CzechFolks.com PLUS

Jarní cukání a ožívání jde s prodlužováním dnů ruku v ruce. Letos jsem jarnímu pobláznění neušla. Kdyby šlo o to, že by se mi zapalovala lýtka, s tím bych si rady věděla. Leč se to “vrazilo” někam, kde jsem to nečekala. V hlavě se mi začaly líhnout představy o tom, jak letos tu zahrádku, která v roce loňském pro samé přestavování domečku byla zanedbána, zvelebím a zkrášlím. Vždyť je to tím pádem můj první zahradníkův rok. A doufám, že ačkoli na poli obdělávání půdy a odborné péče o rostlinstvo jsem laikem, projeví se ve mně geny zděděné po otci, který coby VŠ rostlinář měl herbář i pěstební postupy v hlavě jako v databance.

Čtěte více ZDE »

…léta páně 2010 se v měsíci lednu v městě Kolíně v Polabské kotlině roztrhla nebeská duchna. Již se přesně neví, který čerchmant zrovinka spěchal a rohem o spodní cípek nacpané peřiny zavadil, ale pravdou je, že se peří vysypalo na vše, co venku zůstalo nezakryto. Sníh, hustě rozsypaný po kraji, pokryl silnou vrstvou střechy, ploty, silnice, gumokolná vozítka, vlakové soupravy, děti před domem a vůbec vše, co bylo možné pokrýt. Když byla peřina téměř prázdná, uznali Nebešští, že je možné ji na chvilku zašít. Aby jim peří někdo na Zemi nerozfoukal, stmelili je na nějaký čas mrazivým vzduchem.

Kolínští však nevěděli, co s nečekanou nadílkou počít. Někteří to vzali zgruntu a proházeli si svou cestu lopatami, hrably i košťaty aby tak mohli jet za svým denním chlebem. Ti, kteří se museli spolehnout na vlaky, měli na vše času dost, protože vlaky byly zpožděné a některé ani nejely. Slabší povahy přiložily do kamen a nikam nevyjížděly.

Čtěte více ZDE »