Walter V. Albert: Zimní čas
29.11.2011
Moje dětství v Praze
Už dva dny lehce, avšak vytrvale, sněžilo. Ale dneska bouřlivý vítr proháněl velké sněhové vločky, které mi dopadaly na obličej, a od Vltavy ledově táhlo. Za chvilku se mi na čepici, ramenou a školní brašně tvořily kopečky sněhu.
Také chodci vyšlapující po chodníku se skloněnou hlavou se ve chvilce proměňovali ve sněhem ozdobené postavy ze zimní pohádky. Zvuk tramvaje zněl jako zabalený do vaty. S dlouhým zvoněním projížděla kolem Národního divadla – a její střechu pokrýval silný bílý koberec. Čtěte více ZDE »





















Nejnovější komentáře