Váš milý příběh (člověka potěší, když čte o neštěstí jiných) mi připomenul, jak jsem svého času vyrazil společně s rodinou autem z Lobendavy (vesnička na šluknovském výběžku), kde jsem trávil dovolenou u své sestry. Vyrazili jsme tehdy rovněž do Lobendavy na místní koupaliště, abych členům své rodiny, kteří něco takového nepoznali, umožnil vychutnat koupání na tamním liduprázdném koupališti. Protože se jednalo o vzdálenost asi tak kilometr, byli jsme oděni pouze v plavkách. Tehdy se ještě při výrobě automobilů tolik nešetřilo, takže na předních dveřích jsem měl samozřejmě otevřené křidélko rozděleného okna, a užíval si slastně příjemného vánku vytvořeného jízdou v parném letním dni, když tu zčistajasna rovněž slyším to Vaše výmluvné bzzzz.
Ta drzá včela zneužila onoho křidélka mého automobilu, vrazila do něj vší včelí silou a nechala se vnést proudem vzduchu přímo pode mne do míst, kde by eventuální zabodnutí žihadla (ty mrchy to umí i přes pleteninu) jednoznačně znamenalo, že by mi plavky navzdory jejich elasticitě v krátkém okamžiku, co do velikosti nestačily. Komplikovaná dopravní situace. Tím komplikovanější rovněž i proto, že mi v souvislosti s leknutím vypadla z úst hořící cigaretka, pro změnu nad plavky na holé břicho. Cítil jsem toho vytrvale bzučícího tvora pod sebou, potřebu vyprostit se z bezprostředního kontaktu s ním, jakož i kontaktu s vypadnuvší cigaretou, což ovšem předpokládalo zabrzdit. Jak jsem to tehdy zvládnul, netuším. Vím jen, že to bylo v rychlosti, která by si zasloužila zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Bodnut jsem tehdy výjimečně nebyl a den zas probíhal báječně. Dokonce si rodinka pochvalovala to koupaliště, které všem mimo mě připadlo liduprázdné, přestože bylo na rozdíl od mé poslední návštěvy v dětství, obšancované auťáky a narvané až běda.

Díky za příjemné počteníčko
J.A.