asi taky kus na kus masa), švagrové atorky prokousl dlaň, odkrágroval houf slepic.... A to se mu všecko promíjí, zřejmě na principu jakéhosi psího vlastenectví: Cyrus bránil svůj národ (Zieglerovic rodina) a svou vlast (dvorek u Zieglerů). Možná, že to někdy přehnal, ale to se nám taky stává...Fešák to byl a autorka to krásně dokumentuje, když popisuje, jak mu narostl černý límec, jak mu narostla drsná vrchní a z baculatého medvídka se rychle vyklubalmohutný puberťák". Ale nejsilnější je poslední paragraf.Cyrus dostal rakovinu tlustého střeva a jeho pán,autorčin manžel ho odvezl na veterinu na milosrdnou injekci, po níž Cyrus "usnul navždycky a nám po něm zbyl jen náhubek a vodítko s obojkem. A vzpomínky.A prázdnota. A stesk..." Po mnohých z nás nezůstane ani to... Cyrus. životopis jednoho šťastného pejska z pera Marie Zieglerové je nepochybně unikát. Kolik pejsků (a konec konců, kolik našinců [lidí]se může pochlubit, že o nich byl napsán životopis? A těch fotografií!Nedávno jsem četl životopis Trotského:těch pár nejasných fotek se s fotografiemi Cyruse v jeho životopisu vůbec nedá srovnávat. Pak věřte lidové moudrosti o “psím životě”! Vždyť on se u Zieglerů (smím-li zůstat u lidové moudrosti)měl jako “prase v žitě” – nemyslím, . že tohle by mi prošlo, kdyby Cyrus ještě byl mezi živým!)Vždyt on to byl úplný násilník: klukovi se zubamipověsil na kalhoty (a asi taky kus na kus masa), švagrové atorky prokousl dlaň, odkrágroval houf slepic…. A to se mu všecko promíjí, zřejmě na principu jakéhosi psího vlastenectví: Cyrus bránil svůj národ (Zieglerovic rodina) a svou vlast (dvorek u Zieglerů). Možná, že to někdy přehnal, ale to se nám taky stává…Fešák to byl a autorka to krásně dokumentuje, když popisuje, jak mu narostl černý límec, jak mu narostla drsná vrchní a z baculatého medvídka se rychle vyklubalmohutný puberťák”. Ale nejsilnější je poslední paragraf.Cyrus dostal rakovinu tlustého střeva a jeho pán,autorčin manžel ho odvezl na veterinu na milosrdnou injekci, po níž Cyrus “usnul navždycky a nám po něm zbyl jen náhubek a vodítko s obojkem. A vzpomínky.A prázdnota. A stesk…” Po mnohých z nás nezůstane ani to…

]]>