By: Lada Krivanek

Lada Krivanek — Tue, 13 Sep 2011 12:36:24 +0000

Moc se omlouvam za svuj omyl. Teprve po vydani dnesniho clanku pana Svece jsem si uvedomil, ze jsem si spletl “hodinky a holinky” (oboje se natahuje), kdyz jsem napsal “Doufám, že máte bezpečné cyklostezky, nebo aspoň okresky”. Az ted mi doslo, ze se jedna o reku Mohan (Main) v Nemecku. Myslel jsem, ze asi mate take reku Mohan nekde v Australii. Ono by nebylo zadneho divu, nebot pristehovalci na novych kontinenetech bezne pouzivali nazvy ze stare Evropy. Treba jenom Praha (Prague) existuje mimo CR take v Oklahome, v Nebrasce a v Minesote. Karlovy Vary (Carlsbad) dokonce i v Texasu, Kalifornii a v Novem Mexiku. Berlin mimo Nemecka take ve statech New York, Washington, a dokonce byl i jeden v Ontariu v Kanade, ktery pak prejmenovali na Kitchener. A to nejdu ani do anglickych ci jinych nazvu. Kdyz vezmu treba Cervenou reku (Red river), tak tech je naseto po celem svete jako maku (jen v nasi frankofonni provincii se jmenuje Riviere Rouge). Kdyz jsem si kliknul na wikipedii na Mohan, tak jsem nasel, ze v zapadni Australii je to bezne jmeno pro ker ci strom s latinskym nazvem Melalucea viminea, tudiz jsem se domnival ze tam mate i reku Mohan. Jsem ale rad, ze pan Svec jel kolem Mohanu v Nemecku, kde maji krasnou cyklostezku.

By: Lada Krivanek

Lada Krivanek — Tue, 13 Sep 2011 06:04:32 +0000

Milý pane Reichu,
velice pěkný článek. Zajisté že první Australan vyhrál Tour de France muselo být pro Australii něco, ale u mne zvítězil pan Zdeněk Švec na celé čáře. Klobouk dolů před jeho výkonem, specielně v jeho věku, je to opravdu borec. Doufám, že máte bezpečné cyklostezky, nebo aspoň okresky. Za 43 let v Kanadě jsem ještě na silnicích neviděl ani jednoho cyklistu, ve městě občas ano, i když je to o ústa. Já si pamatuji jak jsem v padesátých letech vítal “Železné neděle” a postupně si postavil kolo (po Únoru jsme byli rádi, že jsme měli na chleba, takže bych se kola nikdy nedočkal). S kamarádem jsme vyráželi na menší tůry a cyklistika se mi zalíbila, také že v těch dobách člověk potkal pomalu jedno auto za den. Sice kolo bylo pěkně těžké, a o přehazovačce jsem si mohl nechat jenom zdát, ale sloužilo. V létě jako patnáctiletí jsme s kamarádem vyrazili na Moravu. Bohužel po výjezdu z Prahy se nebe zatáhlo a nevěštilo nic dobrého. Místo abychom se rozumně vrátili domů, tak jsme se rozhodli v cestě pokračovat i kdyby padaly trakaře (a že padaly). Sice jsme měli pláštěnky, ale kalhoty jsme stejně měli mokré. Silnice byly prázdné a bezpečné, tak jsme šlapali do pedálů jak to šlo. První noc jsme přespali v nějaké stodole na seně a ráno opět do vytrvalého deště. Bohužel ten rok se léto zapomnělo dostavit, takže když jsme někde zastavili, tak jsme se zimou třásli jako ratlíci. Když jsme konečně dorazili na Moravu, tak už jsem necítil kolena. Rozhodli jsme to vzdát, a vrátili se domů vlakem i s kolama. Ještě kolik týdnů jsem si pak léčil revma v kolenou a pomalu na kolo zanevřel. Teď na stará kolena už “jezdím” jen občas na rotopedu (a to ještě jen pár minut Přeji panu Ševcovi ještě mnoho dalších mil, a těším se na pokračování.
Srdečně zdraví Láďa K.

Comments on: Zdeněk Švec a Zdeněk Reich: Tour de Mohan

By: Lada Krivanek

By: Lada Krivanek