Comments on: Tomáš Zářecký: Pohádka o slušném jednání

By: Vladimír Vondráček

Vladimír Vondráček — Fri, 09 Sep 2011 15:45:00 +0000

Bohužel není třeba se divit, dobrá literatura snad vždy měla cestu ke čtenáři velmi trnitou! Nechci provokovot, ale některé žánry se prostě prostému čtenáři líbí více a nakladatelé jen reagují na poptávku! Je to stejné jako s televizními seriály a filmovými trháky.
PS – slušně odmítnout knížku by ale nakladatele samozřejmě nic nestálo…
Také srdečně zdraví V.V.

By: Vladimír Cícha

Vladimír Cícha — Fri, 09 Sep 2011 15:05:22 +0000

Milý pane Zářecký,
dneska si vykročím do světa křepce, vesel a možná i s písní , zbaven mizerného pocitu, že jsem bídák, který si nazaslouží slova odpovědi a to ne jenom od jedné osoby, ale i mnoha, kterým tato vládne, že jsem po 40 letech v demokrartcké zemi ocitl se o 55let nazpět v zemi, kde nalézá se Vámi zmíněné nakladatalství, dokonce si možná zanotuju i piseň Už nejsem sám, už jsou nás miliony a nedá se nic dělat, někdo už prostě je slušnej a jinej pravý opak. A že si vlastně zbytečně dělám starost, že jsem něco proved spatně a tak se mi dostává odplaty a potrestání. Vás Vaše zkušenost , milý pane Žárecký , zas tak moc možná překvapovat nemusí, jenže když se takový způsob jednani přesune do Kanady, je to věc na příspěvek nejméně třikrát delší než je ten Váš.
Moje podivení nad takovým úpadkem slušnosti je tím větší, že v mém případě jde o jedny z nejvýznamnějších krajanských novin a instituci nesouci hrdě jméno TGM a prapor oněch “public relations” obrácený naruby nese sama redaktorka, až do změny působiště členka veliké strany.
Ani v tomto případě nejde, bohužel, o pohádku.
Se srdečným pozdravem
Vladimír Cícha
P.S. Všechno je možné pod sluncem, jak věděla už má babička kdysi …. a to i dnes

By: Josef Absolín

Josef Absolín — Thu, 08 Sep 2011 11:06:04 +0000

K příspěvku Tomáše a ke komentáři pana Žídka mohu dodat jediné:

“A TO JE KRÁSNÁ ZEMĚ, ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MůJ…”

By: Václav Židek

Václav Židek — Thu, 08 Sep 2011 09:58:55 +0000

S nemalým zájmem jsem si přečetl příspěvek pana Tomáše Zářeckého, už také proto, že shodou okolností jsem s tímto povedeným nakladatelstvím zažil něco podobného sám.
Před časem mne jedna má známá požádala, jestli bych nepřeposlal na toto nakladatelství její dopis s rukopisem, že se ji pošta stále vrací. Myslela si, že třeba z mé adresy v Německu bude mailová adresa fungovat. Bohužel nefungovala taky, a tak po několika pokusech jsem to vzdal. Na webových stránkách nakladatelství GEN jsem si našel přímý telefon na paní ředitelku Ivu Císařovou a zkoušel se po několik dnů nesčetněkráte dovolat na její mobil, ale marně. Dovolat se v žádném případě nešlo. Telefon jak by byl zablokován a hlasíl, že uvedená stanice neexistuje.
Později se mi podařilo sehnat na nakladtelství jinou adresu gen-kniha@seznam.cz , na kterou můj dopis s přílohou došel. Přesto že jsem do dopisu napsal, že prosím o odpověď, do dnešního dne jsem já a ani moje známá dodnes žádnou nedostal.
Mám-li být upřímný, tak ani mmě podobné nezdvořilé chování nepřekvapuje. Nakladateství GEN není jediným, kdo se takhle u nás chová. Se stejným jednáním se setkáváme denně, že vám úřady neuznají odpovědět ani doporučené dopisy. Prakticky je to v nás lidech, že nezdvořilost převládá a stala se nám „železnou košilí“ a nakonec máme všichni zářivý vzor v našich politicích. Jaký pán takový krám, národ má takovou vládu jakou si zaslouží.
Ještě na závěr chci dodat, že máme jednu národní vlastnost, rádi se honosíme různými tituly (ředitel, profesor, docent, inženýr atd.), třeba i takovými, které nám nepřísluší, zakládáme si na tom ale neumíme se podle nich chovat.