Comments on: Milan Dubský: Dluhová společnost

By: Lada Krivanek

Lada Krivanek — Sat, 20 Aug 2011 17:48:24 +0000

Mily pane Dubsky,
velice dobry (jako vzdy) a vystizny clanek, stejne tak jako komentar pana Sigla. Jsou to ale pujcky, ktere jsou hybnou pakou spotrebni spolecnosti a prumyslu. Kdyby vsichni kupovali az si na to nasetri, tak by system zacal stagnovat a fabriky by se mohly pomalu zastavit a spousta lidi by ztratili zamestnani a slo by to pekne dolu. Jen proto se Amerika stala tak bohatou a drzela si svuj blahobyt, protoze tento system ji pomohl dostat se na vysokou zivotni uroven a udrzovat si ji (v Kanade to same).
Hypoteka a auto jsou aspon zde u nas pro zivot nutnosti (pokud nebydlite v byte a nejste v penzi, ci nedelate nekde za rohem, nebo v dosahu mestske dopravy). To same jako lednicka (jidlo by se Vam ve 30-40 nad nulou pekne rychle zkazilo), a dalsi domaci spotrebice. Vetsinou na to setrit se zde nevyplaci, protoze dostanete splatky vetsinou od obchodu bezurocne (to same kolikrat i s auty).
Kdyby clovek mel setrit na barak, tak by setril treba kolik desetileti, protoze by za ta leta bydlet nekde musel a platil by domacimu. Protoze bydlet nekde musi, tak je lepe bydlet ve svem a splacet sobe misto aby platil najem domacimu. Vetsinou za ta leta splaceni hodnota baraku vyroste natolik, ze si to bydleni vlastne odbydlite zadarmo, a jeste na baraku kolikrat i nekolikanasobne vydelate. Tim mate moznost koupit vetsi a drazsi, a tak stale dokola.
To same s autem. U nas ho potrebuje skoro kazdy, protoze severni Amerika nema v zadnem meste tak rozvinutou mistni hromadnou dopravu, kdy lide bydli treba desitky kilometru daleko, protoze rozvoj infasktruktur byl vzdy vicemene zameren na automobilovou dopravu (zde kazdy sedmy clovek mel nejakou praci ve spojeni s auty). Takze kdyz clovek jede do prace treba 20-40 km, tak mu to autem vezme tech 20-30 minut, zatimco mestskou dopravou rekneme hodinu az dve hodiny (kdyz ma dobre spoje a prestupy). Proto u kazdeho domku vidite minimalne dve auta, nekdy treba ctyri. Zde to neni luxus, ale kazdodenni potreba jako boty. A protoze planujete pracovat, tak si musite poridit auto, a je uz jedno jestli nove, ci starsi. Samozrejme nikdo zde na nove nesetri, takze je to holt investice do budoucnosti, kdy budete pracovat a auto pouzivat denne na dopravu do prace. Ja jsem si zde koupil auto kdyz uz jsem delal dva tydny a musel dojizdet autobusy a metrem (samozrejme na pujcku, kterou jsem vsak za par mesicu splatil)
Je jasne, ze clovek musi byt rozumny a spocitat si kolik bude schopen platit mesicne, aniz by to nabouralo jeho rozpocet. Bohuzel v Americe to neni tak nutne, tam Vam pujci pomalu i kdyz nedelate. V Kanade mame jistotu, ze to za Vas spocita banka a nepujci Vam ani o dolar vic. Proto jsme treba v Kanade nepocitili zadny krach jako v USA (mimo akcii, na kterych clovek docasne neco ztratil). Ani jedna banka nemusela krachnout (take jich mame co by na prstech jedne ruky spocital), diky vladnim kontrolam a jistotam, coz v USA neexistuje a proto tam je to pomalu na dennim poradku. Je jasne, ze i u nas nekteri lide dluzi za “nadmerny prepych”, protoze banky uz nabizeji kreditni karty sudentum ve skolach, takze zde pouziva kreditky skoro kazdy. Zalezi jestli rozumne, ci se riti do propasti. Kdyz uz se dostane na dno, tak vyhlasi osobni bankrot. Take by mel mit clovek usetreno na kolik mesicu, kdyby nahodou prisel o praci, coz se stava. Bohuzel vetsina lidi jede az na doraz, takze nema z ceho sterit. Je jasne kdyz ma clovek ctyri televize, tak s patou muze pockat
Vas rozbor situace v Cesku je super. Proto se nehodlam o tom rozepisovat, to by bylo na roman, na ktery dnes nemam cas, stejne tak jako dnes na diakritiku, za coz se omlouvam.
Srdecne zdravi Lada K.

By: Vladimír Vondráček

Vladimír Vondráček — Fri, 19 Aug 2011 07:02:52 +0000

Pánové – najít příčinu je vlastně jednoduché. Dovolím si jeden dlouhý, ale nepřekonatelný komentář pánů V+W:
Když ještě civilizace nebyla, vládla celým šírým světem idyla, lidi byli jen nahatý opice, brontosaurus válcoval jim silnice. V poledne mu dali metrák přesličky a pak v jeho stínu hráli kuličky, brontosaurus žral, lidoop si hrál, když dostal hlad, tak si vzal a potom klidně spal!
K obědu měl datle, k večeři zas jelena, z palmy měl paraple mlíko z vemena. Nic nepočítal, nebyly peníze, měl to, co so si vzal, nebyla krize. A k tomu času byla fůta, lidi byli nevinný, nebyla cenzůra, nečtli noviny.
Jak dosvědčí předpotomní nálezy, diluvium neznalo vynálezy. Jednoho dne přišlo lidem zatěžký, chodit líčit na mamuty jen pěšky. Vypsali soutěž na vynález kola, netušíce, co zla kolo vyvolá! Každý kolo chtěl, dal za ně co měl. Ten kdo kolo vymyslel, čím dál tím více chtěl! Dávali mu škeble, on chtěl pterodaktyla, cena kola hnedle závratná byla. Chtěl nejméně tisíc slonů a pět dinosurů k tomu, všechno se mu zdálo málo, kolo čím dál více stálo. Konečně pak přišel na to, že chce za to kolo zlato! Za kulatý zas kulatý, tak vznikly peníze, tak vzniknul člověk bohatý a první krize. Protože zlato měli pouze – ti co znali kšeftovat, tak ostatní z nouze začli pracovat. Místo jeskyní teď lidi mají dům, vynález kola hnali ad absurdum. Zapomněli, že kola patří k vozům, všude jsou kolečka a nikde rozum! (Koleček ze zlata je čím dál tím víc, jenže ta kolečka neplatěj už nic!) Civilizace, není legrace, to je moc koleček a vůbec žádná práce! My už nejsme lidi, my jsme jenom partaje, žádný z nás nevidí, v čem ta chyba je! Ten to řeší čistou rasou, stát berčí nad prázdnou kasou. Kdo prej šetří, ten má za tři. Slovani jsou všichni bratři! Národ volá chceme práci, továrny se nevyplácí, v dolech se nefárá. A v takové situaci zazní fanfára – že přišel – spásonosný osel, už se věří oslovi, jen když nás ten osel, hlučně osloví!

Kolečka ze zlata dávám do závorky, protože to dnes neplatí a vím, že je to vlastně levicový pohled, který zrovna nemusím, ale … Tato písnička je o rok starší, než já, ale kromě těch koleček ze zlata, která jsem dal do závorky, můžeme zde podepsat každé slovo. Vypadá to, že jediným řešením je – zrušit peníze!
Omlouvám se za rozsáhlý příspěvek, ale myslím, že je dobré si ho připomenout.
Všechny zdraví V.V.

By: Vladimír Cícha

Vladimír Cícha — Thu, 18 Aug 2011 18:13:34 +0000

Milý pane Milane,
to, co jste napsal, je smutné konstatování. Ale to neznamená, že bych Vám to měl za zlé, neboť:
Nejsem ekonom a žádoucí prosperity solidního demokratického státu znalý odborník.
Leč už nejednou mě napadlo:
Jak jen je možné … a to i v nejvyspělejěích zemích jako jsou třeba USA … žít tak mohutně na dluh!
A jestli vůbec zapojení rotaček do tisku nových bankovek je záležitost tak děsně nebezpečná, jak se často zdá. Dosud se tak mnoho vlastně nestalo, ač v těchto dnech to vypadá, že se může stát.
Možná, že prvopočátek je v roce 1974 či tak nějak, kdy americký prezident zrušil dolar coby měnu podloženou zlatem.
Zavedení půjček a kreditních karet je také prima vynález, někdy ale bezmála ďábelský.
Napadá mě, zda bylo klidněji, když si jeden koupil auto až když na něj měl, nebo dnes, kdy větší část bavoráka zaplatí banka a kupec pak , po letech splátek, dvojnásobnou i více násobnou cenu. Ale splácet po troškách, to tak moc nebolí, přece! Něco na tom je a na tom je vlastně založen ten současný blahobyt západního světa, proti kterému v podstatě nic nenamítám, ale někdy jen žasnu, co se v něm děje.
Možná, že všechno to zadlužování v globálním měřítku této solidnější části světa může připomínat onu sněhovou kouli neustále se zvětšující. Třeba se jen bát, aby nepřišla náhlá obleva.
To jsem se nějak rozpovídal (rozepsal) a tak raději Vám už jen posílám co nejsrdečnější pozdrav.
Vladimír Cícha
v kapitalismu žijící Pražan, vyznavač nákupů za hotové…

By: Dubský

Dubský — Thu, 18 Aug 2011 10:12:25 +0000

Milý příteli Miroslave,
děkuji za Tvůj komentář. Ad 1/ jsi můj text doplnil dalšími argumenty, jakých mám ve svém archivu mnoho. V každém mém textu je na závěr pár slov, co se má nebo mohlo udělat, aby došlo k nějakým změnám. Nejsem v zásadě úplný pesimista. Naopak, jsem optimistický ve víře, že se to dá změnit. Ono to není všechno jen v poslancích a politicích, ale také v nás. Psal jsem v textu, o dluzích českých domácností, to jest nás občanů. Opakuji, půjčujeme si/ velká část našich občanů/ na všechno možné, na auta, na dovolenou, na televize, ledničky atd., protože my, vypůjčovatelé chtějí mít všechno hned. A zde je možné již zdola, od nás sjednávat nápravu. Když něco chci mít, musím na to mít, to znamená našetřit si na to, vydělat si na to a pak teprve koupit, jak to dělali naši dědové.
Ad2/ Není povinností občana mít svůj vlastní sporožirový účet. To jsou pravidla vytvořená bankami, protože jim to jde k duhu.Za jeho vedení a další služby, které by měly poskytovat zdarma účtují nehorázné poplatky. Z těch platí zaměstnance. S našimi vloženými prostředky podnikají a vydělávají stamiliony a úrok, těm jejichž prostředky to jsou, je zanedbatelný.Ovšem při půjčkách a hypotékách, lichvářský. A navíc zisky plynou mimo náš stát.Když miliony občanů zruší své účty u bank, a budou chtít výplaty cash, jak na to zareagují finanční predátoři?
Ad3/ Píšeš, že naše vláda nemá páky. Ona je má, ale ona je vlastně ani nechce použít a když občan nebo občanská sdružení přijdou s nějakými návrhy, tak to je zameteno v družné spolupráci státních byrokratů, kmotrů v pozadí, našich zastupitelů a poslanců pod stůl. Vždyť jsou na tom přece zainteresovaní. Proto bude nutné přijít s přímou volbou našich zastupitelů od starostů, hejtmanů, poslanců / senát je příživnický orgán, který ještě v jeho existenci žádnou pojistkou nebyl/až po presidenta a to již od příštích voleb. Ale mnoho našich legislativců, hlavně naši zákonodární poslanečtí amatéři, zlepšovatelé, přijde s námitkami, že to není tak jednoduché. Chce to změny v ústavě, argumentují,bude to zdlouhavé, nejlépe až od příštího století. Ale na co pak tam jsou? Lidé to vědí, většina na n-c.
Mohl bych pokračovat, ale to je na další komentáře a glosy.

By: Miroslav Sígl

Miroslav Sígl — Thu, 18 Aug 2011 08:05:51 +0000

To všechno jsou známé a neustále komentované skutečnosti,o nichž se píše a mluví všude. Ale jen málo je autorů, kteří naznačí, jak? Jak, milý Milane , chceš “zbourat struktury finanční oblasti”, vždyť přece každý snad to dávno ví, že tento svět ovládají finanční oligarchie, s nimiž je spjata politika jak s pupeční šňůrou!? Kdo platí u nás politické strany, které nemohou přece všechny své výdaje zaplatit ani tím, co dostanou od státu po volbách, natožpak od svých členů, kterých je minimum.

Proč nedokáže naše vláda uplatntit své páky, mechanismy na téměř 12 000 českých firem, které mají své majitele v tzv. daňových rájích (Bahamy, Bermudy,. Belize, Nizozemsské Antily, Kypr, Monako a také USA…). Více než 80 % našeho národního bohatsví ovládají nadnárodní a zahraniční monopoly, tady hledejme příčiny našeho stavu. Máme u nás již 17 000 multimilionářů podle statistiky – a tato vláda si s nimi neví rady!

Naopak stát, který má chránit občana, proto ten stát máme, ale on nás čím dál více zbídačuje a hodlá v tom pokračovat. V čem je jeho humanitní podstata, vědí-li vůbec někteří naši mocní vládci, co je to humanitní demokracie? Protože političtí činitelé stran se přece nemohou nikdy postavit vůči svým chlebodárcům. Jejich slova jsou jenom slova, činů nevidět.

Proč se u nás dosud nerozšířil příklad malého Islandu? Lze si o tom najít různé podklady,ale dokud česká veřejnost a lidé morálně čistí a odpovědní nevezmou záležitosti tohoto státu do svých rukou, do té doby můžeme jen o naší situaci psát, mluvit, ale nic nám to nepomůže. Nevolám po revoluci, ale dožadují se kroků, jimiž by měla tato vláda hledat zdroje pro splátky svých dluhů tam, kde se rodí hodnoty, kde vzniká kapitál – ale to rozhodně nejsme my, obyčejní lidé, plátci daní, natožpak důchodci.

Nebýt s manželkou dva, těžko bychom mohli užívat běžného standardu, jaký máme nyní. Ano – téměř nic nepotřebuji na sebe, už dávno jsem si nic nekoupil, na cestu do zahraničí už asi nenašetříme,ale žijeme zatím – nepřežíváme tak, jak už někteří kolem nás.

Navíc mám potomky, kteří by nikdy nedokázali druhého nechat v nouzi. A tady je také odpověď, proč někteří důchodci, kteří své potomky připravili pro život i v tomto kapitalistickém světě, nepřežívají, ale ještě žijí řádným životem.

Vrátil jsem se z návštěvy v Ostravě, poprvé jsme s manželkou jeli Pendolínem, každému tu cestu přeji, ale v Ostravě mne chvílemi zabolelo srdce. Z industriálních Vítkovic zbyla než ona zrezivělá potrubí, jimiž je celé město protkáno, ze 40 000 zaměstnanců má zde práci necelých 10 000, lidé se bojí o práci i mluvit. Vyslovit jména nejmocnějších multimilionářů, kteří z Ostravy zbohatli, se tady lidé rovněž bojí! Našel jsem tu zakřiknuté město.

Jistě, byl bych nespravedlivý, kdybych neviděl i všechno ostatní, co se tu změnilo k lepšímu, ale negativa, myslím, převažují. Vykřičená “Stodolní” se už také kupodivu mění, obchody zde skoupili milionáři, nasadili tržní ceny a někdejší uživatelé hledají útočiště jinde. Snad ještě v sobotu a v neděli sem přijedou zvenčí ti, pro něž nevidět “Stodolní ulici”, tak nebyli v Ostravě. Najdou tu sexy a pornoslužby na vysoké úrovni…