CzechFolks.com PLUS

Nebuďte, lidi, hluší
a nastavte uši
chceme vás na mou duši
upřímně varovat

V+W

Žijí mezi námi, víme o nich a možná je i potkáváme na ulici. Jsou nenápadní, od ostatních lidí se příliš neliší a když, tak spíše lepším oděvem a luxusními vozidly, ale modlíme se, abychom s nimi nemuseli přijít do styku, nechceme-li přijít o peníze i sebeúctu.

Kdo že to je? Podvodníci, zloději a loupežníci? Ne, ti nás sice připravují o majetek také, ale o ně mi teď nejde. Jednak jich není tolik a jednak se obvykle dost nadřou, riskují svobodu a někdy i život a nejsou pod ochranou paragrafů. Naopak ti o nichž mluvím, nejsou žádní zločinci, ale uhlazení a důstojní občané, konající přísně podle zákonů a vyhlášek, které si sami vytvořili a ustrašený parlament schválil.

Nevím, je-li to vůbec přípustné. Když se například skupina nějakých firem dohodne na stejných prodejních cenách, je to nezákonné kartelové spolčení a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povinen zasáhnout. A tohle snad není takové spolčení, nota bene povýšené na zákon těmi, kdo se ho dopouštějí, aby tak byli beztrestní?

Ano, jsou to právníci. Tedy ne snad všichni, ale zejména advokáti, právní poradci, exekutoři a notáři. A ty, co těží ze smrti lidí a bolesti pozůstalých snad ani nelze nazvat dravci, ale spíše slovem, které zní v češtině tak odporně, že se je neodvážím napsat a raději je nahradím anglickým scavengers.

Sice se i mezi nimi najdou tací, kteří překročí meze zákona a jsou za to dokonce někdy i pokáráni, ale to je jiná, mnohem menší množina chamtivců, jimž nestačily legální statisíce a chtěli víc a hned. Chci ale teď poukázat na přehnané, ba přímo nemravné částky, které si ti opatrnější, tím zkrouceným paragrafem chránění dravci, nárokují zcela legálně.

Česká televize informovala 6. září ve svých večerních zprávách o nehorázných částkách, na které si přijdou při exekucích advokáti, jejichž odměna je odvozena od hodnoty dluhu. Ačkoliv práce, či výkon jejich služby je stejný, ať se jedná o případ za dva miliony nebo pár stovek, dostane se jim často za půl hodiny práce i desetitisíců.

Připadá mi to právě tak nepochopitelné, jako kdyby například honorář za reportáž z výlovu třeboňských rybníků odvisel ne od jejího rozsahu a kvality, ale od počtu centnýřů ulovených šupináčů.

Organizace „Člověk v tísni“ se teď snaží svým projektem  „Vymáhací kalkulačka“ o nápravu, ale žel, jen u těch exekucí.

Nejde ale jen o exekuce a dědická řízení. Stejně neurvale vám může být naúčtováno i  1 700,- Kč za pouhou hodinu právní porady, jak se to nedávno stalo mé sousedce. A opět v souladu se zákonným sazebníkem právních služeb!

Uvážím-li, jakou práci musí za takové peníze vykonat lékař, učitel, inženýr, či dokonce řemeslník, zpění se mi krev. Také už chápu, proč se průměrná mzda v Česku dostala na úroveň v celé řadě profesí těžko dosažitelnou a proč před každou právnickou fakultou v naší zemi stojí každoročně dlouhé fronty (před tou plzeňskou donedávna snad kilometrové).

Dobrý úmysl té výše zmíněné veřejně prospěšné společnosti a její projekt má po mém soudu jen mizivé vyhlídky na úspěch. Stojí proti němu jednotná, jednolitá a nerozborná zeď právníků všeho druhu a soudců i s jejich nejvyšším orgánem.

Vím, o čem mluvím, protože jsme se synem právě absolvovali dědické řízení po mé zesnulé manželce. Notář si vyúčtoval za tři krátká jednání a příslušný konečný dokument osmnáct tisíc. Byl to pro mne šok – zrudnul jsem ve tváři a nebýt syna, málem jsem spadl ze židle, zatímco moderním strništěm porostlou tvář pana notáře pokřivil jen malý pohyb rtů, což snad měl být náznak úsměvu .

Když jsem se napil vody ze sklenky, kterou mi pohotově podal jeho henchman a trochu se uklidnil, položil před nás otevřený šanon se zákonem č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti a s vyhláškou č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Ovšemže zase stejný trik – procentní sazba z tzv. základu dědictví, tedy celkové ceny bytu, pozemku a částky na manželčině bankovním účtu, nikoliv jen z části děděné (ač i to by bylo stejně nestoudné).

Na mou otázku po logice takového ustanovení se mi dostalo jen dalšího úsměvu a lehkého pokrčení širokých mužných ramen. Předal jsem tomu vousatému hadovi vyplněný a podepsaný šek, syn sebral výsledek jeho práce a opustili jsme kancelář. Když se za námi zavřely dveře, zaslechli jsme ještě pár tlumených slov k jeho  koncipientovi a krátký smích. Představil jsem si, jak si přitom po způsobu starých lichvářů spokojeně mne své pěstěné silné ruce, opálené tropickým sluncem kdesi na Havaji. Hroznýš královský, pohledný, s tělem zeštíhleným ve fit centru, ale jehož konto zato teď, po pozření nebohé kořisti, nabude značně na objemu.

Takže jediná rada je, vyvarovat se jakéhokoliv styku s těmito dravci a nepadnout jim do spárů a vyhnout se dědickým řízením. Raději včas darujte své majetky potomkům a nedopusťte, aby je oškubal notář. Z darů potomkům v první skupině, t.j v přímé linii, je daň nulová, vzor darovací smlouvy si stáhnete zdarma z internetu a na matrice vašeho města nebo obecního úřadu zaplatíte jen po 30,- Kč za ověření podpisů.

Kdyby mi byl někdo tohle včas poradil, mohl jsem si teď za ty peníze dovolit vyléčení kyčle moderní neinvazivní metodou. Klasický způsob u mne totiž, v důsledku věku, nepřichází v úvahu. Takže se holt ke své smrti dobelhám o francouzských holích, zatímco si pan notář může do nové sezóny pořídit novější typ bavoráka, nebo dokonce mercedes.

Inu, „homo homini lupus“, jak říkají Maďaři.

***

Zde čtenář najde všechny předešlé příspěvky autora Luďka Ťopky:
http://czechfolks.com/plus/category/autori/ludek-topka/

Originální ilustrace pro CzechFolks.com © František FrK Kratochvíl