Comments on: Vladimír Cícha: Staříkovy zápisky … (19)

By: Vladimír Vondráček

Vladimír Vondráček — Fri, 27 Jan 2012 10:06:51 +0000

S “Kalamáry” jsem se setkal koncem šedesátých let, když jsem jim dával “fišky” (meteo podklady) na letišti v Ruzyni a pak mě po více než třiceti letech velmi překvapilo, když nám kamarád – vrátivší se emigrant – vyprávěl, jak nadmořská výška jeho nizozemského domku je asi
-80 cm pod hladinou moře! Opravdu podivuhodná země a samozřejmě také obdivuhodný článek.
Taky srdečně zdraví V.V.

By: Lada Krivanek

Lada Krivanek — Thu, 26 Jan 2012 11:22:14 +0000

Milý Vladimíre,
Tvůj pěkný článek mi připomněl, že jsem ještě nedokončil poslední článek z mé série o naší dovolené, který měl být právě o Amsterdamu. Také bereme KLM, ale minule jsem naplánoval přestup s menší přestávkou. Z Prahy jsme přiletěli na Shiphol po osmé ráno a uložili si tašky do úschovných lockers, i když najít je byl dost problém. Z letiště jsme vyjeli vláčkem k Central station, což vzalo asi 20 minut a pár euro. Od Central station jsme vzali hodinovou jízdu vyhlídkovou lodí po kanálech. Kapitán byl samá sranda, tak jsem spíše natáčel jeho než kanály Vyjížďka byla super, i když jsme vše stihli jen tak tak. Lituji že nezbyl čas ani na pověstný Red district (ale byla se mnou manželka), či na návštěvu některé z kavárniček ochutnat marijánku. Pak rychle zpět vláčkem na letiště, projít kontrolou, fofrem si vyzvednout tašky a pokračovat v letu do Montrealu. Co se týče toho debužírování na palubě, tak my dostali nějaké blivajzy (měli jen vegetarianské těstoviny či rybu, pár kousíčků jako pro mimino), a nějaký ten drink. Jsem moc rád, že jsme měli šanci uvidět aspoň trošku Amsterdam, vřele doporučuji.
Srdečně zdraví Láďa K.

By: Milan Richtermoc

Milan Richtermoc — Thu, 26 Jan 2012 08:13:15 +0000

Jde o úhel pohledu, pane inženýre. O to, jak na věci a jevy nahlížíme a jak je potom posuzujeme. Myslím, že jsme příliš zatíženi naším úhlem pohledu, prismatem tzv. vyspělé západní civilizace, a podle toho hodnotíme celý svět. Vaše úvahy plynou v mezích břehů podle podobného mustru. Myslím, že nejsme dost objektivní, i když se upřímně snažíme. Podívejte se třeba na křesťanství. Původní humanistická myšlenka a praxe byla pokroucena až do svého popření. Kým? Bohem? Kristem? Duchem svatým? Nikoli. Lidmi! Pak se “pravé křesťanství” začalo vyvážet do světa. Keltové, Pohané, jinověrci (a bezvěrci), u nás později třeba Čeští bratři, byli hrubým násilím obráceni na víru pravou. Nepřipomíná Vám to něco ze současnosti? A obrana? Například 95 Lutherových tezí, vyvěšených na dveře chrámu zámeckého kostela ve Wittenbergu. Ghándhí, Che Guevara, Martin Luther King, Mistr Jan Hus, Masaryk… Proč některé západní mocnosti přijali praxi, děj se co děj, vyvážet standardy západní civilizace do míst, kde nenajdou živnou půdu? Kde dnes zůstala pověstná americká svoboda? Ta v čisté esenci, za kterou se bojovalo a umíralo. Bylo by to na delší povídání. A nebo na další námět Vašich jinak podnětných úvah, vedených snahou nejen o pojmenování, ale i o poctivé a spravedlivé řešení problémů.
Ještě dodatek: Chtěl bych se ještě někdy projet po Route 66 (a nemuselo by to ani být v sedle motocyklu Harley-Davidson), abych poznal opravdové Američany a přivoněl si k vůni americké svobody v její čisté podobě.
Zdraví Vás
(M)