Milan Dubský: Ukazatelé a vědění
17.02.2012
Svět a mnoho věcí, dějů, procesů, událostí, zvláště ty, které se udály daleko od nás, nejsou takové, jak je vnímáme jako jednotlivci osobně. Je to proto, že nemáme dostatek informací, faktů, vědomostí a zkušeností, kterými bychom prověřili sdělenou informaci. Navíc k tomu přidáváme ještě vlastní emoce a postoje. To vše dohromady může vytvářet a také vytváří iluze o světě, o lidech, o společenských systémech, o hodnotách různých věcí atd. Teprve srovnáním s názory dalších lidí, zvláště těch vzdělanějších a zkušenějších a jejich hodnocením a vnímáním stejného, je možné přiblížit se anebo získat pravdivější, objektivní názor, jaký je svět, v němž žijeme, systém, společnost atd. A nikdy mnoho těchto našich poznatků nebude mít trvalou platnost, protože vše podléhá změnám.
Vezměme si např. ukazatel růstu HDP, který se používá k hodnocení stavu ekonomik zemí a úspěšnosti jejich systémů, řízení atd. Když roste HDP, tak je to podle většiny ekonomů, bankéřů, politiků a dalších, kteří se k tomu cítí oprávněni, s ekonomikou státu dobré. Ale vyspělá civilizace, moderní průmysl, technologie, automatizace dnes dokáží vyrobit se stále menším počtem pracovníků dostatek potravin, výrobků a zboží všeho druhu. Trh je nasycen až přesycen. Pokud je obyvatelstvo koupěschopné, výroba stoupá, zdá se, že všechno stoupá a roste HDP. Hlasatelé a vyznavači tohoto ukazatele jsou spokojeni. Ale na světě je stále více práceschopných lidí než práce v továrnách a podnicích. Nabízejí své pracovní fyzické i mozkové kapacity, ale nedostávají příležitosti. V jiných oblastech je potřeba ohromné množství práce, např. v oblasti výchovy, sociální péče, ochraně přírody, ale zde na zaplacení lidí nejsou peníze. Leda ze státních rozpočtů, tj. z našich daní a ty nepřinášejí zisk. Ten je motivem a pohnutkou všech investic jakéhokoli kapitálu. Každý problém má řešení a všechny otázky mohou být zodpovězeny. Ale to není jednoduché, rychlé a dostačující. Vždy to však vyžaduje změny v přístupu, rozum, vizi, toleranci, vzdělání a vědění. Zaměstnat více lidí, kteří chtějí a jsou schopni plnohodnotně pracovat, je možné např. zavedením 3denního pracovního týdne pro stávající zaměstnance a zbývající dva dny by pracovali ti dosud nezaměstnaní. Nebo 25hodinovou týdenní pracovní dobu, ale uzákoněnou. Ovšemže, by ti stávající zaměstnanci měli úměrně nižší plat. Ale ten by jim stále stačil k dobrému životnímu standardu. Ti dosud nezaměstnaní, ale nyní s možností také pracovat, by dostali mzdu, o niž se snížila mzda těm dosud plně zaměstnaným. Nezaměstnanost by klesla, snížily by se podpory v nezaměstnanosti, ale hlavně ti, co by opět mohli pracovat, by se cítili znovu jako lidé. Není pochyb o tom, že by s takovýmto opatřením nesouhlasili všichni. Vždyť jsme lidé, a proto také sobci. A tady odbory a další instituce mají pole neorané .
Druhým užitečným opatřením, ovšemže značně složitějším, které ale koneckonců jednou v existenční fázi lidstva musí přijít, nechce-li skončit jako druh, jsou změny v rozdělování vytvořeného a vytvářeného bohatství světa mezi obyvatele planety. Obrátit dosavadní poměr rozdělování statků tj. peněz, potravin, praktických a potřebných věcí k životu. Např. 5% pro majitele půdy, nerostného bohatství, podniků, bank, akcií a 95% pro 95% většinu těch, kteří bohatství a hodnoty vytvářejí. Je to spojeno, a mnohé ještě bude, se složitými problémy globálními. Přelidněnost Země v některých oblastech, zastavení výroby zbraní, ale i celé řady nepotřebných ba zbytečných výrobků např. léků, z nichž mnohé jsou pouze pro prodejnost tak označeny, kosmetických přípravků, na nichž se ovšem hodně vydělává, nesmyslné a nelogické snahy vládnout přírodě a nastolit neužitečná opatření a způsoby zemědělské výroby a mnoho dalších.
To ovšem bude chtít dohodnout se a poté nastolit celosvětově uznávaná pravidla pro řadu odvětví lidské činnosti, možná téměř pro všechna. Např. správnou relaci mezi právem tj. zákony a spravedlností, mezi činnostmi potřebnými tj. výchovou, vzděláním a parazitními, (přemnožení právníků, poradců, lobystů, státního aparátu nejen v ČR, ale i v EU, OSN a mnohde jinde). Napravit relace v odměňování pracovníků, prosazení rozumných snah např. euthanasie, zastavit nesmyslné převážení surovin, výrobků a zboží z jednoho konce zeměkoule na druhý, zavést hospodaření a soběstatečnost regionů a mnohé další. To nejsou věty a myšlenky utopisty. Jistě se nad tím a podobnými skutečnostmi zamýšlí mnoho dalších lidí. Bude užitečné a prospěšné, dojde- li ke spojování a sjednocování těchto snah a úsilí, aby změny mohly být uskutečňovány.
Nemusíme být vůbec „in“, jak nás nabádá stupidní, drzá a lživá reklama v televizích, abychom si koupili zbytné výrobky a krámy do domácností, jež mnohdy navíc hyzdí naše zevnějšky i okolí. Nemusíme vědět, jaké barvy kalhotek mají české nebo světové celebrity a celebritky, jak nás nepotřebně informuje bulvár, jako je Blesk, AHA a další časopisy, které se tváří noblesněji jako Moje psychologie, Svět ženy a četné další, kde je v obsahu více reklam a inzerátů než autorských a redakčních článků, abychom zaujali správný názor a přístup k problémům naší současnosti. Stačí, když známe a naše děti a potomci budou znát základy rodného jazyka, matiky, fyziky, zeměpisu a dalších předmětů. Zákony přírody se nezměnily a budou platit stále. Když tyto vědomosti někomu chybí, může nahlédnout do encyklopedií, knih nebo dnes na internet. Jsou to dobré pomůcky, ale jen pomůcky. Fakta a vědomosti jsou tím základním. Koneckonců je do těch encyklopedií a na internet mohl napsat pouze ten, kdo to věděl a znal a zná. Proto vědění je tak cenné a mocné.
***
Ilustrace pro CzechFolks.com © František FrK Kratochvíl
Na logu spolupracovali František Frk Kratochvíl a Aleš
Zde čtenář najde všechny předešlé příspěvky autora Milana Dubského:
http://czechfolks.com/plus/category/autori/milan-dubsky/

























Milane díky za Tvá slova a za neustálou snahu vysvětlit současné problémy a najít k nim řešení. Ono se to nezdá, ale situace je opravdu vážná. Už jen to, že v CR nyní máme přes 500 000 nezaměstatných je alarmující. A koho to zajímá? Správně říkáš, že každý problém má řešení a na vyřčené otázky existuje odpověď. Ne však v tomto společenském systému a za současné politické reprezentace. Hrází na problémy by měl být v první řadě stát, který si lidé kdysi zřídili a platili – a platí. Stát lidi vyjde opravdu draho. A co pro ně dělá? Stal se institucí pro sebe a místo aby lidi chránil, tak je odírá jako otroky. Jsem skeptický, zda tohle vše má v dohledné době kloudné řešení. Svůj um, rozhled a myšlenkový potenciál bys měl napříště nasměrovat jinam. Do jiné oblasti. Tady to je práce jen pro Quijota.
Zdraví
(M)
Milí Milani a další přátelé – také se mi zdá, že v článku lze podespat každou větu, kromě jedné nejdůležitější -”To nejsou věty a myšlenky utopisty”. Bohužel jsou! Ale – donquijotština je tak krásná … A čím více bude nás Don Quichotů, logicky bude tím méně nemorálních dravců, kteří ten náš svět tak kazí a vedou do záhuby.
Všechny zdraví V.V.