Comments on: Miroslav Sígl: Poéma Milana Dubského o Staroměstském orloji

By: Roman Kelbich (mladší)

Roman Kelbich (mladší) — Mon, 16 Apr 2012 11:30:55 +0000

Jsem rád za každý názor, to i za takovýto, trochu nepochopitelně negativní.. Je to Váš názor, takže fajn, jen mi dovolte na obranu napsat, že se nikde netvrdí že příběh je stritkní dokument, ale může to být samožřejmně i legenda (Zkuste si někdy přečíst pana Jiráska) Jinak tuto knížku jsem tvořil především pro děti, takže jsem logicky čekal negativní kritiku od dospělých, kteří nechápou dětský svět, plný jednoduchosti, barviček, stylizace jak vizuální, tak textové (např. v podobě básniček)
Já si za tímto mým stylem stát budu, jsem konkrétní člověk a rád se tak i vyjadřuju výtvarně. A co se týče suvenýrů, bohužel nenapadá mě kvalitnější suvenýr, než barevná knížečka, plná originálních ilustrací a básniček na téma našeho klenotu v podobě pražského orloje.

By: Petr Král

Petr Král — Sat, 07 Apr 2012 08:37:32 +0000

Po nahlédnutí do zmíněného díla je jasné, že je to spíše kandidát na Bludný balvan, než rozumná informace o Pražském orloji. Škoda, že si autoři o orloji něco nepřečetli dříve než začali tvořit. Bezobsažnými veršíky a karikujícími obrázky ukazují, že o funkci i významu orloje moc nevědí. Nezachrání to ani záštita starosty městké části Prahy 11, ani půvab Táni Fischerové na vernisáži. Již jsem se smířil s tím, že Praha je zaplavena kýčovitou produkcí “vyřezávaných orlojů” v prodejnách suvenýrů. V tištěné podobě se s tím moc smířit neumím. Děsí mě informace, že snad má být publikace přeložena i do japonštiny. Alespoň Japonce bychom měli ušetřit.

By: Lada Krivanek

Lada Krivanek — Sat, 29 Oct 2011 13:54:36 +0000

Milý pane Sígle,
díky za velice hezký článek, jakož i ódu na jedinečnou knížku pana Milana Dubského. Doufám že si ji jednou seženu aspoň v češtině (slovní doprovod v angličtině či francouzštině pro přátele mohu dodat sám). Orloj mi též připomíná mnoho milých vzpomínek z mládí, kdy jsme s kamarády večer po škole končili pomalu každý den naproti v pěkné hospůdce U Prince. Asi po čtyřiceti letech jsme při naší návštěvě matičky stověžaté měli jedinečnou příležitost (při soukromém setkání se starostou Prahy pro uzavřenou společnost) se dostat pomalu až do útrob orloje. Jen jsem zíral kolik je tam “hejbátek” a smekl klobouk před jeho tvůrcem. I když podle legendy jím byl Mistr Hanuš, později oslepený, tak stejně kopie orloje spatřila světlo světa, i když na opačném konci globu. Teď jsem našel velice zajímavý článek o věrné funkční kopii (jedna ku dvěma) pražského orloje v korejském Soulu http://www.novinky.cz/cestovani/221010-prazsky-orloj-v-koreji-je-verna-a-funkcni-kopie-kterou-musi-kvuli-hluku-vypinat.html Bájný Mistr Hanuš by se po 600 letech divil.