Comments on: Marta Urbanová: Milenky (2)

By: Milan Richtermoc

Milan Richtermoc — Sat, 07 Jan 2012 21:57:15 +0000

Milá paní Urbanová,
to je v pořádku. Byl to ode mne jen takový vílí nerozum. Jádrem příspěvku bylo jinými slovy říci to, že se mi Vaše příběhy líbí. Na platonickou lásku Ulriky a Goetha mám jiný názor. A nejsem si ani jist tím, že platonická láska má mít v jakémsi našem měřítku hodnotu nejvyšší. Zde se, snad mi to prominete, spíše přikládním k názoru Sienkiewiczovu. S dovolením si vypůjčím jeho slova: “Platonická láska je právě takový nesmysl jako například nesvítící slunce. Oddělit milostnou žádost od lásky je zrovna tak nemožné jako oddělit myšlení od bytí. Mohu myslet jenom jako člověk, a zrovna tak mohu milovat jenom jako člověk.” Tolik velký romanopisec.
Mějte se moc hezky.
(M)

By: Marta Urbanová

Marta Urbanová — Sat, 07 Jan 2012 20:30:34 +0000

Vážený pane Richtermoc,
pokud se týká mých “Milenek”, mám napsáno a odesláno do redakce 5 dílů, takže už na nich nic měnit nemohu. Příběh Ulriky je ve třetím díle, ale nic Vám nebrání uchopit toto téma po svém. Je to ostatně obraz platonické lásky, která má podle mne hodnotu nejvyšší. Zdravím.

By: Milan Richtermoc

Milan Richtermoc — Sat, 07 Jan 2012 18:58:54 +0000

Dnes ráno jsem paní Urbanová cestou do sousední obce do trafiky (pro noviny) v autorádiu slyšel krásnou píseň, která měla refrén: “Chvála milenkám, že jsou!” A pak něco o tom, že si milenky musíme chránit. Nemají to totiž lehké. A jejich výhledy jsou také všilijaké. A také jejich role nemusí být vždy a nutně negativní. Příkladů by se našlo dost.
Nevím, kdo píseň zpíval a ani jsem ji bohužel neslyšel celou, neb jí vysílala malá stanice (Radio Jizera), jejíž signál se zde v borových lesích občas ztrácí. Ovšem i malá ukázka postačila k tomu, abych si připomněl Vaše dva příspěvky.
Přimlouvám se:
1.) Dejte nám, je-li to možné, příště méně příběhů, ale podrobnějších;
2.) Můžete mi přenechat milostný příběh Ulriky z Levetzowa a Goetha, i když zde asi nešlo o typický příklad, protože v době jejich seznámení (29. 7. 1821 v Mariánských Lázních) byl už velký básník dávno vdovcem. Nenapíšu to sice ani zdaleka tak dobře jako Vy, ale štymuje mi do malého seriálu, který však svoji podstatou nebude o milenkách, ale možná o velké lásce, o které mnozí sníme a o kterou, většinou marně, usilujeme.
Zdraví (M)