CzechFolks.com PLUS

Právě skončený Festival spisovatelů Praha 2010 v Národním divadle (letos 6. – 10. června na téma Kacířství a rebelie, který se soustředil na  dialogy mezi náboženstvími, duchovními tradicemi a humanistickými směry a který zdůraznil uplatňování lidských práv, zejména právo kulturní, mne přiměl k následujícím řádkům.

Prezident festivalů spisovatelů u nás v Praze  - Michael March – řekl k výběru témat, která navázala na výzvu UNESCO – úvodní větu: „Každý spisovatel je v podstatě heretikem, každý je přirozeně rebelem. Čtěte více ZDE »

Klikněte na obrázek pro vstup do Galerie CF Plus a nebo pro spuštění prezentace

Klikněte na obrázek pro vstup do Galerie CF Plus a nebo pro zvětšení

Červen 2010

Ze své současné novinářské praxe si nepamatuji kauzu, která byl tak dlouho zaměstnávala nejen žurnalisty, ale zejména historiky, architekty, umělce, knihovníky, památkáře, politiky, přičemž vtáhla do sebe takřka celou zainteresovanou veřejnost. Píšu zde o Janu Kaplickém (1937-2009), významném českém architektu, který žil od roku 1968 v exilu ve Velké Británii.

Škoda, velká škoda, že o něm musím hovořit už jen v minulém čase, protože vlastně lze říci, že na onu kauzu, o níž bude dále řeč, zemřel, když mu náhle selhalo srdce, ale to bylo současně z radosti, že se mu zrovna narodila dcera Johanka, na kterou se tolik těšil. Čtěte více ZDE »

Text knihy se odvíjí po krátkých odstavcích, rozhovorech, líčeních přírody a událostí, literárními prostředky prosvětluje tu faráře, tu mlynáře, starostu, hlídače, či jejich ženy, ale také mechanismy totality a života v nich.

Knihu Herty Müllerové (*1953) pod názvem Cestovní pas vydalo nakladatelství Mladá fronta (112 stran, překlad a doslov Radka Denemarková). Získala v roce 2009, kdy ji vydalo německé nakladatelství Hanser, Nobelovu cenu za literaturu. Po celou dobu jejího čtení se neubráníte otázkám, v čem je jedinečnost té novely (už z rozsahu je viditelné, že jde o pouhou novelu ze života).

Více je dobré přečíst si něco o autorce samé. Narodila se v německojazyčné rodině u rumunského Temešváru. Čtěte více ZDE »

Již dlouho jsem nebyl svědkem účasti takového počtu zájemců o novou knihu, jako tomu bylo ve čtvrtek 10. června v pražské restauraci Mánes, dokonce za přítomnosti kamer České televize (její šot byl odvysílán tentýž večer v Událostech). Nakladatelství Academia zde prezentovalo zcela novou knihu (Cesta na severozápad, 312 stran) o osudech bratří Ctirada (*1930) a Josefa (*1932) Mašínů a „tím třetím“ byl Milan Paumer (*1931), žijící už zase tady v ČR. Čtěte více ZDE »

Letos půjde již o čtvrtý ročník mezinárodního  krajanského festivalu, kdy se do Prahy sjíždějí hosté z celého světa. Podle ministerstva zahraničních věcí ČR je ve světě 73 krajanských spolků a společností, veřejně působí 162 mediálních prostředků (novin, časopisů, bulletinů, zpravodajů, pravidelných rozhlasových a televizních pořadů), čili všichni jsou srdečně zváni na dny 9. – 12. září 2010 nejen jako prostí návštěvníci, ale také jako účinkující, aby mohli předvést ukázky svého pěveckého, tanečního nebo hudebního umění – a vytvořili tak příjemná setkání v nádherné atmosféře. Čtěte více ZDE »

Milován budeš, budeš-li milovat.

Dary dostaneš, budeš-li rozdávat.

Umíš-li pomoci, sám dříve zavolej.

Šťastný chceš být, druhým štěstí přej.

Příklady hledáš, sám buď příkladem.

pokoj si nedáš, tak hledej pravdu v něm.

Je-li ti zima, tak aspoň druhé hřej,

klidu si žádáš, tak druhým pokoj přej.

Tápeš-li ve tmě, rozsviť své světlo

i druhým na cestu, aby vás nesmetlo

příšeří se zlem a nenávistí.

Jestli číst neumějí, nauč je čísti,

přiveď je s sebou na svoji cestu, Čtěte více ZDE »

ČERVEN  1990

1. 6. Čs. rozhlas se stal přidruženým členem Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union, EBU), která je největší mezinárodní profesní asociací vysílacích organizací na světě. Založena byla v roce 1950 v Ženevě a svým způsobem byla protipólem Mezinárodní organizaci pro rozhlas a televizi (OIRT (Organisation Internationale De La Radio Et Television), která sdružovala země tzv. „východního bloku“. Po revolučních změnách počátkem 90. let se OIRT, včetně svých členských zemí začlenila do Evropské vysílací unie. Čtěte více ZDE »

Nemine dne, abych ve své internetové e-mailové schránce neobjevil od Ivany Siglerové zajímavé informace o tom, co podniká její instituce, kde pracuje v oddělení komunikace. Jde o Česká centra – příspěvkovou organizaci ministerstva zahraničních věcí ČR, která má rozvíjet dialog se zahraniční veřejností, zejména v kultuře, vzdělávání, obchodu a turistickém ruchu. 

V současné době je v provozu již 25 Českých center ve 22 zemích světa, nejnověji bylo začátkem května otevřeno České centrum v  izraelském Tel Avivu spolu s pozoruhodnou výstavou o Židech v boji a odboji za druhé světové války. Je to snad vůbec poprvé, kdy se světová veřejnost dozvídá kromě tragických událostí Židů v době nacistického holocaustu také o tom, že byli příslušníky čs. armády a se zbraní v ruce bojovali na mnoha frontách.  Čtěte více ZDE »

KVĚTEN 1990

1. 5. Od počátku měsíce se začala vydávat povolení k výkonu směnárenské činnosti soukromým osobám.
2. 5. Občanský deník ve vydavatelství Delta se stal periodikem Koordinačního centra Občanského fóra. Šéfredaktorem byl Karel Staněk, který předtím pracoval jako redaktor Svobodného slova.

2. – 9. 5. Federální shromáždění schválilo zákony: 1. o funkčním období prezidenta a parlamentu; 2. o Radě obrany státu; 3. o zemědělském družstevnictví; 4. změny trestního zákona a trestního řádu (zrušen trest smrti). 3. května přijalo novelu zákona o soustavě základních a středních škol, která znamenala zkrácení školní docházky na 9 let a odstranění jednotné školy spolu se zavedením diferencovaného vzdělávání (dosavadní školská soustava byla doplněna o školy soukromé a církevní). Dále se zřizovaly (od 1. září t. r.) 4-8letá gymnázia a zákon o vysokých školách, který obnovil jejich samostatnost a zaváděl dvoustupňové studium (bakalářské a magisterské) a mj. zakotvil akademické svobody. Čtěte více ZDE »

DUBEN  1990

1. 4. Bylo založeno Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS), usilující o samosprávné postavení Moravy a Slezska v rámci ČR (obnovení zemského zřízení a uznání Moravanů jako etnika s vlastní právní subjektivitou); předsedou byl zvolen B. Bárta.

2. 4. Oficiálně byla zrušena Národní fronta Čechů a Slováků – sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce. Šlo tak o nejdéle fungující politickou koalici na území Československa. Systém Národní fronty umožňoval kandidovat do voleb v roce 1946 pouze stranám sdruženým v této organizaci. Po volbách, které vyhrála KSČ, byly všechny strany Národní fronty přizvány k vládě (tj. neexistovala žádná povolená opoziční strana). Po únoru 1948 byla Národní fronta tzv. obrozena. ČSSD byla sloučena s KSČ, ostatní strany byly zbaveny své původní úlohy – staly se pouhými přisluhovači KSČ. Do Národní fronty byly začleněny všechny veřejně působící společenské organizace. Čtěte více ZDE »

Chystají se nejen v naší zemi, ale i jinde ve světě vzpomínkové oslavy 160. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka – 7. března 1850. Jsem dlouholetým členem Masarykova demokratického hnutí, také členem redakčního kruhu jeho periodika ČAS, které v roce 1886 založil Jan Herben právě s podporou TGM a na podporu jeho myšlenek a činů. V naší zemi máme několik institucí s jeho jménem (kromě Masarykova demokratického hnutí též Masarykovu společnost, Ústav T.G. Masaryka, Masarykovu demokratickou akademii), také mnoho dalších ústavů, nemocnic a škol nese jeho jméno, na mnoha místech po celé zemi mají pomníky, busty nebo pamětní desky TGM, vyrostli u nás, ale i jinde ve světě erudovaní masarykologové, kteří již svými dřívějšími díly přispěli k poznání života a práce našeho prvního prezidenta Osvoboditele. K letošnímu významnému výročí bych rád přispěl i několika svými glosami.

O EVROPĚ A IDEA DEMOKRACIE. Často slýcháme otázku, zda můžeme v TGM objevit něco nového v  souvislosti se zamýšlením se nad dnešní zcela jinou společností? Čemu říkáme jiná? Čtěte více ZDE »

BŘEZEN 1990

1. 3. Dokumenty o T. G. Masarykovi z Francie – z městečka Darney – přivezl V. Havlovi francouzský státní tajemník Lionel Stoler. Týkají se činnosti našeho prvního prezidenta v tomto městě v roce 1918.

4. 3. Všeodborový sjezd za účasti 2411 delegátů ukončil činnost ROH (Revolučního odborového hnutí) a schválil zakládací listinu Čs. konfederace odborů, kterou podepsalo 41 odborových svazů, vzniklých po listopadu 1989.

Čtěte více ZDE »

Pondělí 26. února 1990

Prezident Václav Havel zahájil oficiální návštěvu Sovětského svazu, kde se setkal s nejvyšším sovětským představitelem Michailem Gorbačovem. Ve společném komuniké vyslovila sovětská strana politování nad událostmi roku 1968. Ministři zahraničních věcí podepsali československo-sovětskou mezivládní dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa ve třech etapách do 30. června 1991.

Návrhy nových zákonů schválila federální vláda pro jednání v parlamentu. Jde o zákony o právu shromažďovacím, sdružovacím, zákon o petičním právu, zákon o některých opatřeních v oblasti tisku, kdy vydavatelem může být i občan, za určitých okolnosti zahraniční právní osoby. Čtěte více ZDE »