Comments on: Jiří Knap: Parníkem ze Švýcarska do Prahy?

By: Jiří Knap

Jiří Knap — Thu, 24 Nov 2011 08:22:41 +0000

Ahoj Ládíku,
ani jsem netušil, že jsi měl takové klukovské sny. Kdybych to býval věděl, a bylo-li by tenkrát více času při Vaší loňské návštěvě Prahy, mohla Ti naše “pucovnalodicek.cz” na Zlíchově poskytnout k projížďce po Vltavě bytelný vyhlídkový vorek i s motorem, abys si trochu připomenul své mládí. Není nic horšího, než nesplněné sny! Nakonec jsme si na něm, i když byl tenkrát ukotvený, alespoň hezky poseděli a popovídali. Je až neuvěřitelné, jak se pověst o tom vorku rozkřikla až v New Yorku, protože se tou plavbou po Vltavě tam někdo někomu pochlubil, ten to zase řekl někomu dalšímu…a tak jsme jedno léto půjčovali ten vorek většinou Američanům,kteří už k nám šli najisto, čímž jsme si ověřili, že ten svět je opravdu malý! Už jsme tam měli nakonec i pravé japonské samuraje, kteří tam oslavili na Vltavě nějaké vítání jara i svatby. Takže, až příště zase přiletíte, víš dobře, co Tě bude čekat! A neboj, “lodní papíry” na to mít nemusíš a všechno ostatní pochopíš z krátké instruktáže! Nakonec na tom není nic složitého. Už se těším!

By: Lada Krivanek

Lada Krivanek — Thu, 24 Nov 2011 07:38:36 +0000

Milý Jiříku,
díky za moc pěkný článek (včetně vysvětlivek označení lodí). V životě by mne ani nenapadlo jak je dnes jednoduché cournout se loďmo po Evropě, je to až neuvěřitelné. Kdysi v ranné pubertě jsem si chtěl sestrojit šlapací plavidlo a opustit republiku. Postavil jsem si krásný malý vor, pěkně jej namaloval, a málem už rozebral své kolo abych mohl dodělat hnací mechanismus. Plánoval jsem ho spustit na Čertovku (i když do tramvaje by mi ho asi nevzali), projet Vltavu a Labe až do Hamburgu a pak do Ameriky, kde jsme měli příbuzné. Kdybych tenkrát věděl o těch vodních spojích tak jsem si to mohl naplánovat do nějaké bližší západní země Je fakt, že jsem si to představoval asi jako Hurvínek válku, ale měl jsem z cestopisů vyčteno jak mnoho dávných mořeplavců zdolávalo všechna moře světa, tak jsem byl odhodlán to také zvládnout. Bohužel jsem se s mým tajným plánem svěřil mamince, která hned požádala mého menšího bráchu, aby to mé plavidlo v mé nepřítomnosti rozsekal sekerou na třísky, a ještě mu za to dala deset korun, což v té době bylo dost peněz (aspoň pro naši rodinu). Tím pádem jsme měli aspoň něco na zátop a já můj útěk musel odložit o pěkných pár let.
Srdečně zdraví Láďa

By: Jiří Knap

Jiří Knap — Thu, 17 Nov 2011 15:01:18 +0000

Vážení čtenáři,
na přání přítele Ládi doplňuji malé vysvětlení značek „MS“, které jsem použil v článku před jmény lodí.
Označení „MS“ (někde se můžeme setkat i s označením „M/S“) patří mezi mezinárodní lodní předpony, vycházející z angličtiny nebo z němčiny, kterým se označuje druh pohonu lodě, případně její hlavní využití, ale někdy i označení majitele, pokud se (většinou) jedná o vojenské námořnictvo. Ale všechno má své výjimky, jako vše, takže písmeno „M“ v předponě může jednou znamenat označení pohonu „motor“ (motor – Motor), jindy zase může vycházet podle využití z anglického slova „pošta“ (mail). A to samé platí o písmenu „S“, které může v příponě označovat jednou slovo „loď“ (ship – Schiff) – to platí obecně pro koncové umístění, jindy zase parní pohon (steam) v předponě na začátku. Pokud je v předponě na začátku navíc ještě písmeno „R“ tak tímto se v angličtině označuje, že se jedná o královskou loď (royal ship). Někdy je také u lodí (zvláště britských), užívána obecně předpona „HMS“ (loď Jejího Veličenstva). Je v tom tedy dost zmatek. Uvedu jen ty nejčastější předpony, se kterými se čtenáři mohou běžně také setkat:
MS = motorová loď, SS = parní loď, DS = parní loď (u německého značení), PS = kolesový parník, RMS = královská poštovní loď (nevím přesně proč, ale tuto předponu měl třeba Titanic), HMS = loď Jejího Veličenstva, USS = loď Spojených států, aj.
Tolik tedy ještě na doplnění a k vysvětlení.
JKn.