CzechFolks.com PLUS

Chvála uhlíku a křemíku

Po krátkém oddechnutí od „velké vědy“ přicházím opět s další chemickou chválou a úvodem sděluji, že ten malý obrázek uprostřed většího anotačního je tam vložen proto, že to je jakési oficiální logo chemie.

A hned se pustím do chvály dalších dvou velmi zajímavých a velmi chvályhodných chemických prvků, které mají navíc opět hezké české názvy končící milou na příponou –ík.

Uhlík a křemík nejsou chemické prvky jen tak ledajaké, neboť také patří na zeměkouli a v přírodě mezi setsakra rozšířené. Uhlíku je v našem lidském těle objemových 20% a křemíku v zemské kůře dokonce 26% a co do procent je zde poráží pouze kyslík.

Na uhlíku je toho chvály hodného tolik, že nevím co vybrat a čím začít. Je jistě sympatické, že má opět jednopísmennou chemickou značku „C“, a že jeho český název je opět hezčí než latinské Carboneum. Je to typický nekov, který taje při nepředstavitelné teplotě přes 3500°C! Má tolik výjimečných vlastností, až to zaráží. Už třeba to, že se v přírodě vyskytuje jako jedna z nejměkčích látek – tuha, a také jako vůbec nejtvrdší – diamant. Chvályhodnost tuhy, kterou potřebujeme do tužek i v elektronice a diamantů, bez kterých si možná některé marnotratnice nedovedou svůj život vůbec představit, snad netřeba více zdůrazňovat.

Uhlík se s dalšími chemickými prvky slučuje velmi rád a navíc velmi složitě. Tvoří snad ty nejsložitější řetězce a také základní „cihlu“ všech organických sloučenin a tím i všech živých organizmů. A těch sloučenin je prý snad až 18000! Přitom tyto sloučeniny, ať už přírodní nebo syntetické, jsou základem světové energetiky, což je doufám všeobecně známo.

Ze školy si snad mnozí také pamatujeme, že bez kysličníku uhličitého, který rostliny čerpají z našeho ovzduší, by nevyrostl ani jediný lísteček či kvítek. Skleníkový efekt však zde pro jistotu probírat nebudeme.

Povězme si raději něco, co možná ještě nevešlo v obecnou povědomost. Nejprve v přírodě a pak i v laboratoři byly totiž objeveny další modifikace uhlíku, které mají díky své krystalové struktuře přímo neuvěřitelné vlastnosti. Na příklad grafen se chová zcela jinak než běžné materiály. Je více než 200 x pevnější než železo, má výbornou vodivost, navíc je tvrdší, lehčí a snadno recyklovatelný! A ještě jedna ohromující informace. Během necelých dvou let se cena jednoho čtverečního centimetru tohoto nepředstavitelně tenounkého materiálu snížila asi milionkrát a nyní se pohybuje kolem stovky dolarů za centimetr čtvereční. Grafen způsobí revoluci i v oblasti tolik sledované a problematické fotovoltaiky a není divu, že se to na tomto poli fyziky a chemie nositeli Nobelových cen přímo hemží.

A teď si vychválíme krátce a už bez jakýchkoliv čísel další důležitý chemický prvek – křemík. Je to poměrně tvrdý polokov, který se vyskytuje zejména v zemské kůře. Sice pouze ve sloučeninách, zato ale ne lecjakých. Rád se kamarádí  zejména s kyslíkem a jako křemen s ním vytváří nádherné krystalické polodrahokamy. Čirý krystal, fialový ametyst, barvy dalších jsou pak v názvech růženín, citrín a záhněda, a opál může mít barvy nejrůznější. No – nechvalte to!

Křemík se vyskytuje ve všech horninách vyvřelých, ale i v pískovcích a jílech. Slouží tedy jako základní surovina pro výrobu skla, porcelánu i různých stavebních materiálů. Ale hlavně – podobně jako uhlík –  se uplatňuje v elektrotechnice. „Křemíkový“ výzkum dovedený až do nejperfektnějších elektrotechnických a optických produktů má své největší sídlo v jižní části San Franciska, a tak zde má tento úžasný prvek dokonce své „Křemíkové údolí.“

O chvály hodnosti uhlíku a křemíku by se dalo popsat ještě mnoho stran, ale ani s osvětou se to nesmí přehánět. Proto je nevyšší čas s chemickými chválami přestat, což tímto činím.

* * *

Zde čtenář najde všechny předešlé příspěvky autora  Vladimíra Vondráčka:
http://czechfolks.com/plus/category/autori/vladimir-vondracek/