CzechFolks.com PLUS

Čtvrtek 1. Února 1990

Historikové jednali s A. Dubčekem o nezbytnosti restrukturalizovat historická pracoviště, legislativních úpravách s tím spojených a také o přípravách nové výuky dějepisu. Nalezli pochopení s návrhy, které mají zlepšit ochranu archivního bohatství a s myšlenkou zřídit Ústav dějin národního odboje (Památník osvobození).

Podle průzkumu je před volbami pozice Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí naprosto dominantní. Odliv členů z KSČ je několikanásobně vyšší než udávají komunisté. Mezi veřejností je velký zájem o ekonomickou reformu a očekávání hlubokých strukturálních změn. Lidé jsou převážně připraveni investovat do těchto změn, podstoupit je a podporovat.

Čtěte více ZDE »

Pondělí 22. ledna 1990

Polského premiéra Tadeusze Mazowieckého přijali během jeho návštěvy v Československu všichni hlavní představitelé země včetně kardinála Františka Tomáška. Listopadová občanská revoluce vytvořila předpoklady pro významné prohloubení vzájemné čs.-polské spolupráce ve všech oblastech. Jednalo se o pohraničním styku, o polské národnostní menšině, o zlepšení signálu polské televize, o návratu římskokatolických kněží zpět mezi polsky mluvící občany, když byli v minulosti administrativně přemístěni z Českotěšínska. Čtěte více ZDE »

Možná, že už jste šli kolem výstavních panelů v Praze na Klárově, ale poputují i do dalších míst v republice, kterými nezisková novinářská agentura Post Bellum popularizuje příběhy lidí ne učebnicově, ale mediálně rozmanité, z nichž tak vzniká unikátní archiv. Český rozhlas – Rádio Česko je vysílá jako „příběhy 20. století“, je na ně divácký ohlas, ozývají se další a další pamětníci, svědkové, aktéři. Ten rozhlasový archiv již obsahuje více než tisíc celoživotních povídání našich lidí – a nebojme se nazvat je osobnostmi našeho národa.

Vybrané příběhy nebo jejich charakteristiky jsou už také k dostání v knihkupectvích pod názvem „My jsme to nevzdali“ (vydaly společně Post Bellum, Ústav pro studium totalitních režimů a společnost Fujitsu jako největší sponzor, Praha 2009, 264 stran). Zajímavé je chronologické a přehledné  uspořádání.

Čtěte více ZDE »

Snad žádná jiná fakulta naší Alma mater – Univerzity Karlovy, ale ani jiné instituce vysokého školství u nás  – nebyla pod takovým drobnohledem, přesněji „policejním dohledem“, ale tím pádem i středem veřejné pozornosti, jako Filozofická fakulta. Spojena se jmény známými doma i v literárním světě, jejichž nositeli byli mj. Jan Mukařovský, Albert Pražák, Bohuslav Havránek, Karel Krejčí, Felix Vodička, Květuše Sgallová, František Buriánek, Antonín Jelínek, Emil Lukeš Milena Honzíková, Jaroslava Janáčková  a následovat by mohl   dlouhý seznam z přebohatého rejstříku, uvedeného v čerstvě vydané knize  Tato fakulta bude rudá! (Akropolis,  Praha 2010, 728 stran).

Původcem, editorem a redaktorem knihy je profesor PhDr. Jiří Holý, DrSc. (v redakční spolupráci Mgr. Katky Volné, známé již z první knihy „Prověřená fakulta“ z roku 2009, o níž jsme v CzechFolks.com psali 28. 5. a 1. 6. 2009), jemuž se podařilo v ucelené podobě prostřednictvím 18 autorizovaných rozhovorů s pamětníky (pedagogy i studenty), dokumentů a dalších historických textů obsáhnout jedno dějinné a významné půlstoletí. Připravit vlastně základ ke zkoumání dějin české literárněvědné bohemistiky a vlastně dějin filozofické fakulty, které je zatím v počátcích.

Čtěte více ZDE »

Pondělí 15. ledna 1990

Návštěvu Brna vykonal prezident republiky V. Havel za velkého zájmu obyvatelstva, které ujistil, že postavením Moravy v demokratickém a svobodném Československu se bude zabývat, že navrhuje, aby v národním znaku naší republiky byla zastoupena moravská orlice, ale že není prezident–spasitel, protože mu chodí denně deset až patnáct tisíc dopisů, nelze proto očekávat a spoléhat na jednoho člověka. „Snažím se plnit všechny sliby, ale přesto vás prosím, abyste sázeli více sami na sebe. Musíte to být vy, Moravané, kteří uděláte něco pro své vlastní sebevědomí a národní sebeuvědomění. Demokracie, to je spoluúčast a spolupráce všech.“ Při své návštěvě se sešel také s nově jmenovaným rektorem zdejší univerzity (nyní již Masarykovy univerzity) Milanem Jelínkem, besedoval se studenty, s pracovníky První brněnské strojírny a posluchači Vojenské akademie, navštívil představení v Mahenově divadle.

Čtěte více ZDE »

Středa 10. ledna 1990

Prezident republiky Václav Havel jmenoval svou další poradkyní Věru Čáslavskou (*1942), bývalou sportovní gymnastku, sedminásobnou olympijskou vítězku, čtyřnásobnou mistryni světa, jedenáctinásobnou mistryni Evropy a čtyřnásobnou sportovkyní Československa.

Čs. prokuratura k okupaci v srpnu 1968 vydala své stanovisko, když její orgány dospěly na základě vlastního šetření k závěru, že eventuální jednání osob, které způsobilo vojenské obsazení země, naplnilo skutkovou podstatu trestného činu velezrady. Barbarskou okupací bylo k 3. září 1968 usmrceno celkem 72 občanů a 266 těžce zraněno.

Čtěte více ZDE »

Jak se máš? Howdy from Texas I.

Asi se podivíte, že známá šéfredaktorka a publicistka Eva Střížovská (*1943) se těší teprve z knižního debutu - neboli prvního veřejného vystoupení, a my, její dávní čtenáři, spolu s ní, a to nad knížkou, která má titul shodný s názvem tohoto článku. Jde o 112stránkové dílo vydané Mezinárodním českým klubem v Praze (snad neprozradím nic tak hrozného, když sdělím, že knížka vyšla vlastně vlastním nákladem autorky - takový je ovšem dneska v Česku úděl mnoha autorů). Též  grafická úprava a tzv. „zlom knihy“ zůstaly v rodině - postaral se o ně synátor Marek Střížovský, maminčina třetí ruka počítačová.

Čtěte více ZDE »

Pátek 5. ledna 1990

První vězňové na svobodě. Do sedmé hodiny ranní – jak hlásil rozhlas – bylo na základě amnestie prezidenta republiky o amnestii propuštěno z věznic již 11 602 odsouzených a obviněných. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti zbývá propustit ještě dalších 5000 osob. Jde o dosud největší amnestii v historii našeho státu, ale i v jiných zemích. Ještě týž den večer přinesla agentura ČTK zprávu, že 32letý pětkrát soudně trestaný vězeň z Jablonce nad Nisou vykopl v jednom domě v Sokolově dveře a vnikl do bytu 52leté ženy. Odcizil jí věci v hodnotě 3000 korun. V dalším domě zatáhl do sklepa 18letou dívku a pokusil se ji znásilnit. Nájemníci na její volání násilníka vyhnali. Zadržený muž bude stíhán pro trestné činy krádeže, vloupání, znásilnění, ublížení na zdraví a porušování domovní svobody.

Čtěte více ZDE »

Milí čtenáři CzechFolks.com PLUS – začínáme nový seriál s ohlédnutím po 20 letech naší nové svobodné republiky, před níž bylo v roce 1990 mimořádně mnoho velkých a obtížných úkolů: stát se znovu demokratickým a právním státem, zapojit se do mezinárodní struktur, především do severoatlantické aliance NATO, dále mezi členské země Evropské unie a jiných organizací, bez jejichž členství by naše republika jen stěží postupovala zdárně kupředu.

Velmi poučné jsou první měsíce naší republiky roku 1990 s novým prezidentem a novou vládou. Stále se rodilo mnoho nového, poučného a významného pro dějinný vývoj země, jak o tom vypovídají další kronikářské záznamy, o něž se chceme opět s našimi čtenáři podělit. Mnohdy zdánlivě jednoduché informace o událostech přesvědčí více, než jak dokáží dnešní politici (oni se ani moc nesnaží), či „neslané nemastné“ výklady některých učitelů, jimž stále chybějí právě podobné informace.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“ 

Čtvrtek 28. prosince 1989

Volba nových poslanců Federálního shromáždění a jejich slib byly na programu samostatné schůze, která se konala v Praze. Jak oznámil předseda Sněmovny lidu Josef Bartončík, rezignovali poslanci: V. Biĺak, J. Čumpl, V. Hajko, V. Herman, A. Indra, M.  Jakeš, J. Jirásek, A. Kapek, V. Rabas, E. Rigo, J., Říman, L. Stejskal,  Z. Sytný, V. Šalgovič, J. Šimůnková, G. Šlapka,  M. Štěpán,  L. Štrougal, J. Zahradník, J. Zelenka a Z. Žalman. Novými poslanci zvoleni byli (ve Sněmovně lidu): M. Kocáb, V. Benda, J. Bubeník, V. Šilhán, M. Peroutka, M. Jansta, M. Bartoš, L. Kudláček, J. Šabata, T. Hradílek, R. Harenčár, S. Stračár a K. Viktorin; (ve Sněmovně  národů): L. Lis, V. Mikule, K. Stoma, J. Šolc, J. Novotný, Z. Jičínský, P. Brodský, J. Glac, A. Dubček, J. Mesík.    Novým předsedou Sněmovny národů byl zvolen Jozef Stank, z této funkce odstoupil A. Blažej. Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“ 

Pátek 22. prosince 1989

Za prezidenta republiky doporučili občané při rychlém šetření Ústavu pro výzkum veřejného mínění V. Havla (73 %), L. Adamce (10 %), Č. Císaře (4 %), jen ojediněle uváděli A. Dubčeka, V. Komárka a některé další možné kandidáty.

Jednání u kulatého stolu ve Valdštejnském paláci v Praze se zúčastnili zástupci rozhodujících politických sil v Československu a dospěli k vzájemné dohodě o dalším rozvoji demokracie, humanity a národního porozumění. Zejména se shodli v souladu s veřejně projevovanou vůlí občanů a považují za uznávaného představitele země na úřad prezidenta republiky V. Havla a na úřad  předsedy Federálního shromáždění A. Dubčeka. 

Čtěte více ZDE »

Neměl jsem tušení, kdo všechno začal číst má pokračování o posledních týdnech totality očima zahraničních vysílaček, která plynule přešla do dnů pravdy, lásky a nadějí… Ozývají se první přátelé, známí, jak už to bývá. Jedním z nich je patriot v dobrém slova smyslu svého města Rychnova nad Kněžnou – Josef Krám. Mnozí jeho jméno znáte, protože se proslavil i jako osobnost, která nedala zapomenout ani na chvíli na památku rychnovského velkého rodáka, jakým byl spisovatel Karel Poláček. Stačí se do jeho města někdy příležitostně zajet podívat a určitě se s jeho jménem setkáte také.

Nu, a právě od něho v těchto listopadových dnech, kdy jsme před dvacet lety mrzli na Václavském náměstí a potom na Letenské pláni, kde už začal poletovat sníh, mně pošta přinesla jeho zásilku. A u ní dopis:

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“  

Další významný den v novodobé historii naší republiky. Na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění bylo na programu jednání o programovém prohlášení nové čs. vlády a změna ústavního zákona, týkající se volby prezidenta republiky. Do Prahy se sjely průvody občanů z nejrůznějších míst naší země, převážně mladých posluchačů z nejrůznějších mimopražských vysokých škol – všichni podporují kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta republiky. Přijeli zvláštními rychlíky až z Prešova, Košic, Bratislavy, Olomouce a Bohumína. Hlavní manifestace se odehrála na Václavském náměstí od 12:30 hodin. Byla zde umístěna velká obrazovka, přibližující prostřednictvím přímého přenosu Čs. televize jednání z parlamentu.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“  

Sobota 16. prosince 1989

Předseda vlády M. Čalfa přijal generálního tajemníka Italské socialistické strany Bettina Craxiho, kterého doprovázel vydavatel exilového časopisu Listy Jiří Pelikán. Italského hosta rovněž přijal ministr zahraničních věcí J. Dienstbier.

Setkání zástupců Občanských fór krajských a okresních měst mj. schválilo radu koordinačního centra, přijalo stanovisko k volbě prezidenta republiky, a to ještě do konce roku, a připraví  návrhy nových poslanců na uvolněná místa.

Čtěte více ZDE »

Bylo mu 85 let, když Otakar Štembera  (1914 – 1999) před deseti lety umíral na sklonku roku. Jinak jsme mu v redakci neříkali, než Otík, Oťas, Oťásek, aniž jsme si uvědomovali náležitě tu kouzelnou moc češtiny, jakou hned tak žádný světový jazyk nemá.

Věčně klidný, usměvavý, rozšafný, chápající nás mladé, naopak uspěchané, nervní a netrpělivé kolegy - novináře. Denně nakreslil desítky tzv.“zarážek“, malých kresbiček k našim článkům, ale i větších kreseb k reportážím, fejetonům, dokonce jsme v Mladé frontě, prvním poválečném deníku mládeže v Evropě, tiskli Otíkovy komiksy na pokračování – a to hned nad titulní hlavičkou novin. Anebo když jsme za ním přiběhli, že máme domluven rozhovor s tehdejší „celebritou“, Otík popadl své ohromné desky s připravenými archy a pádil s námi, abychom včas stihli uzávěrku.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“ 

Provolání předsednictva ČNR z 20. listopadu 1989 k zásahu pořádkových sil proti manifestujícím studentům 17. listopadu bylo prohlášeno za chybné a neplatné. Předsednictvo ČNR odvolalo z funkce generálního prokurátora ČSR J. Krupauera První místopředseda vlády ČSSR V. Komárek přijal v Praze členy Kongresu USA R. Gephardta a T.Lantose, kteří předali představitelům Občanského fóra faximilii americké Listiny práv (Bill of Rights). Spojené státy jsou ochotny poskytnout Československu doložku nejvyšších výhod, podmínkou je však uskutečnění svobodných voleb, včetně voleb do místních orgánů. Ministr zahraničních věcí J. Dienstbier uspořádal v Černínském paláci v Praze první tiskovou konferenci po svém nástupu do úřadu.

Čtěte více ZDE »

O propagaci své knihy se dokázal pan prezident náležitě postarat. Sotvaže přišel v pondělí 16. listopadu ve 14 hodin mezi studenty Právnické fakulty UK, aby s nimi pohovořil o 17. listopadu, hned byli účastníci informováni, že mu mnoho času nezbývá, neboť v 15:30 hodin se koná v Paláci knih Luxor autogramiáda jeho knihy „Kde začíná zítřek“. „Přijďte všichni, když se tak dívám, cena činí 199 Kč, to snad není mnoho ani pro studenta…“ říká autor v odpovědi na otázku naší budoucnosti. Přitom v knize cena uvedena vůbec není, ale budiž. Je však skutečností, že před Luxorem se táhla fronta čekajících až k podchodu metra. O zítřku jsem se však toho mnoho nedozvěděl ani po přečtení té nejkratší kapitoly.

Hned v úvodu říká Václav Klaus, že „kniha by ráda našla čtenáře i mezi laickou, avšak zainteresovanou veřejností, i když pro mnohé asi nebude lehkým čtením…“ Má čtyři srozumitelně nazvané kapitoly: Předvčerejšek (56 stran), Včerejšek (43 stran), Dnešek (25 stran) a Zítřek (14 stran).  Knihu vydal Knižní klub, redigovala Martina Benešová.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“ 

Úterý 12. prosince 1989

Na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění vzali na vědomí rezignaci těchto poslanců: Vasil Biľak, Jozef Fekete, Karel Hoffmann, Alois Indra, Miloš Jakeš, Ján Janík, Marie Kabrhelová, Jozef Lenárt, Ján Marko, Viliam Šalgovič, Václav Štáfek, Vladimír Vedra, Miroslav Zavadil a Zbyněk Žalman. K své rezignaci vystoupil M. Jakeš s tím, že „nemíní zpochybňovat svůj podíl na politické odpovědnosti v rámci postavení v kolektivním vedení za vývoj v naší zemi, zejména za poslední dva roky, na řadě nedostatků, které ho provázely, a vyústily v událostech 17. listopadu…“ ●  V současném vedení Federálního shromáždění je předsedou St. Kukrál, místopředsedy J. Stank, J. Bartončík,. J. Pampúch a A. Blažej.

Čtěte více ZDE »

V minulém týdnu se v pražské obřadní síni ve strašnickém krematoriu loučili četní smuteční hosté s doc. PhDr. Jaromírem Hořcem (1921 – 2009), s naším českým novinářem, básníkem, spisovatelem, textařem a pedagogem, který celý svůj život zasvětil mimořádně rozsáhlému dílu. Jsou jimi tisíce článků, komentářů, rozhovorů, více než stovka jeho knížek a sbírek básní, desítky textů pro jazzové skladby a písničky, které téměř zlidověly (Dva modré balónky, Docela všední obyčejný den…).

Připadl mi těžký úkol rozloučit se s mým prvním šéfredaktorem. Takže, milý Jaromíre, píšu pro Tebe svůj poslední článek.

Bylo mu teprve 23 let, ale jeho autoritu vedoucího jsme uznávali všichni, nejen my mladší, ale i starší kolegové – profesionální novináři, ať již to byli Karel Balák, Jan Beran, Vladimír Bor, Jiří Drtina, Mira Holzbachová, Vladimír Kovářík, Bohouš Vávra, Ivan Osvald, Karel Petrů, Eduard Petiška nebo Otakar Štembera. Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Čtvrtek 7. prosince 1989

Události tohoto dne se valily jedna za druhou. Prezident republiky přijal demisi předsedy vlády L. Adamce a řízením vlády pověřil jeho prvního místopředsedu Mariána Čalfu, kterého současně pověřil sestavením nové čs. vlády. ● Předsednictvo ÚV KSČ vyloučilo M. Jakeše a M. Štěpána z řad členů KSČ. Současně vyzvalo ty členy ústředního výboru, kteří jsou v důchodovém věku a už nikoho nezastupují, aby odstoupili. Rozhodlo svolat mimořádný sjezd KSČ na dny 20. – 21, prosince. Zřídilo také komisi k prošetření závažných případů zneužívání pravomocí některých funkcionářů. Rozhodlo o změně velkého formátu deníku Rudé právo (přestává být zároveň „největším a nejčtenějším“, jak hlásalo po všechna minulá léta.) Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Pátek 1. prosince 1989

Předsednictvo ÚV KSČ na základě programového vystoupení svého generálního tajemníka Karla Urbánka „nastolilo potřebu kritického přehodnocení událostí v roce 1968 včetně okolností, za nichž došlo ke vstupu vojsk pěti socialistických států na území ČSSR – jinými slovy konečně po 21 letech odsoudilo nezákonný vstup okupantských vojsk, vedených  sovětskými veliteli.● Na Hradě však nadále sedí nerudný stařec, kterému se zatím nechce odstoupit, protože mu prý bude v lednu příštího roku 77 let, že mu vyprší  smlouva 30. května 1990, kdy má být volba nového prezidenta. Nehoráznost! ● Čs. vláda na včerejším zasedání kromě schválení plánu rozvoje na rok 1990 schválila zpevnění kursu čs. koruny k převoditelnému rublu na 9,50 Kč a stejně tak změnu kursu k měnám nesocialistických zemí. Uložila ministru vnitra neprodleně zahájit práce na odstranění ženijně technických zařízení zatím pouze na státní hranici s Rakouskem. Čili opět „po česku“ - konečně padnou sloupy s ostnatými dráty, nášlapné miny a jiná zařízení, která činila po celá léta z čs. území jedno velké vězení. Kdy k tomu dojde i na hranici mezi SRN? Ptají se komentátoři zahraničních vysílaček.

Čtěte více ZDE »

V nedávno vydané mé knize Události pravdy, zrady a nadějí (Akcent Třebíč, září 2009) je také otištěna báseň ruského básníka Jevgenije A. Jevtušenka (* 1933), kterou napsal v prvních dnech okupace naší země v srpnu 1968. Její český překlad se složitou cestou dostal až do našeho tehdejšího provizorního rozhlasového studia Svobodného vysílače v podniku Tesla Hloubětín.

V samotném Rusku byla báseň tehdy nelegální, šířila se opisováním a byla známa veškeré myslící ruské inteligenci. Vyjádřil tím v tragických srpnových dnech nálady a pocity, jaké tehdy tajně sdíleli mnozí sovětští občané. Nepátral jsem po autorovi překladu, ale teprve po vyjití mé knihy jsem obdržel znovu anonymně jiný překlad této básně. Protože ho považuji za kvalitnější, rozhodl jsem se požádat některé redakce o jeho otištění. Snad se tak jeho překladatel veřejně přihlásí k svému dílu, protože dnes by se neměl již čeho obávat. Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Středa 29. listopadu 1989. Světový tisk, agentury a rozhlasové stanice přinášejí každý den informace a komentáře o politickém a společenském dění v Československu. Namátkou několik titulků: Národní povstání, Demokratická revoluce, Sametová revoluce, Demokratické vzepětí celé čs. veřejnosti, Živela, svobodna Čechoslovačka! Občanské zrání je nutné, V jednotě je síla. Tou silou se dají vytvářet zázraky! ● Spisovatel Pavel Kohout hovoří o neuvěřitelné události: obdržel čs. vízum za 10 minut. „Vítaj domov!“ skandovali v Bratislavě, když se ukázal na zdejší manifestaci.

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Neděle 26. listopadu 1989 byla dalším historickým dnem bouřlivých událostí v Československu, které sleduje celý svět s velkou pozorností. Britská premiérka M. Thatcherová uvedla, že události vyvolávají velké naděje, že Československo se může stát skutečně demokratickým státem. Z dalších ohlasů zahraničního tisku a komentátorů (bez uvádění pramene): Nynější situace je koncem dlouhého spánku. ● Fakulty vysokých škol jsou nadále schopnými organizátory stávek, ale politický vývoj musí už začít řídit lidé z Občanského fóra, sdružující vyspělé představitele nezávislých aktivit.● Nestačí usilovat o svobodné volby, je třeba být schopen je organizovat. ● Obdobně jako v NDR i v Československu přišel tlak ze dvou stran: od občanů vedených inteligencí a od samých členů komunistické strany, kteří se již nemohli dívat na to, že „perestrojka a glasnosť“ jsou jen sovětskou záležitostí. ● Je nutné, aby se navrátilo do politického života více než 70 000 reformátorů, kteří byli existenčně postiženi husákovskou normalizací. Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Pátek 24. listopadu 1989. Překotný vývoj událostí v Československu vyvolává stále nové a nové informace, komentáře a ohlasy ve světové veřejnosti. Středem pozornosti se stalo opět Václavské náměstí v Praze - dějiště největších demonstrací v zemi. Dnes zde byl poprvé po dlouhé době na veřejnosti uvítán A. Dubček, který se přihlásil svým projevem k Občanskému fóru, jeho myšlenkám o demokracii, svobodě. Neodpustil si však varování „před konfrontačními a extrémistickými tendencemi“. Prohlásil mj., že je potěšen, když „ideje socialismu s lidskou tváří žijí v další generaci…“ ● Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Středa 22. listopadu 1989. Pavel Pecháček, ředitel českého vysílání stanice Svobodná Evropa natáčel úterý v Praze rozhovory z nejmohutnějšího shromáždění, jaké naše hlavní město kdy zažilo. Od Národního muzea až po dolní část Václavského náměstí se vytvořila kolem 16. hodiny jednolitá lidská řeka, která končila až kdesi na Staroměstském náměstí a v Pařížské ulici – všichni lidé se na Václavské náměstí nemohli vejít! Nad jejich hlavami vlály státní vlajky, zvedaly se transparenty a v rukou mnoha účastníků hořely svíčky. K mikrofonu na balkoně budovy Melantrichu přistoupil nejprve zástupce redakce Svobodného slova, který přečetl prohlášení Čs. strany socialistické k událostem 17. listopadu.

Po něm hovořil k manifestujícím davům nejprve katolický duchovní a aktivista Václav Malý, který celou manifestaci řídil. Bouřlivě uvítáni byli zástupci Občanského fóra, ustaveného v neděli v pražském Činoherním klubu – Václav Havel a herec Jiří Bartoška (s nimi se jednání zúčastnili mj. hudební skladatel M. Kocáb, redaktor Mladého světa M. Horáček a zástupce studentů M. Mejstřík - vyprávěli o svém setkání s premiérem vlády L. Adamcem, který začíná chápat nutnost rozsáhlého dialogu s veřejností a prošetření neadekvátního zásahu policie proti demonstraci k 17. listopadu, proto se bude v těchto jednáních dále pokračovat). Po nich se střídali další řečníci Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Čs. helsinského výboru, Kruhu nezávislé inteligence, Hnutí za občanskou svobodu, Artfórum, klubu Obroda a dalších občanských aktivit. ●

Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Neděle 19. listopadu 1989. Zprávy ze soboty, jak o nich referují rozhlasové vysílačky ze zahraničí. Po oznámení zprávy o údajném zabití 20letého studenta Matematicko-fyzikální fakulty UK při demonstraci 17. listopadu , se zvedla nová vlna odporu vůči režimu. V Praze v podchodu na Národní třídě se zapalují svíčky, u sochy sv. Václava se shromažďují demonstranti, ale silné kordony policajtů z pohotovostních pluků je rozhánějí až do večerních hodin. Komentátoři hovoří o smrtelných křečích komunistického režimu. Komunisté jednají jako fašisti před 50 lety. Čtěte více ZDE »

Čtenáři CzechFolks.com PLUS sledují seriál o tom, co vysílaly zahraniční vysílačky v posledních týdnech totality a v prvních dnech sametové revoluce do Československa. Jak ukázaly právě v minulých dnech zveřejněné výsledky, měla média a zejména pak zahraniční vysílačky svůj největší podíl na informovanosti českého i slovenského obyvatelstva. Potvrdilo to 86 % dotázaných při výzkumu, který zkraje podzimu letošního roku uskutečnili pracovníci Centra pro výzkum veřejného mínění (je součástí Sociologického ústavu Čs. akademie věd). Byl jsem pozván k prezentaci výsledků šetření velkého vzorku 1046 dotázaných od 15 let v českých zemích a rád se podělím o velmi zajímavé informace. Bez čísel a procent se to bohužel neobejde, ale jsou k dispozici i nějaké ty statistické „koláče“. Čtěte více ZDE »

Pokračování úspěšného seriálu, který byl publikován pod jménem „Události posledních týdnů totality očima zahraničních vysílaček (1-6)“

Středa 15. listopadu. Cestovatel a spisovatel Jiří Hanzelka vítá rozhodnutí čs. vlády o zrušení výjezdních doložek stejně tak jako všichni občané. Jde tu o návrat k zdravému rozumu, o návrat do Evropy, do světa. Je to však jen první písmenko v abecedě, musí dále zmizet ostnaté dráty a všechny překážky na cestě ke skutečné demokracii. A ty jsou mnohem obtížnější než zrušení výjezdních doložek. Čtěte více ZDE »